A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dětská nemocnice | |
---|---|
Dominantní část dětské nemocnice v Brně – lůžkový pavilon B | |
Poloha | |
Adresa | Černopolní 212/9, Brno-sever, Černá Pole, Česko |
Ulice | Helfertova |
Souřadnice | 49°12′13,31″ s. š., 16°37′1,15″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 31578/7-7055 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dětská nemocnice v Brně je zdravotnické zařízení určené pro pacienty v dětském věku. Nemocnice sídlí v Černých Polích v ulici Černopolní a je součástí Fakultní nemocnice Brno. Nemocniční areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
V roce 1846 vznikl Spolek pro dětskou nemocnici sv. Cyrila a Metoděje, který chtěl v Brně zřídit nemocnici pro děti z chudých rodin.[2] To se mu povedlo ještě téhož roku, kdy vznikla dětská nemocnice v dnešní Kounicově ulici. V 80. letech 19. století byla přestavěna a stala se součástí Všeobecné zemské nemocnice U sv. Anny.[3] V průběhu let však její kapacita přestala postačovat,[2] proto Spolek vybudoval v letech 1897–1898 zcela nové zdravotnické zařízení na dosud nezastavěném kopci nad Lužánkami, v Černých Polích. Dětská nemocnice císaře Františka Josefa byla slavnostně otevřena 30. listopadu 1898[4] a provozně začala fungovat od 1. ledna 1899.[5] Jejím autorem byl zemský stavební ředitel Hugo Kranz,[2] tvořena byla šesti samostatnými pavilony (s rezervou pro další tři[6]) se 150 lůžky.[5] Pozemky mezi dnešními ulicemi Černopolní, Helfertovou, Kunzovou a Milady Horákové, určené pro tento zdravotnický komplex, věnovalo město, většinu stavby finančně zabezpečila První moravská spořitelna.[4] Nemocnice byla celá elektrifikovaná a patřila mezi tehdejší nejmodernější zařízení.[2] V roce 1905 byla mírně rozšířena[5] a během první světové války i první republiky si zachovala svoji kvalitu.[2]
V roce 1941 se majitelem nemocnice stalo město a po druhé světové válce ji převzal Moravskoslezský zemský národní výbor (nově jako Státní oblastní dětská nemocnice v Brně-Černých Polích). Tehdy se nacházela v neutěšeném stavu, kdy nestačila ani rekonstrukce opuštěných a poškozených budov. Výbor roku 1946 rozhodl o výstavbě nové nemocnice. Zpočátku probíhaly diskuse o jejím umístění, nakonec však bylo zvoleno stávající místo, výstavba však nesměla narušit provoz starého komplexu. Projekt vypracoval Bedřich Rozehnal,[7] který od 30. let navrhl již několik nemocničních areálů.[8] Budování funkcionalistické novostavby proběhlo v letech 1948–1953, slavnostně otevřena byla 3. května 1953.[9] Nejvýraznějším prvkem dětské nemocnice je pětipodlažní lůžkový pavilon B na půdorysu písmene Y s průběžnými terasami, které otvírají z pokojů pacientů výhled jižním směrem do parku a na město. Další operační, ambulantní a hospodářské části jsou ukryty za touto budovou v dlouhém bloku až k ulici Helfertově, vstupní část se nachází na východním boku areálu z ulice Černopolní.[10] Ve středu nemocničního bloku se nachází vstupní hala s centrální evidencí.[11] V roce 1953 byl v Kunzově ulici dokončen bytový dům pro zaměstnance ústavu.[12] Od roku 1957 bylo zařízení součástí Krajského ústavu národního zdraví v Brně a neslo název Fakultní dětská nemocnice s poliklinikou.[5][13] Mezi lety 1969 a 1973 byl postaven podle projektu Karla Volavého expektační pavilon.[9]
Po roce 1989 získala nemocnice název Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela.[13] V 90. letech 20. století proběhla celková rekonstrukce zařízení, spojená s dostavbou dalších pavilonů, vše podle projektu Zdeňka Janského. Roku 1996 byl v sousedství Kunzovy ulice dokončen pavilon F s centralizovanými operačními sály a s heliportem, o čtyři roky později byl dán do užívání nový integrovaný objekt G uprostřed nemocničního bloku. Stavební práce definitivně skončily v roce 2001[14] a díky rozšíření komplexu mohla být do areálu přestěhována i pracoviště, která do té doby musela být z kapacitních důvodů umístěna mimo dětskou nemocnici.[5]
Z ekonomických a organizačních důvodů byla v roce 1998 Fakultní dětská nemocnice J. G. Mendela sloučena s Fakultní nemocnicí s poliklinikou Bohunice a Fakultní porodnicí Brno ve Fakultní nemocnici Brno.[15]
Součástí dětské nemocnice je i samostatný infekční pavilon v Černopolní ulici. Ten byl postaven roku 1898 jako Útulna pro slepé dívky, která zde fungovala do roku 1945. Měla být obnovena v roce 1948, kdy však byla budova předána obnovované dětské nemocnici.[2][16]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 143103 : Nemocnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d e f SLUKA, Jakub. Vznik a vývoj Černých Polí v Brně. , 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta – Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Dušan Foltýn. s. 52–53. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Otevření dětské nemocnice sv. Cyrila a Metoděje . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-08-14 . Dostupné online.
- ↑ a b KALENDOVSKÁ, Jiřina. Slavnostní otevření dětské nemocnice v Černých Polích . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2012-11-25 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e Dětská nemocnice, Černopolní 9 . Fnbrno.cz . Dostupné online.
- ↑ BELKOVOVÁ, Alexandra. Bedřich Rozehnal – Dětská nemocnice v Brně-Černých Polích. , 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Seminář dějin umění. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. s. 9. Dále jen Belkovová. Dostupné online.
- ↑ Belkovová, s. 10.
- ↑ Belkovová, s. 14–15.
- ↑ a b KALENDOVSKÁ, Jiřina. Slavnostní otevření novostavby dětské nemocnice v Černých Polích . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2011-05-04 . Dostupné online.
- ↑ DIVINA, Miroslav. Dětská nemocnice v Brně . Archiweb.cz, 2010-04-30 . Dostupné online.
- ↑ Belkovová, s. 29.
- ↑ Belkovová, s. 24.
- ↑ a b Moravský zemský archiv v Brně - Fakultní dětská nemocnice Johana Gregora Mendela Brno . Badatelna.eu . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Belkovová, s. 26–28.
- ↑ NESVADBOVÁ, Anna. Historie bohunického pracoviště FN Brno. In: NESVADBOVÁ, Anna. Nemocniční listy: Bulletin k 70. výročí založení bohunického pracoviště Fakultní nemocnice Brno 1935–2005. Brno: Fakultní nemocnice Brno, 2005. Dostupné online. S. 8–15.
- ↑ SMÝKAL, Josef. 150 let výchovné a vzdělávací instituce pro nevidomé v Brně. Brno: Základní škola internátní pro nevidomé, 1985. Dostupné online. S. 185.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dětská nemocnice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk