A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Černomořské loďstvo | |
---|---|
Znak černomořského loďstva | |
Země | Rusko |
Existence | Ruské impérium (1783–1918) Sovětský svaz (1918–1991) Rusko (1991–současnost) |
Vznik | 13. května 1783 |
Funkce | loďstvo |
Velikost | 11 000 mužů |
Velitelé | Viktor Sokolov |
Nadřazené jednotky | Ruské námořnictvo |
Účast | |
Války | Krymská válka Rusko-japonská válka (pouze důstojníci a mužstvo)[1] První světová válka Ruská občanská válka Druhá světová válka Jomkipurská válka Válka v Jižní Osetii (2008) Krymská krize Rusko-ukrajinská válka Ruská invaze na Ukrajinu |
Černomořské loďstvo[2] či Černomořská flota (rusky Черноморский флот), terminologicky nepřesně[3][4] též Černomořská flotila, je část Námořnictva Ruské federace v Černém a Středozemním moři. Společně s Baltským, Severním a Tichooceánským loďstvem tvoří základ ruského válečného námořnictva.[5] Vzniklo v 2. polovině 18. století jako součást carského námořnictva po výbojích Ruska v oblasti Černomoří. V letech 1922–1991 bylo součástí sovětského námořnictva, poté se černomořské loďstvo rozdělilo na ruskou část a ukrajinské námořnictvo.
Plavidla černomořského loďstva kotví v několika přístavech na pobřeží Černého a Azovského moře, především v krymském Sevastopolu a krasnodarském Novorossijsku. Letectvo floty a infrastruktura jsou dislokovány na různých místech na Krymu a v Krasnodarském kraji v Rusku. Působnost loďstva mimo Černé moře je omezena Bosporským průlivem, který kontroluje Turecko.
Velitelem Černomořského loďstva je od roku 2022 admirál Viktor Sokolov.
Historie
Za zakladatele Černomořského loďstva je považován kníže Grigorij Potěmkin, který inicioval vznik floty dne 13. května 1783 a založil také její hlavní základnu, město a přístav Sevastopol. Významné loděnice se nacházely v Nikolajevě (dnes patří Ukrajině). Během expanze na jih na konci 18. století Rusko dlouho bojovalo se svým hlavním protivníkem v oblasti, s Osmanskou říší, přičemž jeho největším soupeřem na Černém moři bylo Osmanské námořnictvo. Černomořské loďstvo porazilo Turky v roce 1790, účastnilo se bojů s Osmanskou říší během první světové války.
Černomořské loďstavo sovětského námořnictva válčilo během druhé světové války s Rumunskem. Rozdělením plavidel sovětské Černomořské floty v roce 1997 vznikla Černomořská flota Ruské federace a ukrajinské námořnictvo. Ruské námořnictvo nadále využívalo přístav v krymském Sevastopolu na základě nájemní smlouvy s Ukrajinou.
Černomořské loďstvo válčilo s Gruzií v roce 2008 v rámci války v Jižní Osetii. Od roku 2014 a konfliktu Ruska s Ukrajinou je používáno proti Ukrajině. Rusko získalo část ukrajinských lodí jako kořist po obsazení Krymu v roce 2014.
Ruská invaze na Ukrajinu
Černomořské loďstvo hrálo významnou roli při ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, nicméně během následujících bojů byla potopena nebo vážně poškozena celá řada jejích plavidel. Dne 14. dubna 2022 přišlo Černomořské loďstvo o svou vlajkovou loď, raketový křižník Moskva. Ukrajina nárokovala potopení křižníku svými protilodními střelami Neptun.[5] Křižník se již v únoru dostal do mezinárodní pozornosti, když mu ukrajinští obhájci Hadího ostrova odmítli slavnou větou kapitulaci.
Jen od února 2022 do září 2023 podle specializovaném portálu Oryx přišlo ruské loďstvo o 16 plavidel včetně křižníku Moskva a ponorky 'Rostov na Donu' (potvrzené ztráty včetně fotografií).[6][7] V září 2023 bylo ukrajinskou raketou zasaženo velitelství Černomořské floty v Sevastopolu, při kterém podle neověřených informací mělo zemřít větší množství důstojníků včetně velitele floty Viktora Sokolova.[8]
Potvrzenou ztrátou z prosince 2023 bylo zasažení výsadkové lodi Novočerkassk na Krymu v Ruskem okupovaném přístavu Feodosija. Podle ukrajinského letectva přístav zasáhly střely s plochou dráhou letu, po nepřehlédnutelné explozi následoval požár doprovázený dalšími menšími výbuchy. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo úder na Novočerkassk, podle něj je loď jen poničená.[9][10]
Dne 14. února 2024 ukrajinské námořní drony Magura V5 potopily loď třídy Ropucha Cezar Kunikov, v den 81. výročí smrti sovětského důstojníka Cezara Kunikova.[11][12]
Dne 23. března 2024 zasáhly obranné síly Ukrajiny ruské velké vyloďovací plavidlo Jamal třídy Ropucha. Podle ukrajinské vojenské rozvědky utrpěla kritické poškození: díra v horní palubě vedla k převrácení na pravobok.[13]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black Sea Fleet na anglické Wikipedii a Черноморский флот ВМФ России na ruské Wikipedii.
- ↑ WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour Press, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 24.
- ↑ Černomořské loďstvo . forum.valka.cz, 2008-10-08 . Dostupné online.
- ↑ Flota × flotila . pravopisne.cz, 2010-10-07 . Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, František. MROŽOVINY: Námořní rozpaky paní Češtiny 1 . neviditelnypes.zpravy.cz, 2004-04-21 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-12.
- ↑ a b Černomořská flota, která dostala „výchovný políček“, není jen sbírka lodíČernomořská flota, která dostala „výchovný políček“, není jen sbírka lodí . iDnes.cz, rev. 2022-04-25 . Dostupné online.
- ↑ ORYX. List Of Naval Losses During The Russian Invasion Of Ukraine . . Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/Herman_Caron/status/1701860856194056434/photo/1. X (formerly Twitter) . . Dostupné online.
- ↑ ČTK. Útok na velení Černomořské flotily: Admirál Sokolov zahynul, tvrdí Ukrajina. Deník.cz. 2023-09-25. Dostupné online .
- ↑ Ukrajina tvrdí, že zničila ruskou válečnou loď. Moskva úder potvrdila. ČT24 . Česká televize, 2023-12-26 . Dostupné online.
- ↑ ČTK. ONLINE: Ukrajinci zaútočili na přístav na Krymu. Letectvo poničilo velkou válečnou loď, potvrdili Rusové. irozhlas.cz . Český rozhlas, 2023-12-26 . Dostupné online.
- ↑ NOELREPORTS (@noelreports@mstdn.social). Mastodon . 2024-02-14 . Dostupné online.
- ↑ Ukrajina potopila ruskou loď Cezar Kunikov - Novinky. www.novinky.cz online. 2024-02-14 cit. 2024-02-14. Dostupné online.
- ↑ russia’s ‘yamal’ Large-Sized Landing Warship Was Destroyed – Details of Damage. gur.gov.ua online. cit. 2024-03-25. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černomořské loďstvo na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk