A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Letiště Heathrow | |
---|---|
![]() Pohled na letiště Heathrow ze vzduchu v roce 2012 | |
Základní informace | |
Stát | ![]() |
Nejbližší město | Londýn (22 km) |
Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
Provozovatel | BAA plc |
Otevření | 31. května 1946 |
Kód letiště ICAO | EGLL |
Kód letiště IATA | LHR |
Souřadnice | 51°28′39″ s. š., 0°27′41″ z. d. |
![]() ![]() Heathrow Poloha na mapě Londýna | |
Nadmořská výška | 83 ft / 25 m |
Statistika (2021) | |
Cestujících | ▼ 19 393 145 |
Nákladu | ▲ 1 402 913 000 kg |
Pohybů | ▼ 190 032 |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Letiště Heathrow (London Heathrow Airport, IATA: LHR, ICAO: EGLL) je největší londýnské letiště nacházející se na jeho západě v městské části Hillingdon. Název nese podle osady Heathrow, která byla roku 1944 kvůli výstavbě letiště srovnána se zemí. Heathrow bylo v roce 2018 podle počtu odbavených cestujících nejvytíženější letiště v Evropě a sedmé na světě.[1] V roce 2018 odbavilo letiště 80,1 milionů cestujících při 480 tisících pohybech letadel.[2]
Historie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Heathrow_1948.jpg/220px-Heathrow_1948.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/Aerial_photograph_of_Heathrow_Airport%2C_1955.jpg/220px-Aerial_photograph_of_Heathrow_Airport%2C_1955.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/76/BEA_Tridents_at_Heathrow_-_geograph.org.uk_-_1472426.jpg/220px-BEA_Tridents_at_Heathrow_-_geograph.org.uk_-_1472426.jpg)
Heathrow začalo fungovat jako letiště vlastněné společností Fairey Aviation v 30. letech 20. století, nejprve ve zkušebním provozu. Jméno pochází z názvu obce Heath Row, která stála zhruba tam kde je nyní odbavovací hala číslo 3 a byla zbořena z důvodu stavby letiště. Letiště neodbavovalo komerční lety a hlavním letištěm Londýna byl Croydon Airport.
V roce 1944 bylo Heathrow začleněno pod ministerstvo dopravy, později 1. ledna 1946 pod úřad pro civilní letectví. Prvním civilním letem v tento den byl let do Buenos Aires s mezipřistáním v Lisabonu pro doplnění paliva.
Letiště bylo otevřeno pro plný civilní provoz 31. května 1946. Od roku 1947 mělo Heathrow tři přistávací dráhy a tři další byly ve výstavbě. Tyto starší dráhy byly stavěny pro letadla s pístovými motory, byly krátké a měly různou orientaci tak, aby umožňovaly vzlétnout a přistát letadlům při různém směru větru.
První nová dráha byla slavnostně otevřena, za účasti královny Alžběty II., v roce 1953. Královna také v roce 1955 slavnostně otevřela první odbavovací halu (Europa Building, později odbavovací hala číslo 2). Krátce nato byla uvedena do provozu i další odbavovací hala (Oceanic Terminal, později odbavovací hala číslo 3). Odbavovací hala číslo 1 (Terminal 1) byla otevřena v roce 1968. Koncentrace odbavovacích hal v centru letiště (nepředpokládalo se že cestující budou vyžadovat rozsáhlá parkoviště, protože letecká doprava byla velmi drahá) se stala překážkou rozšíření letiště.
V roce 1977 byla prodloužena trasa metra Piccadilly Line až k letišti Heathrow a tím bylo umožněno spojení do centra Londýna v době pod jednu hodinu.
Odbavovací hala číslo 4 byla postavena mimo tři původní haly na jih od jižní přistávací dráhy. Hala byla uvedena do provozu v roce 1986 a stala se sídlem nově privatizovaných British Airways. V roce 1987 britská vláda privatizovala Britskou správu letišť (British Airports Authority), která zahrnovala sedm britských letišť, včetně Heathrow. K roku 2019 je to skupina společnosti Heathrow Airport Holdings Limited (dříve BAA Limited). Po prodeji letišť Aberdeen, Glasgow a Southampton v roce 2014 je hlavní činností společnosti Heathrow provoz letiště Heathrow.[3]
V roce 2009 Terminál 4 prošel významnou rekonstrukcí za účelem zlepšení zařízení. V roce 2014 byl otevřen zcela nový terminál 2. První letecká společnost, která sem přešla, byly United Airlines. V roce 2015 byl Terminál 1 po 47 letech uzavřen. Dne 1. června 2015 komise pro letiště ve Velké Británii doporučila rozšíření Heathrow. Podle údajů z roku 2019 cestuje přes toto letiště 78 milionů cestujících ročně.[4]
Doprava na letiště
Heathrow je dosažitelné z blízké dálnice M4 (odbavovací haly 1–3) a M25 (haly 4 a 5). U letiště jsou parkovací plochy pro krátkodobé a dlouhodobé parkování.
Dostupnost městskou hromadnou dopravou je dostatečná se třemi stanicemi metra (Terminals 1–3, Terminal 4 a Hatton Cross) a dvěma zastávkami linky Heathrow Express (rychlejší ale znatelně dražší varianta dopravy – pravidelné spojení každých cca 15 minut, doba jízdy cca 15 minut, cena cca 18 £).
Další informace o dopravě na Heathrow - Heathrow Express.
Spojení s Českem
Z londýnského letiště Heathrow létá do České republiky pouze společnost British Airways na letiště Václava Havla v Praze. Nejčastěji na tento spoj nasazuje Airbus A319 nebo A320, v minulosti do Prahy British Airways létala s letadly Boeing 737, BAC1-11-510, HS121 Trident 2E, několikrát se na této trase ukázaly také Airbus A321, Boeing 757, 767 nebo Concorde, který předvedla společnost v Praze jako první.
V minulosti na této lince působily také České aerolinie. Na tu se znovu vrátí 25. června 2020.[5]
Reference
- ↑ Největší letiště světa (i Evropy). PlanetaCestovani.cz . 2018-08-01 . Dostupné online.
- ↑ Datasets. UK Civil Aviation Authority . 2019 . Dostupné online.
- ↑ Investor centre | Heathrow. www.heathrow.com . . Dostupné online.
- ↑ History of Heathrow Airport. Your Heathrow - Heathrow Airport Microsite . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-17. (anglicky)
- ↑ https://www.csa.cz/cz-cs/novinky/v-kvetnu-obnovujeme-provoz-do-vybranych-destinaci/. ČSA.cz . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště London Heathrow na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Oficiální stránky provozovatele letiště
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk