A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Butan | |
---|---|
Strukturní vzorec n-butanu | |
3D model molekuly n-butanu | |
Obecné | |
Systematický název | butan |
Triviální název | n-butan |
Anglický název | n-Butane |
Německý název | n-Butan |
Funkční vzorec | H3C-CH2-CH2-CH3 |
Sumární vzorec | C4H10 |
Vzhled | bezbarvý plyn |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 106-97-8 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-448-7 |
Indexové číslo | 601-004-00-0 |
PubChem | 7843 |
UN kód | 1011 1075 (LPG) |
SMILES | CCCC |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 58,123 g/mol |
Teplota tání | −138,4 °C (134,75 K) |
Teplota varu | −0,5 °C (272,65 K) |
Hustota | 2,48 kg/m3 (plyn, 15 °C) 600 kg/m3 (kapalina, 0 °C, 101,3 kPa) |
Rozpustnost ve vodě | 6,1 mg/100 ml (20 °C) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H220 |
R-věty | R12 |
S-věty | (S2) S9 S16 |
NFPA 704 | 4
1
|
Teplota vznícení | 500 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název butan se používá jako:
- systematický název pro nerozvětvený alkan se čtyřmi atomy uhlíku v molekule, (funkční vzorec CH3CH2CH2CH3), triviálním názvem n-butan
- společný název pro izomery alkanu se sumárním vzorcem C4H10; jsou dva a to n-butan a isobutan (triviální název), systematicky methylpropan (vzorec CH(CH3)3)
- označení směsi obou izomerů butanu
Tento článek je o obou izomerech butanu; infobox pak obsahuje informace pouze o nevětveném butanu; podrobnosti o isobutanu jsou uvedeny samostatně.
Oba butany jsou velmi hořlavé, bezbarvé, snadno zkapalnitelné plyny bez zápachu. Název butan je složen z částí but- podle acidum butyricum – latinského názvu pro kyselinu máselnou, karboxylovou kyselinu se stejným počtem atomů uhlíku v molekule a -an, přípony označující alkany.
Rotace okolo centrální chemické vazby C-C tvoří dvě konformace (trans a gauche)[2].
Reakce
Při dostatku kyslíku se butan spaluje na oxid uhličitý a vodní páru. Při nedostatku kyslíku může vznikat také uhlík (saze) a oxid uhelnatý.
- 2 C4H10 + 13 O2 → 8 CO2 + 10 H2O
n-butan je surovinou v DuPontově katalytickém procesu přípravy maleinanhydridu:
- 2 H3C-CH2-CH2-CH3 + 7 O2 → 2 C2H2(CO)2O + 8 H2O
n-butan, podobně jako všechny uhlovodíky, podléhá chloraci volnými radikály, kdy vznikají 1-chlor- a 2-chlorbutan, a dále i deriváty s vyšším počtem atomů chloru. Různá relativní míra chlorace je částečně vysvětlena odlišnými vazebnými disociačními energiemi, 425 a 411 kJ/mol u dvou typů C-H vazeb. Dva centrální atomy uhlíku mají mírně slabší vazby C-H.
-
n-butan
-
isobutan
Použití
Butan se prodává v láhvích jako palivo pro vařiče a podobné účely. Směs butanu s propanem (a dalšími uhlovodíky) se komerčně nazývá propan-butan. Pro použití ve formě motorového paliva se však tato propan-butanová směs prodává pod zkratkou LPG.[3]
Butan je kromě toho v určité míře i složkou benzinu, surovinou pro výrobu základních petrochemikálií při parním krakování, používá se jako palivo v cigaretových zapalovačích a jako hnací plyn ve sprejích.
Velmi čisté formy, zvláště isobutanu, lze používat jako chladivo a ve značné míře tedy nahrazují halomethany nebezpečné pro ozónovou vrstvu, například v domácích chladničkách a mrazničkách. Hořlavost butanu není příliš velkým problémem, protože množství obsažené v zařízení není tak velké, aby vytvořilo výbušnou směs se vzduchem v místnosti. Operační tlak butanu je nižší než u halomethanů, například R-12, proto systémy s tímto plynem (např. automobilové klimatizace) nebudou při použití butanu fungovat optimálně.
Účinky na zdraví
Butan je prostý asfyxant a jeho toxické účinky jsou dány vytlačováním kyslíku. Nemá žádné přímé systémové účinky[4]. Inhalace butanu může způsobit euforii, ospalost, narkózu, asfyxii, srdeční arytmii a omrzliny. Může dojít i k smrti způsobené asfyxií a fibrilací komor.
Butan je nejčastěji zneužívanou těkavou látkou ve Velké Británii a v roce 2000 způsobil 52 % úmrtí „spjatých s rozpouštědly“[5]. Při vstřikování butanu přímo do krku se kapalina expanzí rychle ochlazuje na –20 °C a může způsobit prodloužený laryngospasmus[6]. Syndrom „náhlé čichačovy smrti“ (SSD), poprvé popsaný Bassem v roce 1970[7], je nejčastější prostou příčinou smrtí spjatých s rozpouštědly, tvoří 55 % známých smrtelných případů[6].
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butane na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Butane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov . PubChem . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roman M. Balabin. Enthalpy Difference between Conformations of Normal Alkanes: Raman Spectroscopy Study of n-Pentane and n-Butane. J. Phys. Chem. A. 2009, roč. 113, čís. 6, s. 1012. DOI 10.1021/jp809639s.
- ↑ Základní informace o LPG a o jízdě na zkapalněný ropný plyn
- ↑ Butane - International Programme on Chemical Safety - Poisons Information Monograph 945. www.inchem.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-14.
- ↑ Trends in death Associated with Abuse of Volatile Substances 1971-2004 Archivováno 27. 3. 2007 na Wayback Machine. Field-Smith M, Bland JM, Taylor JC, et al., Department of Public Health Sciences. London: St George’s Medical School
- ↑ a b Ramsey J, Anderson HR, Bloor K, et al. An introduction to the practice, prevalence and chemical toxicology of volatile substance abuse. Hum Toxicol 1989;8:261–9
- ↑ Bass M. Sudden sniffing death. JAMA 1970;212:2075–9
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu butan na Wikimedia Commons
- Galerie butan na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo butan ve Wikislovníku
- ŠlápniNaPlyn.cz – portál o vozidlech s pohonem na LPG, CNG a bioplyn
- International Chemical Safety Card 0232
- NIOSH Pocket Guide to Chemical Hazards
- n-Butane Molecule of the Month
- Computational Chemistry Wiki
- World LP Gas Association (WLPGA)
- UKLPG Propane and Butane in the UK
- Global BioSciences In-Situ Bioremediation utilizing Butane
- Butane Viscosity as function of temperature and pressure
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk