A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexandra Kollontajová | |
---|---|
Rodné jméno | Александра Михайловна Домонтович |
Narození | 19.jul. / 31. března 1872greg. Petrohrad |
Úmrtí | 9. března 1952 (ve věku 79 let) Moskva |
Příčina úmrtí | nemoc |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Curyšská univerzita |
Povolání | revolucionářka, diplomatka, aktivistka za práva žen, spisovatelka, politický teoretik, People's Commissar a socioložka |
Ocenění | Leninův řád (1933) Řád aztéckého orla (1944) Řád svatého Olafa Řád rudého praporu práce |
Politické strany | Ruská sociálně demokratická dělnická strana Komunistická strana Sovětského svazu |
Choť | Pavel Dybenko Vladimir Liudvigovich Kollontay[1] |
Rodiče | Michail Domontovič |
Příbuzní | Yevgeniya Mravina (polorodá sestra z matčiny strany) Jevgenij Mravinskij (synovec) |
Funkce | ministr (1917–1918) člen Všeruského ústavodárného shromáždění (1918) Chargé d'affaires (1924) zplnomocněný ministr (1924–1943) velvyslanec (1943–1945) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Michail Domontovič |
---|---|
1. manžel | Vladimir Kollontaj |
2. manžel | Pavel Dybenko |
Alexandra Michailovna „Šura“ Kollontajová (rusky Алекса́ндра Миха́йловна Коллонта́й – rozená Domontovičová (Домонто́вич); 31. března 1872, Petrohrad – 9. března 1952, Moskva) byla ruská komunistická revolucionářka. Nejdříve byla členkou strany menševiků, v roce 1915 přestoupila k bolševikům. V roce 1923 se stala sovětskou diplomatickou zástupkyní v Norsku, čímž se stala první ženou na světě v diplomatických službách. Byla také propagátorkou volné lásky. Připisovala se jí teorie sklenice vody.[2]
Život
Narodila se v březnu 1872 jako dcera vysoce postaveného generála ruské armády a finské selky. V sedmnácti se odmítla stát ženou mladého generáladjutanta cara Alexandra III. a v roce 1893 se provdala za inženýra Vladimíra Kollontaje. Porodila mu syna a po 4 letech se rozvedla.
V roce 1897 odjela do Švýcarska, kde na univerzitě vystudovala ekonomiku a statistiku, později odjela do Londýna, kde poznala socialistu Webba, a následně pak do Berlína, kde se seznámila s Kautským a Luxemburgovou. V té době se její bývalý manžel podruhé oženil a jeho nová žena přijala jejího syna za vlastního.
Alexandra se po vyřešení rodinných problémů začala plně věnovat práci v Sociálně demokratické dělnické straně Ruska a záhy se dostala do jejího vedení. Lavírovala mezi menševiky a bolševiky, ale Lenin ji přesvědčil a v roce 1915 přešla k bolševikům. V červnu 1917 byla po prvním pokusu bolševiků o převzetí moci zatčena a nakrátko uvězněna. Ale po Říjnové revoluci, jíž se sama aktivně zúčastnila, se stala lidovou komisařkou (ministryní) sociálního zabezpečení.
Po revoluci si vzala o sedmnáct let mladšího vojenského činitele a předsedu Centrobaltu Pavla Dybenka, s nímž se roku 1922 rozvedla. Na stranických sjezdech prosazovala radikální feministické řešení „ženské otázky“, v roce 1920 založila oddělení žen při ÚV KSR(b). 4. října 1922 se stala první sovětskou a ruskou diplomatkou vůbec, když byla jmenována zplnomocněnou zástupkyní sovětské vlády v Norsku. V září 1926 byla vyslána jako diplomatka do Mexika, ale kvůli zdravotním potížím s tamním klimatem se téhož roku vrátila do Norska.
30. října 1930 se A. M. Kollontajová stala jako první žena v této funkci na světě, vyslankyní (od roku 1943 velvyslankyní) Sovětského svazu ve Švédském království. Zde v diplomatických službách vykonala mnoho pro zachování neutrality Švédska v druhé světové válce. Měla rovněž významný podíl na zprostředkování příměří mezi Moskvou a Finskem v roce 1940 a také na vystoupení Finska z hitlerovské Osy v roce 1944.
Při neúnavné práci se těžce roznemohla na levou ruku i nohu a 18. března 1945 svou misi ve Stockholmu ukončila. Nadále však, jako konzultantka, pracovala pro ministerstvo zahraničí, a to prakticky až do své smrti 9. března 1952
-
Alexandra Kollontajová na poštovní známce z roku 1972
-
Alexandra Kollontajová
Dílo
- Překlady do češtiny
- KOLLONTAJOVA, Alexandra Michajlovna. Cestu okřídlenému erosu!. Překlad : přeložila Lída Durdíková (1899-1955). Praha: Družstevní nakladatelství "Kniha", 1925. 34 s. (Socialistické epištoly; sv. 9).
Odkazy
Reference
- ↑ Encyclopædia Britannica. Dostupné online.
- ↑ PAVLÍK, Václav. První diplomatka propagovala volnou lásku jako teorii „sklenice vody“ . Zpravodajský portál NášREGION.cz, 2020-03-09 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-26.
Externí odkazy
- Galerie Alexandra Kollontajová na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandra Kollontajová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandra Kollontajová
- http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/22992#ixzz0iYelehxW
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk