A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Eurostat | |
---|---|
Vznik | 1953 |
Sídlo | Lucemburk, Lucembursko |
Souřadnice | 49°37′58,84″ s. š., 6°10′12,8″ v. d. |
Ředitel | Mariana Kotzeva |
Komisař | Paolo Gentiloni |
Mateřská organizace | Evropská komise |
Oficiální web | ec |
Dřívější název | Statistický úřad Evropských společenství |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eurostat je statistickým úřadem Evropské unie. Je organizační složkou Evropské komise na úrovni generálního ředitelství. Úkolem Eurostatu je předkládat harmonizovaná statistická data na úrovni celé EU a zároveň poskytovat statistické srovnání regionů (NUTS) a členských států. Jeho ekonomická data také slouží jako základní a oficiální podklad pro rozhodování Evropské centrální banky, a dalších unijních institucí, v ekonomických otázkách. Sídlí v Lucemburku, hlavním městě Lucemburska.
Historie
Společné statistické orgány byly součástí evropské integrace již od vzniku Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1953. Zkratku Eurostat Statistický úřad evropských společenství začal užívat v roce 1959. Úkoly a rozsah dat, zpracovávaných Eurostatem, byly postupně rozšiřovány další evropskou legislativou.[1]
Organizační struktura
Eurostat je jako generální ředitelství Evropské komise spravován zvoleným evropským komisařem. Od začátku funkčního období komise Ursuly von der Leyenové v prosinci 2019 spadá Eurostat do portfolia komisaře pro hospodářství, Paola Gentiloniho.
Eurostat zaměstnává přes 800 lidí a je rozdělen na 7 ředitelství, která odpovídají za jednotlivé oblasti jeho aktivit:[2]
- Zdroje
- Metodologie; Šíření; Spolupráce v Evropském statistickém systému
- Makroekonomické statistiky
- Statistiky vládních financí a kvality
- Odvětvové a regionální statistiky
- Sociální statistiky
- Statistiky podnikání a obchodu.
Generální ředitel
Generální ředitel Eurostatu jedná nezávisle na jiných orgánech a institucích Evropské unie a má výlučnou odpovědnost za rozhodování o procesech, metodách, standardech, postupech a obsahu a načasování zveřejnění statistik.[3] Od 1. března 2018 jím je Mariana Kotzeva, bývalá prezidentka bulharského Národního statistického institutu a předchozí zástupkyně generálního ředitele Eurostatu.[4]
Úlohy
Činnost Eurostatu upravují nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 223/2009 o evropské statistice a rozhodnutí Komise o Eurostatu 2012/504/EU. Eurostat zároveň každých pět let vydává strategický plán a každoročně publikuje plán řízení, který obsahuje předpokládané výstupy, aktivity a zdroje na daný rok[5]. V roce 2018 pracoval Eurostat s rozpočtem 58,475 milionů €, v roce 2017 to bylo 57,960 mil. €. Kromě toho byly na Eurostat delegovány finance z ostatních generálních ředitelství Evropské komise; v roce 2017 dohromady 31,377 mil. €.[2]
Eurostat veškerá svoje data získává od organizací pověřených jednotlivými členskými státy ke shromažďování statistických dat na jejich území (v ČR je touto autoritou Český statistický úřad). Eurostat se tedy zabývá především konsolidací těchto dat a jejich převedení do porovnatelné podoby. Jednou z jeho dalších činností je zprostředkování přesunu dat v rámci EU a postupná harmonizace metodiky získávání dat, jejich zpracování a vyhodnocování. Tato data také distribuuje veřejnosti prostřednictvím svých internetových stránek a dalších komunikačních kanálů.[3]
Evropský statistický systém
Evropský statistický systém (ESS) je společenství Eurostatu, národních statistických úřadů a dalších orgánů odpovídajících za tvorbu, rozvoj a šíření evropských statistik v rámci členských států. Do tohoto společenství kromě států Evropské unie spadají také země Evropského hospodářského prostoru a Evropského sdružení volného obchodu. Samotné členské státy shromažďují data a vytváří statistiky pro účely vlastní a účely EU. ESS funguje jako síť, ve které se tato data shromažďují a následně je Eurostat ve spolupráci s národními statistickými úřady slaďuje.[6]
Mezinárodní spolupráce
Jako statistický úřad Evropské unie napomáhá Eurostat plnění cílů Evropské unie i mimo Evropu, a tudíž spolupracuje s celou řadou států a organizací. Aktivně kooperuje s ostatními světovými statistickými organizacemi, jako je například statistická komise OSN. Dále udržuje bilaterální vztahy s nejvýznamnějšími mezinárodními finančními institucemi – Mezinárodní měnový fond, Světová banka, komise pro statistiku OECD a další. Kromě toho se podílí na politice rozšiřování Evropské unie, kdy kooperuje s národními statistickými úřady kandidátských zemí EU, kterým poskytuje technickou podporu a pomáhá jim s vytvářením statistik, které splňují evropské standardy.[7]
Kritika
V roce 2004 oznámil tehdejší ředitel Michel Vanden Abeele, že podklady řecké vlády, na jejichž základě bylo Řecko přijato do eurozóny byly „masivně falzifikovány“.[8] V roce 2003 se Eurostat ocitl uprostřed velkého ekonomického skandálu. Činnost ředitele Yvese Francheta byla zastavena a bylo zahájeno vyšetřování policií, Evropským úřadem pro boj proti podvodům a Parlamentním výborem pro kontrolu rozpočtu.[9]
Jmenování Marie Bohaté jako zástupkyně generálního ředitele v roce 2004 bylo, podle prohlášení Komise, částí snah, zavést v Eurostatu řádný chod věcí.[10]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurostat na anglické Wikipedii.
- ↑ History - Eurostat. ec.europa.eu . . Dostupné online.
- ↑ a b Who does what - Eurostat. ec.europa.eu . . Dostupné online.
- ↑ a b č. 32012D0504 ze dne 2012-09-18, 2012/504/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 17. září 2012 o Eurostatu, čl. 7. . Dostupné online. (česky)
- ↑ CV - Mariana Kotzeva. European Commission - European Commission . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eurostat – Evropské statistiky. Evropská komise - European Commission . . Dostupné online.
- ↑ Overview - Eurostat. ec.europa.eu . . Dostupné online.
- ↑ International Cooperation - Eurostat. ec.europa.eu . . Dostupné online.
- ↑ Greece, report Archivováno 14. 11. 2005 na Wayback Machine.
- ↑ Evropští komisaři pod palbou kritiky kvůli finančnímu skandálu. Plus . 2003-06-19 . Dostupné online.
- ↑ EUABC Archivováno 12. 5. 2006 na Wayback Machine.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eurostat na Wikimedia Commons
- Oficiální webová stránka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk