A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Člověk vzpřímený Stratigrafický výskyt: Před 1,9 až 0,1 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce podoby člověka vzpřímeného | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Čeleď | hominidi (Hominidae) |
Rod | člověk (Homo) |
Binomické jméno | |
Homo erectus Dubois, 1894 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Člověk vzpřímený (Homo erectus) byl druh pravěkého hominida, který žil před 2[1] či 1,8 miliony až asi 143 tisíci[2][3] či 50 tisíci lety[4] v Africe, Asii a Evropě. Vzpřímená chůze již byla stejná jako u současného člověka.[5]
Příslušníci tohoto dávného hominida již systematicky vyráběli kamenné nástroje podle kulturních stereotypů – acheulská kultura reprezentovaná pěstním klínem. Mezi další kulturní inovace, které Homo erectus využíval k adaptaci na vnější prostředí, patřilo užívání ohně (náznaky rozdělávání ohně před 0,79 miliony let, ale vaření nebylo prokázáno) a rozvíjení stále širšího spektra loveckých technologií. Pravděpodobně byl první, kdo žil jako lovci a sběrači. Homo erectus je nejdéle žijícím hominidem vůbec. V různých svých poddruzích a formách přežíval více než 1,7 milionu let. Z Evropy ale zmizel již před 1,1 milionem let.[6]
Historie
Formálně byl tento taxon popsán v roce 1894 na základě fosilií objevených v Indonésii v letech 1891 a 1892 badatelem F. Duboisem.[7]
Evoluční trend
Ve srovnání s ranými zástupci rodu Homo pokračovalo zvětšování tělesné výšky a váhy, zmenšení pohlavních orgánů, přestavba a růst mozku (neokortex), gracializace chrupu (redukce velikosti stoliček), zmenšení objemu žvýkacích svalů a snižování sexuálního dimorfismu.
Spánkový lalok mozku ještě nebyl u tohoto pravěkého člověka stejně dobře vyvinutý (a proporcionálně velký), jako u moderního člověka druhu Homo sapiens.[8]
- Homo erectus erectus (člověk jávský, 1.6–0.5 Ma)
- Homo erectus ergaster (možná samostatný druh, 1.9–1.4 Ma)
- Homo erectus georgicus (možná samostatný druh, 1.8–1.6 Ma)
- Homo erectus lantianensis (1.6 Ma)
- Homo erectus nankinensis (člověk nangingský, 0.6 Ma)
- Homo erectus pekinensis (člověk pekingský, 0.7 Ma)
- Homo erectus soloensis (0.546–0.143 Ma)
- Homo erectus tautavelensis (0.45 Ma)
- Homo erectus yuanmouensis
Morfologické znaky
- 145 až 185 cm vysoká, štíhlá postava umožňující efektivní chůzi a běh; muži byli zřejmě vyšší než ženy;
- hmotnost 40 až 70 kg[9];
- prodloužená, úzká, nízká, mohutně stavěná mozkovna (750–1225 cm³), v týlu protažená a zalomená v týlní val;
- výrazné postorbitální zúžení lebky;
- masivní, dozadu ubíhající nízké a zploštělé čelo s výraznými nadočnicovými valy;
- velké lícní kosti, dopředu vystupující obličej, široký nos, čelisti a patro;
- mohutné čelisti;
- redukce ochlupení těla, zmnožení potních žláz a vznik nového termoregulačního systému.
Potravinová orientace
Loví zvířata doplňovaná systematickým sběrem rostlinné potravy.
Materiální technologie
- acheulská kultura (pěstní klíny, oboustranně opracované příčné sekáče, škrabadla, rydla aj.);
- prosazení principu reciprocity a spolupráce;
- rozvoj naučených vzorců chování.
Komunikační schopnosti
- neúplná jazyková kompetence, primárně založená na mimické a gestické komunikaci (mimetická kultura)
Přírodní prostředí
Evoluční vztahy
- Dříve se předpokládalo, že před 700 až 400 tisíci lety se regionální populace Homo erectus transformovaly v archaického Homo sapiens, nyní převládá názor, že Homo erectus byl spíše slepou vývojovou větví. Pravděpodobnějším předchůdcem Homo sapiens se jeví Homo rhodesiensis.[10]
- Nejnovější výzkumy některých paleoantropologů odhalily, že Australopithecus, Homo habilis, Homo ergaster a Homo erectus žili v různých částech světa současně. Nedávná studie poukazuje na to, že se v případě H. habilis (pozdní forma) a H. erectus mohlo jednat o tentýž druh.[11] Homo erectus georgicus nalezený v Dmanisi je tedy spíše řazen k Homo erectus. Různost lebek nalezených na stejném místě v Dmanisi a datovaných do stejné doby naznačuje, že Homo ergaster, Homo heidelbergensis, Homo habilis i Homo georgicus mohou být stejným druhem – Homo erectus.[12] Jde také spíše o různé postavy téhož druhu.[13]
- Mezi vědci stále probíhá debata, zda jsou druhy Homo erectus a Homo ergaster rozdílné, či je H. erectus asijským poddruhem či formou afrického H. ergaster.
- Ještě nedávno se vědci domnívali, že část lidí označovaných jako Homo erectus přežila až do opravdu nedávné doby. Stáří indonéských velmi pozdních fosilií Homo erectus bylo určeno na 27 000 až 53 000 let.[14]. Tato teorie však byla novějším datováním vyvrácena. Předpokládá se, že větší populace druhu Homo erectus z Asie zmizely nejpozději před 143 000 lety, ale většinou podstatně dříve.[15] Poslední ostrůvkovité zbytky (ostrov Jáva před zhruba 110 ticíci lety,[16] ostrov Flores) druhu snad mohly přežívat ještě o něco déle.
- Podle některých teorií se asi před 100 tisíci lety z populace Homo erectus na indonéském ostrově Flores vyvinul nový druh Homo floresiensis, jehož zuby jsou nejblíže podobné k Homo erectus.[17]
Další významné lokality
- Asie: Modjokerto, Sangiran, Sambungmachan, Trinil (Indonésie), Čou-kchou-tien, Lan-tchien, (Čína).
- Afrika: Bouri (Etiopie), West Turkana (Keňa), Olduvajská rokle (Tanzanie), Buia (Eritrea) aj.
Lokality v Česku
- Přezletice (Zlatý kopec) – jedno z nejstarších ohnišť ve střední Evropě.
- Brno (Stránská skála) – jedno z nejstarších ohnišť ve střední Evropě.[18]
Rok popisu holotypu
- (Trinil 2): 1894 (jako Pithecanthropus erectus).
Reference
- ↑ University of Johannesburg. Direct human ancestor Homo erectus is older than we thought. phys.org . 2020-04-02 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Out of Africa? New theory throws doubt on assumption all humans evolved from the continent. Daily Mail . 2011-06-30 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DUNBAR, Robin. Příběh rodu homo. Překlad Jana Enderlová. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1715-4. S. 44–45.
- ↑ Scientists show that modern humans never co-existed with Homo erectus. insider.si.edu . 2011-07-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Max Planck Society. Homo erectus walked as we do. phys.org . 2016-07-12 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ První lidi v Evropě zahubil před milionem let náhlý mráz. nedd.tiscali.cz . . Dostupné online.
- ↑ Eduard Pop, Sofwan Noerwidi & Fred Spoor (2024). Naming Homo erectus: A review. Journal of Human Evolution. 190: 103516. doi: https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2024.103516
- ↑ CENIEH. The temporal lobes of Homo erectus were proportionally smaller than in H. sapiens. phys.org . 2020-09-08 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Homo erectus online. humanorigins.si.edu cit. 2022-11-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PICKRELL, John. Introduction: Human Evolution. New Scientist online. 2006-09-04 cit. 2022-11-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LORDKIPANIDZE, David; PONCE DE LEÓN, Marcia S.; MARGVELASHVILI, Ann; RAK, Yoel; RIGHTMIRE, G. Philip; VEKUA, Abesalom; ZOLLIKOFER, Christoph P. E. A Complete Skull from Dmanisi, Georgia, and the Evolutionary Biology of Early Homo. S. 326–331. Science online. 2013-10-18. Roč. 342, čís. 6156, s. 326–331. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1238484. (anglicky)
- ↑ FOLEY, Jim. A superb new fossil from Dmanisi, Georgia. pandasthumb.org online. 2013-10-29 cit. 2022-11-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Earliest humans had diverse range of body types, just as we do today online. Univerzita v Cambridgi, 2015-03-27 cit. 2022-11-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SWISHER, C. C.; RINK, W. J.; ANTÓN, S. C.; SCHWARCZ, H. P.; CURTIS, G. H.; SUPRIJO, A. Latest Homo erectus of Java: Potential Contemporaneity with Homo sapiens in Southeast Asia. S. 1870–1874. Science online. 1996-12-13. Roč. 274, čís. 5294, s. 1870–1874. Dostupné online. ISSN 0036-8075. (anglicky)
- ↑ Finding showing human ancestor older than previously thought offers new insights into evolution. terradaily.com online. 2011-07-05 cit. 2022-11-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ University of Iowa. Researchers determine age for last known settlement by a direct ancestor to modern humans. phys.org online. 2019-12-18 cit. 2022-11-29. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MIHULKA, Stanislav. Hobiti jsou trpasličí verzí lidí Homo erectus. osel.cz online. 2015-11-19 cit. 2022-11-29. Dostupné online.
- ↑ MUSIL, Rudolf. Nacházelo se ve Woldřichově jeskynni na Stránské skále skutečně ohniště? online. Geologický výzkum Moravskoslezský, 2005 cit. 2008-09-23. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Václav Soukup: Dějiny antropologie. Nakladatelství Karolinum, Praha 2004, ISBN 80-246-0337-3 (vázané)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu člověk vzpřímený na Wikimedia Commons
- Taxon Homo erectus ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk