A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Manchester | |
---|---|
Určení | bombardér |
Původ | Spojené království |
Výrobce | Avro |
První let | 25. července 1939 |
Zařazeno | listopad 1940 |
Vyřazeno | 1942 |
Uživatel | Royal Air Force Royal Canadian Air Force |
Výroba | 1940–1941 |
Vyrobeno kusů | 201 ks |
Další vývoj | Avro Lancaster |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Avro 679 Manchester byl britský dvoumotorový bombardovací letoun vyvinutý a vyráběný britskou společností Avro. Přestože nevznikl ve velkém počtu, je známý jako předchůdce slavnějšího a úspěšnějšího čtyřmotorového letounu Avro Lancaster, který se stal jedním z nejschopnějších strategických bombardérů druhé světové války.
Manchester vznikl v souladu s požadavkem P.13/36 stanoveným britským ministerstvem letectví, které hledalo střední bombardér jako možnou náhradu dvoumotorových starších bombardérům u RAF jako Armstrong Whitworth Whitley, Handley Page Hampden a Vickers Wellington. K prvním letu došlo 25. července 1939 a do služby byl Manchester zařazen v listopadu 1940, sotva dvanáct měsíců po vypuknutí konfliktu.
Provozován byl RAF i kanadským královským letectvem (RCAF); především kvůli nedostatečně vyvinutým, slabým a nespolehlivým motorům byl Manchester považován za zklamání. Výroba by skončila v roce 1941, vývoj však pokračoval a vyústil ve čtyřmotorý těžký bombardér s motory Merlin, který vešel ve známost jako Lancaster.
Vývoj
Vývoj letounu byl zahájen roku 1936 a první prototyp vzlétl na letišti Ringway 25. července 1939. První vyrobený Manchester zatím nenesl střelecké věže a byl opatřen původními menšími dvojitými svislými ocasními plochami.
Druhý prototyp s třemi střeleckými věžemi vzlétl 26. května 1940 ve Woodfordu. Ukázalo se, že stroj má závažné nedostatky, jeho výkony nebyly takové, aby splňovaly zadání projektu. Oba prototypy trpěly za letu nedostatečnou směrovou stabilitou, proto bylo rozpětí jejich křídla zvětšeno na 27,46 m a byly opatřeny třetí kýlovou plochou.
Následujících prvních dvacet sériových letounů Avro 679 Manchester Mk.I bylo dodáno s vodorovnou ocasní plochou o rozpětí 8,53 m, všechny další s rozpětím 10,05 m. Začátkem roku 1941 byla montáž spodních vysunovacích střeleckých věží FN 21A nahrazena instalací hřbetních věží FN 7. Od června 1941 tak z výrobních linek Avro a Metropolitan-Vickers v Manchesteru vycházela finální verze Manchester Mk.IA. Tyto stroje měly navíc zvětšeny svislé ocasní plochy pozměněného tvaru a nenesly již třetí kýlovou plochu. Na tento standard byly zpětně upraveny všechny dříve vyrobené Manchestery Mk.I.
V lednu roku 1941 byl dokončen a zalétán typ Manchester Mk.III, který poháněly motory Rolls-Royce Merlin X. Vznikl přestavbou sériového stroje prodloužením křídla s novými pohonnými jednotkami. Ani zde se nepodařily odstranit veškeré nedostatky, vznikl však předchůdce letounu Avro Lancaster. Celkem bylo vyrobeno 201 kusů.
Bojové nasazení
První Manchester Mk.I (sér. č. L7276) převzala 207. bombardovací peruť 4. bombardovací skupiny z Waddingtonu v Lincolnshire v listopadu 1940. K prvnímu bojovému letu byly Manchestery této squadrony vyslány v noci z 24. na 25. února 1941. Jejich cílem byl německý křižník třídy Admiral Hipper kotvící v brestském přístavu.
Manchestery se v počtu 36 strojů účastnily také operace Millenium v noci z 30. na 31. května 1942, ve které RAF nasadila 1 047 bombardérů v náletu na Kolín nad Rýnem. Jejich poslední bojovou akcí byl další nálet tisíce bombardérů v noci z 25. na 26. června 1942, mířícího na Brémy.
Letouny Avro Manchester byly užívány k bombardování měst, objektů i lodí a ke kladení min do moře. Mezi osádkami byly neoblíbené pro časté požáry motorů, nespolehlivost a vibrace.
Specifikace (Manchester Mk I)
Aircraft of the Royal Air Force 1918–57, Avro Aircraft since 1908,[1] Flight[2]
Technické údaje
- Osádka: 7 mužů
- Rozpětí: 27,46 m
- Délka: 21,34 m
- Výška: 5,94 m
- Nosná plocha: 105,1 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 14 152 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 22 680 kg
- Pohonná jednotka: 2 × 24 válcový motor do X Rolls-Royce Vulture I, každý o výkonu 1 760 k (1 310 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 426 km/h
- Cestovní rychlost: 360 km/h
- Dostup: 5 852 m
- Dolet: 1 930 km s max. nákladem pum (4 695 kg)
Výzbroj
- 8 × kulomet Browning ráže .303 (7,7 mm) v příďové (2), hřbetní (2) a záďové (4) střelecké věži,
- až 4 695 kg pum v trupové pumovnici
Odkazy
Reference
Literatura
- SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla Velké Británie 1939-45. Plzeň: Fraus, 1995. 68 s. ISBN 80-85784-37-8.
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 36.
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Avro Manchester na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kamufláže letounu Avro 679 Manchester Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk