A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
hydronium | |
---|---|
![]() | |
Obecné | |
Sumární vzorec | H₃O⁺ |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13968-08-6 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 19,018 39 Da |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Hydronium-3D-balls.png/152px-Hydronium-3D-balls.png)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Hydroxonium-3D-elpot.png/154px-Hydroxonium-3D-elpot.png)
Hydronium (též hydroxoniový iont či hydroxoniový kationt) je označení pro iont H3O+, který vznikne navázáním iontu H+ na molekulu vody pomocí koordinačně-kovalentní vazby.
Pro iont H3O+ se také používá název oxonium nebo přesněji hydroxonium (názvy preferované IUPAC). Nosičem náboje je v podstatě atom kyslíku a je to kationt, proto lze název oxonium odvodit ze slov oxygen = kyslík a onium = kationt.
V širším smyslu jsou oxoniové ionty názvem pro organické deriváty iontu H3O+ ve formě +, +, +, kde R znamená organické radikály. Pokud jsou hydronium H3O+ nebo jeho organické deriváty přítomny jako kationty soli, nazývají se tyto sloučeniny soli oxonia.
Hydronium a faktor pH
Ionty H3O+ vznikají při autoprotolýze vody, přičemž jeden proton H+ přechází z jedné molekuly vody na druhou. V rovnováze při teplotě 25 °C jsou ve vodě ionty H3O+ stejně jako ionty OH− v molární koncentraci 10−7 mol/l, to odpovídá hodnotě faktoru pH=7. Hodnota disociační konstanty hydronia je při standardních podmínkách pKa = −1,74 .
Stabilita iontu H3O silně závisí na faktoru pH, tedy na kyselosti nebo zásaditosti prostředí. V neutrálním prostředí (čistá voda) a zásaditém prostředí je hydronium H3O+ nestabilní a velmi snadno se rozpadá na iont H+ a vodu. Uvolněný iont H+ pak buď reaguje s molekulou vody (s jinou nebo i s tou původní) za vzniku nového hydronia nebo reaguje s nějakou jinou molekulou či iontem schopným navázat vodíkový iont (například amoniak nebo OH−). V kyselém prostředí, s jeho stoupající kyselostí, stabilita hydronia roste.
Životnost hydronia
Životnost iontu H3O+ je velmi krátká, asi 10−13 sekund. Připojený proton je totiž velmi snadno předán jiné molekule vody. V roztoku tak probíhá nepřetržitý přenos, kdy je jeden proton předáván z jednoho atomu kyslíku na další:
V určitém okamžiku může být proton hydratovaný dvěma molekulami vody:
Nebo dokonce třemi molekulami vody:
Výzkumy pomocí infračervené spektroskopie odhalily dokonce hydratovaný iont H13O6+. Vzhledem k tomu, že všechny tyto iontové formace ve vodném roztoku nehrají roli ve stechiometrických výpočtech, používá se pro hydronium zápis H3O+.
Stabilní soli
S některými velmi silnými kyselinami, například kyselinou chloristou, vytváří hydronium soli, které jsou stabilní i v pevném stavu.
- H2O + HClO4 → ClO4
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hydronium na anglické Wikipedii a Hydronium na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hydronium na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk