A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alotropické modifikace železa je jeden z nejznámějších příkladů alotropie v kovech. Za atmosférického tlaku se vyskytují následující alotropické modifikace: železo α, železo β, železo γ a železo δ. Modifikace nazývaná železo ε vzniká z α-železa při tlaku nad 10 GPa.[1] [2]
Charakteristika
Železo začne krystalizovat při chladnutí taveniny na úrovni teploty 1538 °C jako železo δ (často se označuje i jako vysokoteplotní modifikace železa α), které má kubickou prostorově středěnou strukturu (BCC).[3][4]
Dalším ochlazováním se struktura mění na kubickou plošně středěnou (FCC) od teploty 1394 °C, která má název železo γ a je paramagnetická.[5][4][6] Parametr atomové mřížky železa γ je přibližně 3,65×10−10 m.[7]
Při 912 °C se krystalová struktura opět vrací na kubickou prostorově středěnou jako železo β, které je také paramagnetické. Ochlazení pod tzv. Curieovou teplotou nepřináší již žádnou změnu ve struktuře, zůstává kubická prostorově středěná struktura (BCC), která je ale již feromagnetická a označuje se jako železo α.[4][6] Parametr atomové mřížky železa α (β) závisí na teplotě a vzrůstá až do 2,9×10−10 m.[7] Nemagnetické železo má všechny elektronové spiny atomů v magnetické doméně orientované stejně.[8] Avšak vliv okolních magnetických domén s jinak orientovanými spiny se vzájemně ruší. V zmagnetizovaném železe jsou elektronové spiny v doméně zarovnané, takže magnetický efekt okolních domén se znásobuje. I když každá doména obsahuje miliardu atomů, má rozměry přibližně v setinách milimetru.
Při tlaku přibližně nad 10 GPa a teplotě několik stovek kelvinů se železo α transformuje do těsně uspořádané mřížky šesterečné soustavy (HCP). Tato struktura se označuje jako železo ε.[2] Železo γ se také může transformovat do železa ε, ale není nutné při tom působit tak vysokými tlaky. Tyto fáze se předpokládají v pevných částech planetárních jader. Předpokládá se, že Zemské jádro se skládá ze slitiny železo-nikl s fázemi ε.
Některé fáze slitiny železo-uhlík
Železo tvoří s různými kovy a jinými prvky velmi důležitou sloučeninu. Nejdůležitější slitinu tvoří železo s uhlíkem buď jako ocel nebo jako technické železo resp. litinu. Podle další přídavných, tzv. legujících prvků, lze vytvořit mnoho druhů ocelí a litin s různými vlastnostmi. Pochopení vlastností alotropické modifikace železa je klíčem k výrobě kvalitní oceli. Tuhý roztok uhlíku a železa α (resp. β, γ nebo δ) se nazývají ferit α (resp. ferit β, austenit nebo ferit δ).[5]
Železo α je stabilní modifikace železa při pokojové teplotě. Je to měkký, duktilní materiál, ve kterém lze rozpustit velmi malé množství uhlíku; maximálně 0,021 % hm. při teplotě 910 °C. Větší rozpustnost uhlíku umožňuje až železo γ a to až do hodnoty 2,11 % hm. při 1146 °C.[7][9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allotropes of iron na anglické Wikipedii.
- ↑ BOEHLER, Reinhard. High-pressure experiments and the phase diagram of lower mantle and core materials. Review of Geophysics. 2000, čís. 38, s. 221–245 (231). . Dostupné online . ISSN 8755-1209. (anglicky)
- ↑ a b MATHON, O. et al. Dynamics of the Magnetic and Structural α-ε Phase Transition in Iron. Physical Review Letters. 2004, roč. 93, s. 255503. DOI 10.1103/PhysRevLett.93.255503. (anglicky)
- ↑ Metals Handbook, Vol. 8 Metallography, Structures and Phase Diagrams. 8. vyd. Metals Park, Ohio: ASM International, 1973. (anglicky)
- ↑ a b c Foldyna et al., str. 71
- ↑ a b Systém Fe-C . VŠCHT, 2009-02-20 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-08.
- ↑ a b Hluchý et al., str. 57
- ↑ a b c Foldyna et al., str. 72
- ↑ CULLITY, B. D.; GRAHAM, C. D. Introduction to Magnetic Materials. 2. vyd. : IEEE Inc., 2009. ISBN 978-0-471-47741-9. S. 91.
- ↑ Hluchý et al., str. 58
Literatura
- FOLDYNA, Václav; HENNHOFER, Karel; OLŠAROVÁ, Věra, Hlavatý, Ivo; Koukal, Jaroslav; Kristofory, František; Ochodek, Václav; Pilous, Václav; Purmenský, Jaroslav; Schwarz, Drahomír; Veselko, Július. Materiály a jejich svařitelnost. Recenzent: Jaroslav Koukal. 1. vyd. Ostrava: Česká svářečská společnost ANB, ZEROSS, 2000. 216 s. ISBN 80-85771-85-3. .
- HLUCHÝ, Miroslav; MODRÁČEK, Oldřich; PAŇÁK, Rudolf, 2002. Strojírenská technologie. Lektoři Dr. Otakar Bothe a Ing. Ladislav Němec. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Scientia. 173 s. ISBN 80-7183-265-0. .
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk