A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bitva u Durbeského jezera | |||
---|---|---|---|
konflikt: Livonská křížová výprava | |||
Trvání | 13. červenec 1260 | ||
Místo | poblíž Durbeského jezero | ||
Souřadnice | 56°35′42″ s. š., 21°21′ v. d. | ||
Výsledek | vítězství Žemaitů, povstání dříve porobených kmenů | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva u Durbeského jezera neboli bitva u jezera Durbe proběhla u Durbeského jezera ve Žmudi 13. července 1260 a vojsko litevského kmene Žemaitů v ní porazilo spojené síly německých a livonských rytířů posílené o oddíly Švédů, baltských Prusů, Estonců, estonských Dánů, a Kuronců. Porážku křižáckých armád způsobilo, že Kuronci a Estonci, kteří byli do livonského vojska násilně naverbováni, v průběhu boje zaútočili na vlastní týl.
Pozadí
V roce 1251 se litevský velkokníže Mindaugas rozhodl přijmout křesťanství, za což mu odměnou byla podpora papeže, uznání a korunovace v roce 1253 na litevské krále. Řádu německých rytířů, který dosud vedl proti Litvě výboje, postoupil Žemaitsko (Žmuď), kde měli hlavní slovo novému králi oponující velmoži. Reakcí Žemaitů bylo povstání proti rytířskému řádu. Vojsko povstalců patrně vedl Mindaugasův synovec a schopný vojevůdce pohan Treniota, ale jeho velení je historiky pouze předpokládané, nikoli potvrzené. Kníže Treniota byl spoluvladařem litevského velkoknížete a tehdy faktickým vládcem Žmudi, k velení vojska by tedy měl pádný důvod. Dalším kandidátem by mohl být jistý žemaitský stařešina Algminas (nebo Alminas, Almenas), který předtím vedl úspěšné nájezdy Žemaitů na řádová území Kuronska a zvítězil nad livonskými rytíři v bitvě u Skuodasu.
Dne 25. ledna 1260 obdrželi řádoví rytíři papežské požehnání křížové výpravy prostřednictvím buly Alexandra IV. a uzavřeli mírovou dohodu s mazovským knížetem Siemowitem. Když se na hradě Memel setkaly křižácké armády obou rytířských řádů a jejich spojenců, plánovaly posílit obležený Georgenburg, záhy se k nim doneslo, že na Kuronsko čelí velkému útoku žemaitských vojsk. Na místo toho se rytíři rozhodli pokračovat směrem k dnešnímu Lotyšsku, aby Žemaity zastavili, obě armády se střetli na jižním břehu Durbeského jezera.
Průběh bitvy
Řádové vojsko sužovaly od počátku vnitřní neshody a slabá morálka. Nejprve Dánové z Estonska odmítli sesednout ze svých koní, jež nebyli pro svou váhu příliš vhodní pro boj v bažinatém terénu. Poté, když bitva vypukla, Kuronci opustili křižácké vojsko, protože řádoví rytíři odmítli vysvobodit kuronské zajatce z žemaitského tábora. Řádový kaplan a kronikář řádu Petr von Dusburg zaznamenal, že Kuronci dokonce zaútočili na křižácký týl. Estonci a ostatní místní odvedenci záhy na to z bitvy uprchli. Po ztrátě nebo zběhnutí těchto jednotek na nepřátelskou stranu se řádoví rytíři octli v obklíčení a v boji utrpěli těžké ztráty. Na zhruba 150 řádových rytířů padlo včetně livonského zemského mistra Burcharda von Hornhausen se stovkami spřízněných světských rytířů a vojáků nízkého postavení.
Ačkoli je bitva podrobně vylíčena v Livonské rýmované kronice, žádný ze soudobých zdrojů nezmiňuje, kdo byl vůdcem vojska Žemaitiů. Pouze Šimon Grunau ve své kronice napsané mezi lety 1517–1526 se zmiňuje, že jím byl Treniota. V roce 1982 publikoval historik Edvardas Gudavičius vlastní studii, v níž tvrdil, že Treniota nebyl původem Žemait a nemohl proto velet žemaitské armádě. Inga Baranauskienė tvrdila, že armádě velel žemaitský starší Algminas, který byl zvolen před rokem 1256.
Důsledky
Důsledkem porážky německých rytířů u Durbeského jezera bylo, že litevský král Mindaugas se musel potýkat s tlakem nepřátelských velmožů a protikřesťanským tendencím ve své zemi. Po nátlaku svého vojevůdce Trenioty zavrhl v roce 1261 křesťanství, přerušil mírové vztahy a obrátil se proti oslabenému řádu, aby získal obnovení dohody s Žemaity a navázal spojenectví s Alexandrem Něvským. Řádové oddíly byly vyhnány z Žemaitska. Příležitosti využili také podmanění Prusové k novému povstání na území řádu. Proti rytířům povstali také Zemgalové, Kurové a na ostrově Saaremaa Estonci. Povstání Prusů a západních Litevců trvalo 14 let. Současně probíhaly útoky Litvy na řád, ale přes jeho oslabení nebyly dostatečně účinné. Později byl Mindaugas zavražděn v důsledku spiknutí zosnovaného Treniotou.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Дурбе“.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk