A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ústav přístrojové techniky AV ČR | |
---|---|
Zkratka | ÚPT AV ČR |
Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
Sídlo | Královopolská 62/147, Brno, 612 00, Česká republika, Česko |
Souřadnice | 49°13′17,4″ s. š., 16°35′1,68″ v. d. |
Ředitel | prof. Ing. Josef Lazar, Dr. |
Mateřská organizace | Akademie věd České republiky |
Oficiální web | www |
institute | |
Datová schránka | 8c4npnh |
IČO | 68081731 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i. (ÚPT AV ČR) je česká veřejná výzkumná instituce, jeden z ústavů Akademie věd České republiky.[1] Sídlí v Králově Poli v Brně a zabývá se výzkumem a vývojem v oblasti aplikované fyziky.
Historie
Pracoviště s názvem Ústav přístrojové techniky ČSAV bylo zřízeno usnesením XXVII. zasedání prezidia Československé akademie věd (ČSAV) ze dne 16. listopadu 1956 s účinností od 1. ledna 1957 a vzniklo z brněnského pracoviště Vývojových dílen ČSAV. Základy současné struktury ÚPT byly položeny o tři roky později, když spolu se stěhováním do nové budovy na adrese Královopolská 147 v Brně byla 1. ledna 1960 do ÚPT sloučena tři pracoviště ČSAV: pražské pracoviště Vývojových dílen ČSAV, Laboratoř elektronové optiky ČSAV a Laboratoř průmyslové elektroniky ČSAV. To se promítlo do ustavení tří výzkumných oddělení: oddělení vysokofrekvenční spektroskopie, oddělení infračervené spektroskopie a oddělení elektronové optiky. Jedním z hlavních úkolů ÚPT bylo v době jeho vzniku zajištění přístrojového vybavení pro ostatní ústavy ČSAV. Od založení ústavu jeho pracovníci vynikali kombinací fyzikálních přístupů s inženýrskou precizností a praktičností. Část z nich navazovala na výsledky ze svých předešlých pracovišť sloučených do ÚPT a ten proto od samého počátku své existence patřil mezi špičková pracoviště svého oboru. V letech 1961–1990 byl ředitelem ústavu Armin Delong.[2]
V prvních desetiletích své existence byl ústav ve srovnání s jinými vědeckými pracovišti zaměřen velice prakticky. Svým zaměřením pokrýval především elektronovou optiku a mikroskopii, jadernou magnetickou rezonanci, infračervenou spektroskopii a po objevu laserů i problematiku kvantových generátorů světla. Cílem práce byla většinou stavba konkrétního přístroje a v tom bylo dosaženo mnoha úspěchů. Řada zde vyvinutých druhů přístrojů byla ve své době unikátní nejen v tuzemsku, ale výrazně ovlivnila i jejich další rozvoj za železnou oponou.
V 80. letech 20. století se ÚPT postupně odkláněl od vývoje kompletních funkčních vzorků nebo dokonce prototypů rozsáhlejších zařízení a zaměřil svou pozornost více na přístrojové prvky a nové experimentální metody. Novou oblastí výzkumu byla elektronová litografie.
Další vývoj ústavu v devadesátých letech ovlivnila změna politického systému. Od 31. prosince 1992 se stal ÚPT ve smyslu zákona č. 283/1992 Sb. pracovištěm Akademie věd České republiky a spolu s celou AV ČR u něj došlo k výrazným redukcím. Z původních 250 pracovníků v roce 1989 zůstalo jen cca 40 %. Ústav se v této době dále odkláněl od aplikačního a preferoval základní výzkum.
V průběhu dalších dvaceti let ÚPT výrazně rozšířil svou mezinárodní spolupráci. K vývoji došlo i ve výzkumném zaměření, které se rozšířilo o dynamicky se rozvíjející obory jako snímání a zpracování biosignálů, aplikace laserů v mikrotechnologiích a nanometrologii a rozvíjení vybraných nanotechnologických postupů. A většina výzkumných aktivit opět nachází uplatnění při spolupráci s aplikačními partney nejen na akademických nebo vysokoškolských pracovištích, ale i v průmyslových podnicích.
Poslední změna právní formy proběhla 1. ledna 2007, kdy na základě zákona č. 341/2005 Sb. ÚPT přestal být příspěvkovou organizací a stal se veřejnou výzkumnou organizaci.
Významné úspěchy ÚPT
- 1951 – pracovníci vývojových dílen ČSAV (od 1. ledna 1957 ÚPT ČSAV) zkonstruovali první elektronový mikroskop v Československu. Postupným zdokonalováním byl vyvinut první stolní prozařovací mikroskop BS 242, od roku 1955 sériově vyráběný v brněnské Tesle a v roce 1958 oceněný zlatou medailí na výstavě Expo 58 v Bruselu. Na něj navazoval vývoj dalších mikroskopů a úspěšný rozvoj řady nekonvenčních metod elektronové mikroskopie.
- 1959 – vyvinut laboratorní dvoupaprskový infračervený spektrofotometr.
- 1960 – postaven přístroj pro měření optické anizotropie roztoků v hydrodynamickém poli.
- 1960 – postaven první spektrometr jaderné magnetické rezonance na frekvenci 30 MHz pro potřeby ČSAV. Od roku 1966 byly tyto spektrometry rovněž vyráběny v podniku Tesla Brno.
- 1963 – zkonstruován fotoelektrický polarimetr pro měření optické rotační disperze organických látek.
- 1963 – 16. října 1963 spuštění prvního plynového He-Ne laseru o vlnové délce 3,39 µm postaveného v Československu (světová premiéra byla v roce 1960). Od roku 1964 byly v podniku Meopta Přerov vyráběny již tři typy plynových laserů.
- 1964 – 4. března 1964 spuštění pulsního rubínového laseru o vlnové délce 632,8 nm.
- 1965 – sestavení víceúčelové vakuové pece vhodné pro pájení, tavení, svařování, žíhání a jiné technologické procesy využívající elektronového svazku.
- 1966 – zkonstruován rubínový laser s obřími pulsy určeného pro studium polovodičů.
- 1968 – sestaven laserový referenční měřič délek a rychlostí. Od roku 1973 vyráběn pod označením LA 3000 a LA 3001 v podniku Metra Blansko.
- 1969 – sestavení elektronové svářečky ES-2 používané řadou československých pracovišť.
- Konec 60. let – ukončen vývoj jednofrekvenčního jednobodového laseru se stabilizovanou frekvencí. Od roku 1971 vyráběn pod odznačením LA 1000 v podniku Metra Blansko.
- 1970 – do provozu uveden He-Cd laser o vlnové délce 441,6 nm s možností emise v ultrafialové oblasti.
- 1972 – prostřednictvím měření na jednofrekvenčním jednobodovém laseru se stabilizovanou frekvencí vyvinutém v ÚPT vytvořen československý laserový subnormál délek.
- 1974 – dokončen vývoj laserové vrtačky diamantů.
- 1977 – zkonstruován laserový měřič rychlosti.
- 1978 – dokončena stavba CW-FT NMR pulsního fourierovského spektrometru (1978 oceněn na výstavě Naučpribor v Moskvě).
- 1978 – dokončen vývoj laserového interferenčního přístroje LIMS, který zajišťoval měření vzdáleností, rychlosti, přímosti, rovinnosti, malých úhlů s možnostmi korekcí na hodnotu index lomu vzduchu. Od roku 1983 vyráběn v podniku Metra Blansko.
- 1982 – dokončen laserový systém pro měření ve dvou souřadnicích s rozlišením 40 nm.
- 1982 – dokončen vývoj elektronového litografu.
Výzkumné zaměření
Výzkumné aktivity ÚPT směřovaly v roce 2011 do těchto oblastí:
- magnetická rezonance,
- elektronová mikroskopie a mikroanalýza,
- využití laserů,
- měření a zpracování biosignálů,
- konstrukce vědeckých přístrojů a jejich částí,
- zdokonalování využití speciálních technologií.
Pro činnost pracoviště je charakteristické propojení teoretického, experimentálního a aplikovaného výzkumu. Hlavní úsilí směřuje k objevování a rozvíjení nových experimentálních metod studia mikrostruktury živé i neživé hmoty. Při ověřování principů jsou získávány původní teoretické výsledky ve vybraných oblastech přírodních i technických věd společně s vytvořenými unikátními přístrojovými prvky a metodickými postupy. Konečným cílem je nasazení vypracovaných metod v základním i aplikovaném výzkumu především v biomedicínských a fyzikálně materiálových oborech, případně zhodnocení dosažených výsledků v průmyslu.
Organizační struktura
V čele ÚPT stojí ředitel. Výzkumná činnost ústavu se odehrává v šesti odděleních (které se dále člení na výzkumné týmy):
- Elektronové a plasmové technologie
- Elektronová mikrosopie
- Magnetická rezonance a kryogenika
- Medicínské signály
- Mikrofotonika
- Koherenční optika
Spolupráce
Výzkumné zaměření a orientace na teoretický, experimentální i aplikovaný výzkum umožňuje ÚPT intenzivně spolupracovat s těmito pracovišti:
- výzkumné a odborné instituce v ČR i zahraničí – společný výzkum, výměna vědeckých poznatků,
- průmyslové podniky, aplikační partneři – společný výzkum, přenos výsledků do praxe,
- vysoké školy – společný výzkum, vzdělávání a výchova nových vědeckých pracovníků.
Projekt ALISI
Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) jsou od 1. ledna 2010 součástí výzkumné struktury ÚPT. Jsou zaměřeny na výzkumné aktivity, které mají potenciál z hlediska přenosu výsledků výzkumu do praxe. Vybudování laboratoří bylo předmětem projektu ALISI spolufinancovaného v letech 2010–2013 z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Odkazy
Reference
- ↑ Zřizovací listina ústavu . rvvi.msmt.cz . Dostupné online.
- ↑ KALENDOVSKÁ, Jiřina. prof. Ing. Armin Delong, DrSc. . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-02-24 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk