A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Córdoba | |
---|---|
Katedrála – Mezquita, interiér | |
Poloha | |
Souřadnice | 37°53′ s. š., 4°46′ z. d. |
Nadmořská výška | 120 m n. m. |
Stát | Španělsko |
Autonomní společenství | Andalusie |
Provincie | Córdoba |
Córdoba | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1 253 km² |
Počet obyvatel | 323 763 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 258,4 obyv./km² |
Etnické složení | Španělé (většina), Jihoameričané, Rumuni, Maročané a další |
Náboženské složení | převažuje římskokatolické křesťanství |
Správa | |
Starosta | José María Bellido (od 2019) |
Oficiální web | www |
PSČ | 14001–14014 |
Označení vozidel | CO |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Córdoba je město v jižním Španělsku v autonomním společenství Andalusie na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie. Žije zde přibližně 324 tisíc[1] obyvatel.
Dějiny
Córdoba stojí na místě starého iberského sídla, v roce 169 př. n. l. bylo město pod názvem Corduba připojeno k Římské říši. Kolem roku 300 zde vzniklo biskupství. Během stěhování národů zde dočasně vládli Vandalové, potom město dobyla Byzantská říše (544–571) a později Vizigóti (572). V té době město upadalo. Roku 711 ho dobyli Arabové a o pět let později se Córdoba stala hlavním městem islámského emirátu v Al-Andalus (od roku 756 Córdobského emirátu, od roku 929 Córdobského chalífátu).
V období arabské vlády byla Qurtuba jedním z nejbohatších měst, byla i duchovním a kulturním centrem islámu. Okolo roku 1000 byla jedním z největších měst na světě; žilo tu asi 500 000 obyvatel. Žili zde vedle sebe křesťané, muslimové i Židé. V této době vznikla i známá Mezquita (dnes katedrála). Po zániku Córdobského kalifátu (1031) připadla Córdoba Džahvanidům, roku 1069 Abbadidům ze Sevilly, roku 1091 Almorávidům a od 12. století patřila Almohádům. V roce 1236 Córdobu v rámci reconquisty dobyla Kastilie.
Nový rozkvět prožila Córdoba v období Siglo de Oro (okolo roku 1600). Poté následoval postupný úpadek posílený vlnami epidemií a sucha; okolo roku 1700 nezůstalo v někdejším velkoměstě více než 20 000 obyvatel. Ve 20. století pak město opět rychle vyrostlo (ne však do rozměru z doby před 1000 lety) a stalo se kulturním centrem a ovšem také turistickým cílem. Od roku 1984 je na seznamu světového dědictví UNESCO.
Pamětihodnosti
- Mezquitu, dnešní katedrálu, začal stavět roku 785 emir Abd ar-Rahman I. Stojí na ploše 23 tisíc m², asi 860 sloupů v pravidelných řadách je spojeno dvojitými oblouky nad sebou. V roce 1236 byla proměněna na křesťanskou katedrálu a od roku 1523 byla v jejím středu vystavěna vysoká renesanční loď s kupolí.
- Starověký římský most (Puente Viejo) se 16 oblouky postavili Římané po roce 45 př. n. l. a byl pak několikrát opravován. Středověká Torre de la Callahorra stojí na vnějším konci mostu
- Alcazar de los Reyes Cristianos ze 14. století je zámek na půdorysu staršího arabského a uvnitř jsou i římské mozaiky. Palác obklopují terasovité zahrady a v sousedství jsou kalifovy lázně.
- Zříceniny paláce Medina Azahara z 10. století stojí asi 8 km západně od města.
- Juderia je staré židovské a arabské město s malebnými uličkami.
- Plaza de la Corredera ze 17. století sloužila původně býčím zápasům a představením.
- Zbytky římského chrámu z 1. století blízko radnice.
- Archeologické muzeum.
- Velký počet kostelů, převážně ze 14.–17. století.
- Kostel svatého Michaela
Galerie
-
Katedrála – Mezquita
-
Katedrála – Mezquita, nádvoří pomerančovníků
-
Katedrála – Mezquita, hlavní oltář
-
Madinat al-Zahra, zříceniny
-
Alcazar, římské mozaiky
-
Alcazar, nádvoří
-
Kostel S. Marina de las Aguas Santas
-
Kostel sv. Vavřince
Doprava
Córdoba má dobré dopravní spojení. Leží na rychlostní trati Madrid – Sevilla a na dálnici A-4 Madrid – Córdoba – Sevilla – Jerez de la Frontera. Má malé letiště, ale pravidelné letecké spojení je na nedalekých letištích Málaga a Sevilla.
Osobnosti
- Seneca starší (cca 50 př. n. l. – 40), římský řečník a spisovatel
- Seneca mladší (cca 5 př. n. l. – 65), římský filozof a spisovatel
- Marcus Annaeus Lucanus (39–65), římský básník, bratranec Seneky mladšího
- Hosius z Córdoby (257 – mezi 357 a 359), biskup
- Abd ar-Rahmán III. (889/891–961), córdobsky emír
- Ibn Rušd (Averroes) (1126–1198), maurský (arabský) filozof, lékař a mystik
- Rabi Moše ben Maimún (1135 – 1204), židovský filozof a teolog
- Luis de Góngora (1561–1627), španělský barokní básník
- Ángel de Saavedra (1791–1865), španělský romantický spisovatel a básník
- Manolete (1917–1947), toreador
Partnerská města
- Adana, Turecko
- Bourg-en-Bresse, Francie
- Buchara, Uzbekistán
- Kajruván, Tunisko
- Damašek, Sýrie
- Fes, Maroko
- Láhaur, Pákistán
- Manchester, Spojené království
Odkazy
Reference
- ↑ a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.
Literatura
- Ottův slovník naučný – svazek 5, str. 624 – heslo Cordova
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Córdoba na Wikimedia Commons
- Téma Córdoba ve Wikicitátech
- Oficiální stránky
- Arts in Cordoba (anglicky)
- Turistický průvodce (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk