A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Šan-tung 山东省 | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Ťi-nan |
Status | provincie |
Souřadnice | 36°24′ s. š., 118°24′ v. d. |
Rozloha | 157 100 km² |
Nejvyšší bod | Tchaj-šan (1545 m n. m.) |
Časové pásmo | UTC+08:00 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 99 470 000 (2016) |
Hustota zalidnění | 633,2 obyv./km² |
HDP/obyv. | 10 790 USD |
Národnostní složení | Chanové 99,3% Chuejové 0,6% |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Podřízené celky | 17 prefektur |
Tajemník | Liou Ťia-i |
Guvernér | Kung Čeng |
Měna | RMB |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-37 a CN-SD |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šan-tung (čínskýmí znaky: 山东; pchin-jinem: Shāndōng) je pobřežní provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. Má rozlohu 157 100 km² a žije v ní téměř 100 miliónů obyvatel. Jedná se o jednu z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií. Provincie Šan-tung hrála již od počátku čínské civilizace významnou roli a sloužila jako stěžejní kulturní a náboženské místo pro taoismus, čínský buddhismus a konfucianismus. Hlavním městem je subprovinční město Ťi-nan.
Na území provincie se nachází rodiště Konfucia, město Čchü-fu, a posvátná hora Tchaj (Tchaj-šan), která je nejvyšším vrcholem provincie.
Historie
Novodobá provincie Šan-tung byla vytvořena během dynastie Ming, po mandžuském dobytí Číny a ustanovení dynastie Čching roku 1644 získala své (přibližně) moderní hranice.
V průběhu devatenáctého století byla Čína, a především její pobřežní provincie včetně Šan-tungu, stále více vystavována západnímu vlivu. Roku 1897 se město Čching-tao stalo německou koncesí, podobně se o rok později město Wej-chaj stalo koncesí britskou. Zbytek Šan-tungu byl obecně považován za součást německé sféry vlivu.
Provincie Šan-tung byla jedním prvních míst, kde vypuklo boxerské povstání. Roku 1899 byl guvernérem provincie jmenován generál Jüan Š’-kchaj, aby potlačil povstání; funkci zastával tři roky.
Během první světové války bylo německé Čching-tao okupováno Japonskem, kterému po skončení války dle Versailleské smlouvy také připadlo. Nespokojenost čínské veřejnosti s tímto výsledkem, označovaným jako "Šantungská otázka", následně vedla ke vzniku Hnutí čtvrtého května. Šan-tung se vrátil pod čínskou kontrolu až roku 1922 po mediaci Spojenými státy během Washingtonské konference, roku 1930 se vrátilo i město Wej-chaj.
Během druhé čínsko-japonské války a následně druhé světové války byl Šan-tung okupován Japonskem, a to až do japonské kapitulace v září 1945. Během roku 1945 již některé části Šan-tungu byly ovládány komunistickými silami, přičemž během následujících let postupně získali kontrolu nad provincií. Jednotky Kuomintangu se z provincie stáhly v červnu 1949. V říjnu toho roku byla založena Čínská lidová republika.
V posledních letech se Šan-tung v důsledku značného ekonomického rozvoje stal jednou z nejbohatších provincií Číny.
Geografie
Poloha
Provincie Šan-tung se nachází na východním okraji Severočínské roviny a na Šantungském poloostrově. Ze severu provincii omývá Pochajské moře, konkrétně Lajčouský záliv a Pochajský průliv; východní a jižní pobřeží Šan-tungu omývá Žluté moře. Na severozápadě Šan-tung hraničí s provincií Che-pej, na západě s provincií Che-nan, a na jihu s provinciemi An-chuej a Ťiang-su.
Klima
Šan-tung leží v mírném podnebném pásu, na hranici mezi vlhkým subtropickým podnebím a vlhkým kontinentálním podnebím se střídáním čtyř ročních období. Léta bývají teplá a deštivá, zimy suché a chladné. Průměrné teploty se pohybují mezi −5 až -1 °C v lednu a mezi 24 až 28 °C v červenci.
Roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 550 až 950 mm, přičemž většina srážek v důsledku monzunových vlivů nastává v létě.
Administrativní členění
Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
---|---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
Subprovinční město | ||||||
1 | Ťi-nan | 济南市 | Jǐnán Shì | Š'-čung | 6 814 000 | |
2 | Čching-tao | 青岛市 | Qīngdǎo Shì | Š'-nan | 8 715 100 | |
Městská prefektura | ||||||
3 | Pin-čou | 滨州市 | Bīnzhōu Shì | Pin-čcheng | 3 748 500 | |
4 | Te-čou | 德州市 | Dézhōu Shì | Te-čcheng | 5 568 200 | |
5 | Tung-jing | 东营市 | Dōngyíng Shì | Tung-jing | 2 035 300 | |
6 | Che-ce | 菏泽市 | Hézé Shì | Mu-tan | 8 287 800 | |
7 | Ťi-ning | 济宁市 | Jìníng Shì | Š'-čung | 8 081 900 | |
8 | Laj-wu | 莱芜市 | Láiwú Shì | Laj-čcheng | 1 298 500 | |
9 | Liao-čcheng | 聊城市 | Liáochéng Shì | Tung-čchang-fut | 5 789 900 | |
10 | Lin-i | 临沂市 | Línyí Shì | Lan-šan | 10 039 400 | |
11 | Ž’-čao | 日照市 | Rìzhào Shì | Tung-kang | 2 801 100 | |
12 | Tchaj-an | 泰安市 | Tài'ān Shì | Tchaj-šan | 5 494 200 | |
13 | Wej-fang | 潍坊市 | Wéifāng Shì | Wej-čcheng | 9 086 200 | |
14 | Wej-chaj | 威海市 | Wēihǎi Shì | Chuan-cchuej | 2 804 800 | |
15 | Jen-tchaj | 烟台市 | Yāntái Shì | Laj-šan | 6 968 200 | |
16 | Cao-čuang | 枣庄市 | Zǎozhuāng Shì | Š'-čung | 3 729 300 | |
17 | C'-po | 淄博市 | Zībó Shì | Čang-tien | 4 530 600 |
Paleontologické objevy
Především v městském okrese Ču-čcheng je od 50. let 20. století objevováno velké množství zkamenělých pozůstatků dinosaurů zejména z období pozdní křídy (asi před 74 až 66 miliony let).[1] Také jsou zde však objevovány lokality starší, spadající do rané křídy (a tzv. Jeholské bioty).[2] V roce 2008 bylo objeveno zhruba 11 000 fosilních kostí dinosaurů a od té doby byla v této oblasti otevřena nová muzea s paleontologickou tematikou. Název okresu (v angličtině Zhucheng) nese ve svém vědeckém jméně například velký dravý dinosaurus Zhuchengtyrannus magnus nebo ceratopsid Sinoceratops zhuchengensis.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shandong na anglické Wikipedii.
- ↑ Yongqing Liu, Hongwei Kuang, Kemin Xu, Zhenguo Ning, Nan Peng, Shengxian Du & Jun Chen (2019). Cretaceous Stratigraphy, Paleoenvironment and Terrestrial Biota in Shandong Province. Open Journal of Geology 9 (10): 650-653. doi: 10.4236/ojg.2019.910065.
- ↑ Jun Wang, Chang-Fu Zhou, Fred Jourdan and Su-Chin Chang (2021). Jehol fossils from the Jiaolai Basin of Shandong, North China: review and new perspectives. Geological Society, London, Special Publication: SP521 Mesozoic Biological Events and Ecosystems in East Asia. doi: https://doi.org/10.1144/SP521-2021-138
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2016/08/08/dinosauri-mesto-v-cine/
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šan-tung na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk