A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.
Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, litevština, arabština, maltština, islandština, sámské jazyky nebo lužická srbština, částečně čeština a srbština. Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině.
Čeština
Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. století, (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě.
Duál u podstatných jmen
Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím nohama na zemi x stůl se třemi nohami.
Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou slunců“.
Duál u číslovek
Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Spisovný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.
Duál v nespisovné mluvě
V obecné češtině a ve většině nářečí se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma hloupejma kamarádama, saň s třema hlavama. Podstatná jména všech rodů tak mají v instrumentálu plurálu jednotné zakončení -ma, které rovněž přebírají přídavná jména, zájmena a číslovky.
Další příklady
- Pes stál dvěma nohama ve vodě. – obě slova mají zakončení -ma vycházející z dvojného čísla
- Setkal se se dvěma ženami. – dvojným číslem ovlivněna pouze číslovka dvě
- Musel se podělit ještě se třemi osobami. – obě slova neovlivněna dvojným číslem mají zakončení -mi
Polština
Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.
Příklady
- oči: nominativ oczy (duál), genitiv oczu (duál), instrumentál oczami (plurál) i oczyma (duál)
- uši: nominativ uszy (duál), genitiv uszu (duál), instrumentál uszami (plurál) i uszyma (duál)
- dziesięć – dzieścia – dzieści (deset)
- 10 = dziesięć
- 20 = dwadzieścia
- 30 = trzydzieści
- 40 = czterdzieści
- sto – ście – sta (sto)
- 100 = sto
- 200 = dwieście
- 300 = trzysta
- 400 = czterysta
Chorvatština a srbština
V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, která se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.
jednotné číslo | 1 vuk |
---|---|
množné číslo (bez číslovky) | vukovi |
duál (jednotný genitiv) | 2, 3, 4 vuka |
množné číslo s číslovkou (množný genitiv) | 5 vukova |
Slovinština
Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.
Příklad
Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):
pád | singulár | duál | plurál |
---|---|---|---|
nominativ | fant; punca ; mesto | fanta; punci; mesti | fantje; punce; mesta |
genitiv | fanta; punce; mesta | fantov; punc; mest | fantov; punc; mest |
dativ | fantu; punci; mestu | fantoma; puncama; mestoma | fantom; puncam; mestom |
akuzativ | fanta; punco; mesto | fanta; punci; mesti | fante; punce; mesta |
lokativ | (pri) fantu; punci; mestu | (pri) fantih; puncah; mestih | (pri) fantih; puncah; mestih |
instrumentál | (s) fantom; punco; (z) mestom | (s)fantoma; puncama; (z) mestoma | (s) fanti; puncami; (z) mesti |
Ruština
V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, která se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.
Příklad
jednotné číslo | 1 новый завод | 1 новая школа | 1 новое платье |
---|---|---|---|
plurál bez číslovky | новые заводы | новые школы | новые платья |
duál (genitiv j. č.) | 2, 3, 4 новых завода | 2, 3, 4 новые школы | 2, 3, 4 новых платья |
plurál s číslovkou (genitiv mn. č.) | 5 новых заводов | 5 новых школ | 5 новых платьев |
Skloňování číslovky dvě
Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka
jazyk | nominativ akuzativ vokativ |
genitiv lokativ |
dativ | instrumentál |
---|---|---|---|---|
staroslověnština | дъва (dǔva) (muž.) дъвѣ (dǔvě) (žen./stř.) |
дъвою (dǔvoju) | дъвѣма (dǔvěma) | дъвѣма (dǔvěma) |
běloruština | два (muž./stř.) дзве (žen.) |
двух (muž./stř.) дзвюх (žen.) |
двум (muž./stř.) дзвюм (žen.) |
двума (muž./stř.) дзвюма (žen.) |
čeština | dva (muž.) dvě (žen./stř.) |
dvou | dvěma | dvěma |
chorvatština | dva (muž./stř.) dvije (žen.) |
dvoje/dvojice (muž./stř.) dviju (žen.) |
dvama (muž./stř.) dvima/dvijema (žen.) |
dvama (muž./stř.) dvima/dvijema (žen.) |
lužická srbština | dwaj (muž.) dwě (žen./stř.) |
dweju | dwěmaj | dwěmaj |
polština | dwaj[pozn. 1]/dwóch (muž. osoby) dwa (muž. ost./stř.) dwie (žen.) |
dwu / dwóch | dwu / dwóm | dwoma (muž./stř.) dwiema (žen.) |
ruština | два (muž./stř.) две (žen.) |
двух | двум | двумя |
srbština | два/dva (muž./stř.) две/dve (žen.) |
двају//dvaju (muž./stř.) двеју/dveju (žen.) |
двома/dvoma (muž./stř.) двема/dvema (žen.) |
двома/dvoma (muž./stř.) двема/dvema (žen.) |
slovenština | dvaja (muž. živ.), dva (muž. neživ.)/ dvoch (muž. živ.), dva (muž. neživ.) dve(žen./stř.) |
dvoch | dvom | dvoma / dvomi |
slovinština | dva (muž.) dve (žen./stř.) |
dveh | dvema | dvema |
ukrajinština | два (muž./stř.) дві (žen.) |
двох | двом | двома |
- ↑ jenom v nominativu
Další příklady
Makedonština
jednotné číslo | duál | plurál |
---|---|---|
konj (kůň – střední rod) | konja | konji |
čekor (krok – muž. rod) | čekora | čekori |
čas (hodina – žen. rod) | časa | časovi |
Litevština
jednotné číslo | duál | plurál |
---|---|---|
vyras (muž) | vyru | vyrai |
mergina (děvče) | mergini | merginos |
einu (jdu) | einava | einame |
Literatura
- DOSTÁL, Antonín. Vývoj duálu v slovanských jazycích, zvláště v polštině. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. S. 94.
Externí odkazy
Slovníkové heslo dvojné číslo ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk