A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lee Smolin | |
---|---|
Narození | 6. června 1955 (68 let) New York |
Alma mater | Harvardova univerzita (do 1979) Hampshire College University of Cincinnati Walnut Hills High School |
Povolání | astronom, teoretický fyzik, spisovatel literatury faktu a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita ve Waterloo Syracuská univerzita |
Ocenění | Majorana Prize (2007) člen American Physical Society Buchalter Cosmology Prize |
Nábož. vyznání | agnosticismus |
Web | leesmolin |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lee Smolin (* 6. června 1955 New York) je americký teoretický fyzik pracující na Perimeter Institute for Theoretical Physics v Ontariu a mimořádný profesor na univerzitách ve Waterloo a v Torontu.
Smolin je známý díky svým příspěvkům ke kvantové gravitaci, zejména smyčkové kvantové gravitaci. Prosazuje, aby smyčková kvantová gravitace a teorie strun byly porovnány jako dva aspekty stejné základní teorie. Dále významně přispěl ke kosmologii, částicové fyzice, kvantové mechanice a matematické biologii.
Raný život a vzdělání
Lee Smolin se narodil v New Yorku. Má bratra Davida, který se stal profesorem v Alabamě. Střední vzdělání získal v Ohiu, následně přešel na vysokou školu do Hampshire College. Doktorát získal na Harvardově univerzitě v roce 1979 v oboru teoretické fyziky.
Kariéra
Po zisku doktorátu zastával postdoktorandské pozice Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu, Kavliho institutu pro teoretickou fyziku v Santa Barbaře a na Chicagské univerzitě. Následně se stal zaměstnancem Yaleovy univerzity, Syracuse University a státní univerzity v Pensylvánii. Hostoval na Ústavu pro pokročilá studia a na Imperial College London.
Výzkum
Smyčková kvantová gravitace
Smolin byl jedním ze zakladatelů smyčkové kvantové gravitace společně s Tedem Jacobsonem, Carlo Rovellim, Abhayem Ashtekarem a dalšími. Smyčková kvantová gravitace je teorie, která se snaží sjednotit obecnou teorii relativity a kvantovou mechaniku tím, že přeformulovává obecnou relativitu v jazyce kalibračních polních teorií. To umožňuje využití postupů z fyziky částic, zejména popsání polí z hlediska dynamiky smyček. Dále se Smolin zaměřil na zkoumání experimentálních vlastností časoprostorových symetrií ve smyčkové gravitaci a dále se zabývá výzkumem jak mohou elementární částice a jejich interakce vzejít z geometrie prostoročasu.
Nezávislý přístup k teorii strun
V letech 1999 až 2002 učinil Smolin několik pokusů o formulaci teorie strun, která nezávisí na přibližných popisech zahrnujících klasické modely prostoročasového pozadí.
Experimentální testy kvantové gravitace
Smolin navrhl, že by bylo možné experimentálně testovat účinky kvantové gravitace hledáním modifikací speciální teorie relativity zjištěných v pozorování vysokoenergetických astrofyzikálních jevů. Mezi ně patří zejména vysokoenergetické kosmické záření a gama záblesky.
Základy kvantové mechaniky
Od roku 1980 pracoval Smolin na sérii teorií se skrytými proměnnými, které by byly nelokální deterministické teorie a dávaly by přesný popis kvantových jevů. Dále zkoumal nové přístupy k interpretaci kvantové mechaniky.
Kosmologický přirozený výběr
Smolin navrh hypotézu kosmologického přirozeného výběru, někdy nazývanou též hypotézou plodných vesmírů, která naznačuje, že v rámci největších kosmologických měřítek probíhá proces analogický k přirozenému výběru v biologii. V roce 1992 tuto myšlenku publikoval v populární knize Život vesmíru.
Pro tuto hypotézu mají zásadní význam černé díry, jejichž kolaps v tomto vesmíru způsobuje vznik vesmíru jiného na "druhé straně". Základní fyzikální vlastnosti těchto vesmírů (rychlost světla, Planckova konstanta…) se mohou v novém vesmíru mírně lišit. Každý vesmír s černými dírami dává vzniknout mnoha novým vesmírům. Hypotéza operuje s pojmy jako rozmnožování a mutace vesmírů, je tedy analogická k populační biologii.
Leonard Susskind, který vymyslel podobnou teorii si myslí, že by měla tato Smolinova dostávat více prostoru, ale současně poukázal na jisté obtíže. Podle přesvědčení značné části fyziků se informace po pádu do černé díry neztrácejí a jejich přenos do nového vesmíru je proto nemožný.
Smolin dále zaznamenal, že jeho hypotéza není v obvyklém Popperovském smyslu falzifikovatelná, pokud nejsou nové vesmíry pozorovatelné. To bylo předmětem debaty mezi Susskindem a Smolinem. Další námitky vznesli John Polkinghorne a Joe Silk, Smolin reagoval v knize Život vesmíru.
Filosofie fyziky
Smolin obhajuje relační a Leibnitzovský pohled na prostor a čas. Od roku 2006 pracoval s Robertem Mangabeirou Ungerem, brazilským filosofem na problematice reality času a evoluci přírodních zákonů.
V roce 2013 vydal knihu Znovuzrozený čas, v níž tvrdí, že čas je důležitější než prostor, jelikož prostor může být iluze, zatímco čas musí plynout.
Publikace
- 1997 – The Life of Cosmos
- 2001 – Three Roads to Quantum Gravity
- 2006 – The Trouble with Physics: The Rise of String Theory, the Fall of a Science, and What Comes Next (česky Fyzika v potížích – nakladatelství Argo a Dokořán)
- 2013 – Time Reborn: From the Crisis in Physics to the Future of the Universe (česky Znovuzrozený čas – nakladatelství Argo a Dokořán)
- 2014 – The Singular Universe and the Reality of Time: A Proposal in Natural Philosophy
Ocenění
Smolin získal v roce 2007 Majoranovu cenu za teoretickou fyziku, v roce 2009 cenu od americké asociace učitelů fyziky za mimořádné úspěchy v předávání vzrušení z fyziky široké veřejnosti. Roku 2014 získal Buchalterovu cenu za kosmologii.
Osobní život
Smolinův otec Michael je environmentální a procesní inženýr, matka Pauline je dramatičkou. Tato oblast zajímá i Smolina, který je divadelním vědeckým poradcem. Jeho bratr David je profesor práva. Manželka Dina je úřednicí v Torontu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lee Smolin na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lee Smolin na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk