A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ca-ťü (čínsky pchin-jinem zájù, znaky zjednodušené 杂剧, tradiční 雜劇) je čínský středověký divadelní žánr. Hlavní období jeho rozvoje spadá do 13. – 14. století za dynastie Jüan. Je významný jak z historického hlediska, tak jako zdroj inspirace pro divadelní umění, resp. čínskou operu v následujících staletích.
Historie
Pojem ca-ťü, „rozmanité hry“, se objevil v 11. století pro různá komická i vážná představení a scénky hrané na jevištích zábavních center ve městech sungské Číny. Hry zahrnovaly pěvecká, hudební i taneční vystoupení, dramatické scény i dialogy. Za Ťinů byla taková vystoupení nazývána jüan-pen, resp. chang-jüan-č’-pen, „texty ze zábavních středisek“.[1] Z tohoto období se nedochovaly texty, ale pouze cca 700 titulů her. Soudě podle názvů, mezi nimiž jsou i historické postavy a názvy identické s pozdějšími známými hrami, archeologických nálezů figurek herců i zmínek v soudobé literatuře, měly patrně už sungské hry dosti rozvinutou příběhovou složku.[2]
V jihosungském období hry ca-ťü obsahovaly hudební předehru s tancem, úvod, dvoudílnou hlavní část, závěr a hudební dohru.[3] Počátkem jüanského období (v 2. polovině 13. století) vznikl na severu Číny typ ca-ťü s pevně stanovenou strukturou a vysokou literární úrovní, když je kromě herců začali ve větším měřítku psát i vzdělaní literáti, kteří v Mongoly ovládané Číně měli mizivé šance na úspěšnou úřední kariéru. Z následujícího století rozkvětu žánru jsou známa jména cca 170–180 dramatiků a 730–740 titulů. Nejznámější jejich sbírkou je Jüan-čchü-süan roku 1616 vydaná Cang Mao-sünem, obsahující stovku her, v moderních vydáních rozšířená na 162 her.[4]
Centrem tvorby ca-ťü byl zprvu Peking, hlavní město říše Jüan, a později i Chang-čou, kde jüanské ca-ťü dočasně vytlačily jižní hry nan-si. Popularita her nebyla omezena jen na města, v jüanské době se významně rozšířily se i na venkově.[4]
Jüanská ca-ťü měla čtyři dějství a mezihru, která mohla být kdekoliv, zpravidla však stála na začátku.[4] Ca-ťü si zachovaly některé rysy původních divadelních vyprávění z městských zábavních středisek, tak zůstalo zachováno sebepředstavování postav při každém vstupu na scénu (původně aby nově příchozí diváci měli přehled o minulém ději). Hry byly psány jazykem blízkým hovorovému. Autoři volili náměty z běžného života, často reflektující sociální a politické poměry doby, byť hry byly z opatrnosti zasazeny do minulosti. Hlavním a nejdůležitějším prvkem hry byly písně, dle jejichž kvality se poměřovala úroveň hry. Ve hrách dialogy posouvaly děj a písně ho následně rozváděly. Vždy zpívala pouze jedna, hlavní, postava, která v písních rekapitulovala děj a vyjevovala své myšlenky, úvahy a city. Nápěvy autoři brali z lidové kultury severní Číny, ale i literárních zdrojů.[5]
K nejvýznamnějším autorům a hrám 13./14. století patří Kuan Chan-čching a jeho Tou O jako oběť příkoří, Ťi Ťün-sing, autor Sirotka z rodu Čao, Wang Š’-fu a jeho Příběh ze západního křídla kláštera, Po Žen-fu, Li Čchien-fu (Křídový kruh), Ma Č’-jüan a Podzim v chanském paláci.
Žánr ca-ťü žil i po vyhnání Mongolů z Číny a nastolení dynastie Ming, byť jako menšinový, zastíněný jižními hrami čchuan-čchi.[6] V první polovině 15. století byli nejslavnějšími autory ca-ťü dvě knížata z vládnoucí dynastie – Ču Čchüan a Ču Jou-tun. Po delší přestávce žánr ožil až v 16. století.[7] Celkem je z mingského období známo 520 her od stovky autorů.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ PALÁT, Augustin; PRŮŠEK, Jaroslav. Středověká Čína : Společnost a zvyky v době dynastií Sung a Jüan. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2001. 376 s. ISBN 80-85905-39-6. S. 204. .
- ↑ Palát, Průšek, s. 205.
- ↑ Palát, Průšek, s. 206.
- ↑ a b c Palát, Průšek, s. 209.
- ↑ Palát, Průšek, s. 210.
- ↑ HU, John. Ming Dynasty Drama. In: MACKERRAS, Colin. Chinese Theater: From Its Origins to the Present Day. Honolulu: University of Hawaii Press, 1983. ISBN 0-8248-0813-4. S. 60–91, na. s. 62–63. (anglicky)
- ↑ BRYANT, Daniel. Poetry of the Fifteenth and Sixteenth Centuries. In: MAIR, Victor H. The Columbia History of Chinese Literature. New York: Columbia University Press, 2001. ISBN 0-231-10984-9. S. 399–409, na s. 399. (anglicky)
- ↑ Hu, s. 77.
Literatura
- CRUMP, J. I. Chinese Theater in the Days of Kublai Khan. Reprint. vyd. Ann Arbor: University of Michigan Center for Chinese Studies, 1990. ISBN 0-89264-093-6.
- Min Tian. “Stage Directions in the Performance of Yuan Drama,” Comparative Drama 39.3/4 (Fall 2005-06): 397-443.
- SIEBER, Patricia. Theaters of Desire: Authors, Readers, and the Reproduction of Early Chinese Song-Drama, 1300-2000. New York: Palgrave Macmillan, 2003. ISBN 978-1-4039-6194-5.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ca-ťü na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk