A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hrobka Thun-Hohensteinů v Klášterci nad Ohří | |
---|---|
![]() Vstup do hrobky | |
Základní informace | |
Sloh | rané baroko |
Architekt | Carlo Lurago |
Výstavba | 1665–1670; 1861 |
Stavebník | Michael Osvald z Thun-Hohensteinu |
Poloha | |
Adresa | Klášterec nad Ohří, ![]() |
Ulice | Chomutovská |
Souřadnice | 50°23′6,2″ s. š., 13°10′17,82″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 34450/5-548 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel Nejsvětější Trojice) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrobka Thun-Hohensteinů, případně Thunská[1] nebo Thunovská hrobka se nachází v kryptě barokního kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří. Sloužila jako pohřebiště klášterecké větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů. Je jako součást kostela památkově chráněná[2] a je přístupná veřejnosti.[3]
Historie
Panství Klášterec a Nový Šumburk byl majetkem Thun-Hohensteinů od roku 1623, kdy ho koupil Kryštof Šimon Thun (1582–1635). Tento šlechtic se psal od svého povýšení v roce 1629 s přídomkem z Hohensteinu. Michael Osvald z Thun-Hohensteinu (1631–1694) nechal přestavět klášterecký zámek, upravit okolní park a severozápadně od zámku postavit kostel.[4]
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven ve stylu raného baroka mezi lety 1665–1670 podle plánů italského architekta Carla Luraga (1615–1684). Realizace stavby se ujal italský stavitel a štukatér Rossi de Luca.[3][5] Ve stejné době byla v západní části kostela zřízena rodová hrobka. Krypta má totožný půdorys jako kněžiště, pod kterým se nachází. Klenba hrobky je valená a tehdy do ní přístup zajišťovalo schodiště z presbytáře.[3]
Jako první byl do hrobky pohřben stavebník Michael Osvald v roce 1694. V důsledku josefínských reforem se od pohřbívání v kostelních kryptách ustoupilo.
V roce 1853 se Josef Osvald I. (1817–1883) rozhodl kryptu obnovit. Kvůli požáru města se ale s úpravami začalo až v roce 1861.[1] V souladu s úředními zdravotnickými požadavky musel být zrušen vchod do krypty z kostela, proto byla přistavěna budova nad nových vchodem zvenčí. Těla zesnulých byla před uložením do hrobky balzamována.[3] Současně byla zbudována i vysoká ohradní zeď.
Na jaře roku 1950 nešťastně zaplavila kryptu podpovrchová voda. Proto byly rakve převezeny na hřbitov a sedm z nich deponováno v kryptě pod Kaplí mrtvých poblíž kostela Panny Marie Utěšitelky. Thunovská hrobka pak dlouhá léta chátrala, čemuž napomohlo i to, že zůstala otevřená a přístupná. Situace se změnila až po několika desetiletích. V roce 1991 byly rakve s ostatky provizorně uloženy v pravé sakristii kostela Panny Marie a posléze v zámku.[3]
Krypta byla zrekonstruována a adaptována v letech 1992–1993. Během stavebních prací byly nalezeny ostatky prvních třech pochovaných členů šlechtické rodiny, identifikovány byly podle přiložených cínových tabulek. Úpravy prováděli místní umělci. Karel Meloun a jeho syn David jsou autory kovářských prací jako jsou vstupní dveře, kovaná madla na schodišti a mřížová stěna s brankou uprostřed, která uzavírá přístupnou část krypty. Karel Meloun také provedl úpravu starého kamenného podstavce s lavabem, které se nachází v pravém rohu krypty. Malíř Josef Bernášek vytvořil barevný rodokmen (strom života) klášterecké větve Thun-Hohensteinů, který sestavil Dr. Kynčil.[3]
Po převozu restaurovaných rakví ze zámku do krypty byla hrobka 4. června 1993 vysvěcena 18. litoměřickým biskupem Josefem Kouklem a zpřístupněna veřejnosti.[3]
Seznam pohřbených
Chronologicky podle data úmrtí
V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[6] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou vyznačeni majitelé statku Klášterec nad Ohří. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582–1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách.[7]
Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | 3. | Michael Osvald z Thun-Hohensteinu | 13. 10. 1631 | Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu 20. 9. 1594 – 29. 6. 1646 |
14. 9. 1654 Salcburk: Alžběta z Lodronu † 1688 |
Tajný rada (1687), místodržící, přísedící zemského soudu v Čechách, stavebník kostela Nejsvětější Trojice včetně hrobky, dvou paláců v Praze, zakladatel kláštereckého majorátu (1671): Klášterec, Pětipsy, Benešov nad Ploučnicí, Žehušice a Markvartice.[pozn. 1] Zemřel bez mužských dědiců. | |
30. 1. 1694 Praha | Anna Markéta z Wolkenstein-Trostburgu † 7. 9. 1635 Praha |
Anna Cecílie z Thannhausenu 14. 3. 1674 – 15. 2. 1721 | |||||
2. | 5. | František Pad. Antonín z Thun-Hohensteinu | 1713 | Jan František Josef z Thun-Hohensteinu 16. 6. 1686 Děčín – 30. 6. 1720 Horažďovice |
Ostatky nebyly nalezeny, dochovala se jen jedna jeho botička.[3] | ||
1714 | Marie Filipína z Harrachu (č. 3) | ||||||
3. | 4. | Marie Filipína z Harrachu | 9. 1. 1693 Vídeň | Alois Tomáš Raimund z Harrachu 6. 3. 1669 Vídeň – 8. 11. 1742 Vídeň |
4. 11. 1708 Salcburk: Jan František Josef z Thun-Hohensteinu 16. 6. 1686 Děčín – 30. 6. 1720 Horažďovice |
Narodily se jí následující děti:
V době nezletilosti syna Jana Josefa (2. 7. 1711 Praha – 21. 5. 1788 Praha) spravovala majorát jako poručnice. | |
2. 4. 1763 Praha | Marie Barbara ze Šternberka † 1694/1695 | ||||||
4. | 8. | Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu ![]() |
24. 2. 1794 Praha | Josef Jan Křtitel z Thun-Hohensteinu 5. 12. 1767 Vídeň – 17. 5. 1810 Klášterec nad Ohří |
10. 9. 1816 Praha: Františka Romana z Thun-Hohensteinu z linie Ronšperk-Benátky (č. 8) |
C. k komoří a tajný rada, plukovník hulánů, komtur Leopoldova řádu, člen Královské české společnosti nauk, jazykovědec, překladatel, člen Národního výboru v roce 1848, držitel kláštereckého majorátu (1816–1868). | |
24. 9. 1868 Salcburk | Marie Josefa ze Schrattenbachu 6. 12. 1768 Štýrský Hradec – 16. 3. 1794 Praha | ||||||
5. | 10. | Ervín (Erwein) z Thun-Hohensteinu | 11. 7. 1858 | Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu 11. 6. 1827 Klášterec nad Ohří – 7. 9. 1897 Salcburk |
Student. | ||
18. 3. 1870 Praha | Matylda z Nostitz-Rienecku 29. 12. 1831 Praha – 17. 5. 1910 Salcburk | ||||||
6. | 8. | Karel z Thun-Hohensteinu ![]() |
24. 1. 1803 Vídeň | Josef Jan Křtitel z Thun-Hohensteinu 5. 12. 1767 Vídeň – 17. 5. 1810 Klášterec nad Ohří |
3. 7. 1833: Johanna Kollerová 26. 3. 1809 – 2. 1. 1891 |
Nevlastní bratr Josefa Matyáše (č. 4), generál, polní zbrojmistr, majitel c. k. pěšího pluku 99. | |
16. 1. 1876 Terst | Eleonora Fritschová 15. 4. 1775 Klášterec nad Ohří – 26. 6. 1834 Vídeň | ||||||
7. | 9. | Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu ![]() |
21. 12. 1817 Žehušice | Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu (č. 4) | 10. 9. 1846 Praha: Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (č. 9) |
Pohřben 9. 1. 1883.[8] | C. k komoří a tajný rada, major v záloze, starosta Klášterce v letech 1861–1876, držitel kláštereckého majorátu (1868–1883). |
6. 1. 1883 Klášterec nad Ohří[8] | Františka Romana z Thun-Hohensteinu (č. 8) | ||||||
8. | 8. | Františka Romana z Thun-Hohensteinu z linie Ronšperk-Benátky |
26. 1. 1796 Praha | Antonín Josef z Thun-Hohensteinu 16. 12. 1754 Praha – 2. 4. 1840 Poběžovice |
10. 9. 1816 Praha: Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu (č. 4) |
Palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže. Porodila devět dětí:
| |
14. 10. 1883 Salcburk | Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz 9. 3. 1766 Prčice – 21. 1. 1851 Praha | ||||||
9. | 9. | Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu | 16. 5. 1827 Praha | Jan František ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 7. 4. 1780 – 3. 4. 1847 |
10. 9. 1846 Praha: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (č. 7) |
Palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže. Porodila sedm dětí:
| |
8.5.1892 Innsbruck | Rosina z Nostitz-Rokitnitz 31. 7. 1795 – 11. 1. 1847 | ||||||
10. | 10. | Josef Osvald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidu ![]() |
14. 12. 1849 Žehušice | Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (č. 7) | 3. 3. 1878 Praha: Kristiana Alžběta z Waldstein-Wartenbergu 12. 6. 1859 Doksy – 6. 8. 1935 Doksy |
C. k komoří a tajný rada, dedičný člen rakouské Panské sněmovny, čestný rytíř Maltézského řádu, rytíř Řádu zlatého rouna, diplomat, starosta Klášterce v letech 1876–1913, držitel kláštereckého majorátu (1883–1913). Jeho matka se stala po vymření starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu v roce 1891 dědičkou statku Lipová, které převedla na syna a to bylo začleněno do kláštereckého fideikomisu.
Manželka byla pohřbena ve Waldsteinské hrobce v Doksech. Narodily se mu následující děti:
| |
21. 10. 1913 Vídeň | Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (č. 9) |
Podle uložení
Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu 1817–1883 (č. 7) |
čelní stěna – kříž ![]() |
Františka z Thun-Hohensteinu 1796–1883 (č. 8) | |||
Josef Osvald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidu 1849–1913 (č. 10) |
Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 1827–1892 (č. 9) | ||||
Karel z Thun-Hohensteinu 1803–1876 (č. 6) |
Ervín z Thun-Hohensteinu 1858–1870 (č. 5) | ||||
Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu 1794–1868 (č. 4) |
Michael Osvald z Thun-Hohensteinu 1631–1694 (č. 1) |
Marie Filipína z Harrachu 1693–1763 (č. 3) |
František z Thun-Hohensteinu 1713–1714 (č. 2) | ||
vstup – branka v mříži schodiště |
Příbuzenské vztahy pohřbených
Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo uzavřel sňatek více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Thun-Hohensteinů.[13][6]
II. Anna Markéta z Wolkenstein-Trostburgu † 1635 | Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu 1594–1646 | III. Markéta Anna z Oettingen-Baldernu † 1684 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
I. Alžběta z Lodronu † 1688 | 1. Michael Osvald z Thun-Hohensteinu 1631–1694 | II. Anna Cecilie z Thannhausenu 1674–1721 | I. Marie Františka Emerencia z Lodronu † 1679 | Maxmilián z Thun-Hohensteinu 1638–1701 | II. Marie Maxmiliána z Liechtensteinu 1659–1687 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Marie Anna Leopoldia z Thun-Hohensteinu 1664–1733 | Antonín II. z Montfort-Tettnangu 1670–1733 | Jan Maxmilián z Thun-Hohensteinu 1673–1701 | Marie Terezie ze Šternberka * po 1671 | Marie Magdalena Antonie z Thun-Hohensteinu 1684–1744 | Jan František Josef z Thun-Hohensteinu 1686–1720 | 3. Marie Filipína z Harrachu 1693–1763 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2. František Pad. Antonín z Thun-Hohensteinu 1713–1714 | Marie Josefa z Thun-Hohensteinu 1714–1740 | Jindřich Pavel František II. z Mansfeld-Vorderortu 1712–1780 | I. Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu 1715–1749 | Jan Josef František z Thun-Hohensteinu 1711–1788 | II. Marie Alžběta Kollonitzová z Kollegrádu 1732–1754 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
František Jan Josef z Thun-Hohensteinu 1734–1800 KLÁŠTEREC | Marie Vilemína z Ulfeldu 1744–1800 | Václav Josef Jan z Thun-Hohensteinu 1737–1796 DĚČÍN | Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat 1750–1828 | Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu 1742–1811 CHOLTICE | Marie Terezie z Attemsu 1759–1840 | Antonín Josef Vojtěch z Thun-Hohensteinu 1754–1840 BENÁTKY | Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz 1766–1851 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
I. Marie Josefa ze Schrattenbachu 1768–1794 | Josef Jan Křtitel z Thun-Hohensteinu 1767–1810 | III. Eleonora Fritsch 1774–1834 | Vilemína Kristýna z Thun-Hohensteinu 1765–1811 | Karel Alois Lichnovský z Voštic 1761–1814 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
4. Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu 1794–1868 | 8. Františka Romana z Thun-Hohensteinu 1796–1883 | Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu 1797–1841 | 6. Karel z Thun-Hohensteinu 1803–1876 | Johana Kollerová 1809–1891 | Karolína z Thun-Hohensteinu 1803–1841 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
7. Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu 1817–1883 | 9. Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu 1827–1892 | Maximilián Josef z Thun-Hohensteinu 1820–1854 | Guidobald Josef Antonín z Thun-Hohensteinu 1823–1904 | Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu 1827–1897 | Matylda z Nostitz-Rienecku 1831–1910 | Jindřich Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu 1830–1886 | Irena Esterházyová z Galánthy 1847–1869 | Karel Boromej Emanuel z Thun-Hohensteinu 1842–1931 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Josef Filip z Thun-Hohensteinu 1856–1932 | Gabriela Buquoy–Longueval 1859–1934 | 5. Ervín z Thun-Hohensteinu 1858–1870 | Felix Leopold z Thun-Hohensteinu 1859–1941 | Gabriela Ludmila Marie Larischová z Moennichu 1872–1957 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rosina z Thun-Hohensteinu 1848–1931 | Viktor Dubský z Třebomyslic 1834–1915 | 10. Josef Osvald II. z Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidu 1849–1913 | Christiane Elisabeth z Waldstein-Wartenbergu 1859–1935 | Františka Johana z Thun-Hohensteinu 1852–1894 | Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu 1849–1913 | Maxmilián Theodor Jan z Thun-Hohensteinu 1857–1950 | Gabriela Žofie z Lobkowicz 1858–1948 | I. Evžen František Wratislav z Mitrowicz 1855–1897 | Ernestina Gabriela Johana z Thun-Hohensteinu 1858–1948 | II. František Antonín III. z Thun-Hohensteinu 1847–1916 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Joseph Oswald III. Matthias Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt 1878–1942 | Adolf Maria Thun-Hohenstein 1880–1957 | Agnes Mathilde Windisch-Graetz 1884–1969 | Paul Thun-Hohenstein 1884–1963 | Gabrielle Emilie Thurn und Valsassina-Como-Vercelli 1898 – po 1929 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
Poznámky
- ↑ Druhý fideikomis děčínský, ke kterému patřil Děčín, Jílové a Bynovec, získal jeho nevlastní bratr Maxmilián z Thun-Hohensteinu (1638–1701). Třetí fideikomis (pozdější choltický), ke kterému patřily statky Achleuten-Hochenberg v Horních Rakousích, připadl dalšímu nevlastnímu bratru Janu Arnoštovi z Thun-Hohensteinu (1643–1709), pozdějšímu arcibiskupu salcburskému (1687–1709).
Reference
- ↑ a b Klášterec nad Ohří . Místopisy.cz . Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Kostel Nejsvětější Trojice . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Krypta klášterecké větve Thun-Hohensteinů . Kultura Klášterec nad Ohří . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-21.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 200.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech (2) K/O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 62.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Thun-Hohensteinů 6 . genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 . Dostupné online.
- ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 279.
- ↑ a b Matrika zemřelých 1833–1889, rok 1883, Klášterec nad Ohří (Klösterle a. Eger, inventární číslo 3598, signatura L69/14), fol. 152r . . Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d VAN DAM, Marianne. Salzburg Kommunalfriedhof . Royalty (Travel) Guide . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VAN DAM, Marianne. Wien/Vienna Friedhof Hietzing . Royalty (Travel) Guide . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PLECEROVÁ, Jana. Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Praha, 2006 . 93 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra didaktiky a dějin dějepisu. Vedoucí práce Bohdan Zilynskyj. s. 21. Dostupné online.
- ↑ VAN DAM, Marianne. Schwaigern Friedhof online. Royalty (Travel) Guide cit. 2023-10-31. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Thun-Hohensteinů 4 online. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 cit. 2022-02-22. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- KURTANIČ, Josef A. Thun-Hohenstein. Klášterecká větev. Klášterec nad Ohří: Josef A. Kurtanič (vlastním nákladem), 2008. 74 s. ISBN 978-80-254-4262-3.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Klášterec nad Ohří (zámek)
- Hrobka Thun-Hohensteinů (Liblice)
- Hrobka Thun-Hohensteinů (Choltice)
- Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrobka Thun-Hohensteinů v Klášterci nad Ohří na Wikimedia Commons
- Krypta klášterecké větve Thun-Hohensteinů Archivováno 19. 1. 2022 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk