A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Expedice 71 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o expedici | |
| Na stanici | ISS |
| Loď | Sojuz MS-24 SpaceX Crew-8 Sojuz MS-25 |
| Členů expedice | 7 |
| Datum zahájení | 6. dubna 2024, 03:54 UTC |
| Trvání | ~170 dní (plánováno) dosud 60 dní |
| Datum ukončení | září 2024 (plánováno) |
| Hostitelé | Oleg Kononěnko (velitel ISS) Nikolaj Čub Alexandr Grebjonkin Matthew Dominick Michael Barratt Jeanette Eppsová Tracy Caldwellová Dysonová |
| Přijaté návštěvy | Boeing Crew Flight Test SpaceX Crew-9 (do následující expedice) Sojuz MS-26 (do následující expedice) |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Expedice 71: Grebjonkin, Caldwellová Dysonová, Barratt, Čub, Dominick, Kononěnko, Eppsová (zleva). | |
| Navigace | |
Předchozí Expedice 70 Následující Expedice 72 | |
Expedice 71 je sedmdesátá první dlouhodobá mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Tvoří ji sedm astronautů a kosmonautů, kteří na stanici přiletěli v kosmických lodích Sojuz MS-24, SpaceX Crew-8 a Sojuz MS-25. Expedice začala 6. dubna 2024 a skončí v září 2024.
Posádka
Expedice 71 na ISS začala 6. dubna 2024 v 03:54 UTC, v okamžiku odpojení kosmické lodi Sojuz MS-24.[1] V té opustila ISS členka předchozí Expedice 70, americká astronautka Loral O'Harová, která ve stejné lodi o více než půl roku dříve na ISS také přiletěla. Vedle ní se v Sojuzu MS-24 po dvanáctidenním pobytu na stanici vrátila na Zemi i dvoučlenná 21. návštěvní posádka, která přiletěla 25. března 2024 v kosmické lodi Sojuz MS-25 – ruský kosmonaut Oleg Novickij a první běloruská kosmonautka Maryna Vasileuská.
Velitelem ISS byl od počátku Expedice 71 Oleg Kononěnko. Symbolický klíč od stanice převzal – už potřetí ve své vesmírné kariéře – od předchozího velitele Andrease Mogensena 10. března 2024,[2] den před jeho odletem z ISS v lodi Crew Dragon Endurance před koncem mise SpaceX Crew-7.[3] Mogensen byl držitelem klíče od 26. září 2023.[4]
Expedici tvoří celkem 7 kosmonautů a astronautů, které na ISS dopravily celkem 3 kosmické lodi. Za zmínku stojí, že jde od první čistě rusko-americkou posádku stanice od Expedice 63 v roce 2020. Dva z jejích členů – kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub[5] – na stanici přiletěli 15. září 2023 v Sojuzu MS-24 a zatímco jejích spolucestující O'Harová stanici ve své lodi také opustila, oba Rusové zůstali i na celou Expedici 71. Kononěnko se díky ročnímu pobytu ve vesmíru stane prvním člověkem v historii, který stráví na oběžné dráze v součtu více než 1000 dní – po svém čtvrtém, dosud posledním letu, měl na kontě 736 dní 18, hodin a 45 minut a byl na šestém místě tabulky kosmonautů a astronautů podle celkového času stráveného ve vesmíru.[6] Na první místo se dostal už během Expedice 70[p. 1] a pokud s dobou Expedice 71 skutečně pobyde na stanici plánovaných 375 dní,[7] dostane se na celkové rekordní číslo 1111 dní strávených ve vesmíru.
Další čtveřice přiletěla v lodi Crew Dragon Endeavour při misi SpaceX Crew-8 už 5. března 2024.[8] Američtí astronauti Matthew Dominick, Michael Barratt a Jeanette Eppsová a ruský kosmonaut Alexandr Grebjonkin tak před začátkem Expedice 71 na stanici strávili celý měsíc. Posledním členem sedmičlenné posádky se pak stala americká astronautka Tracy Caldwellová Dysonová, která přiletěla 25. března s Novickým a Vasileuskou v Sojuzu MS-25.
Výměna před zahájením Expedice 72
Střídání před další Expedicí 72 začne v nejdříve polovině srpna 2024 příletem mise SpaceX Crew-9, jejímiž členy budou Američané Zena Cardmanová, Nick Hague a Stephanie Wilsonová a Rus Alexandr Gorbunov.[9] Ti v plné míře nahradí posádku SpaceX Crew-8, která se koncem srpna nebo začátkem září 2024 vrátí na Zemi. A kompletní výměny se tentokrát dočká i zbylá trojice, která odletí v Sojuzu MS-25. Podle plánu 11. září 2024 přiletí jejich místa zaujmout nové trio, ruští kosmonauti Alexej Ovčinin a Ivan Vagner[10] s americkým astronautem Donaldem Pettitem v lodi Sojuz MS-26.[11] Kononěnko před odletem ve druhé polovině září[7] předá velení a s tím spojený symbolický klíč od stanice svému nástupci Ovčininovi[12] a Expedice 71 skončí okamžikem odpojení Sojuzu MS-25 od stanice.
Návštěvní mise
Během Expedice 71 k ISS zavítá jedna návštěva. Po opakovaných odkladech by měla 18. května 2024[13] dorazit kosmická loď Starliner při svém vůbec prvním letu s posádkou, kterou budou tvořit astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová. Během zhruba dvoutýdenní mise Boeing Crew Flight Test provedou při volném letu i ve spojení s ISS řadu testů nezbytných pro certifikaci lodi před jejím nasazením na řádné půlroční mise s posádkami na ISS, k nimž se společnost Boeing zavázal v programu komerčních pilotovaných letů (Commercial Crew Program).[14]
Vývoj obsazení
Vývoj obsazení ISS během Expedice 71 shrnuje následující tabulka:
| kosmonaut/astronaut[p. 2] | loď | 6. dubna 2024 – polovina srpna (plán) | 2. polovina srpna (plán) | 1. polovina září (plán) | 2. polovina září (plán) |
|---|---|---|---|---|---|
 Oleg Kononěnko (5)
|
MS-24 | velitel ISS | velitel ISS | velitel ISS | velitel ISS |
| Nikolaj Čub (1)
|
MS-24 | ||||
 Tracy Caldwellová Dysonová (3)
|
MS-25 | ||||
| Matthew Dominick (1)
|
Crew-8 | ||||
| Michael Barratt (3)
|
Crew-8 | ||||
| Jeanette Eppsová (1)
|
Crew-8 | ||||
| Alexandr Grebjonkin (1)
|
Crew-8 | ||||
| Zena Cardmanová (1)
|
Crew-9 | ||||
| Nick Hague (3)
|
Crew-9 | ||||
| Stephanie Wilsonová (4)
|
Crew-9 | ||||
| Alexandr Gorbunov (1)
|
Crew-9 | ||||
| Alexej Ovčinin (3)
|
MS-26 | ||||
| Ivan Vagner (2)
|
MS-26 | ||||
| Donald Pettit (4)
|
MS-26 | ||||
| Barry Wilmore (3)
|
Boe-CFT | 《~6. – 15. června 2024 (plán)》 | |||
| Sunita Williamsová (3)
|
Boe-CFT | 《~6. – 15. června 2024 (plán)》 |
Legenda:
《 》členové návštěvní mise Boeing Crew Flight Test
Průběh expedice
Na období expedice je naplánováno několik výstupů do volného prostoru. Uskuteční se také několik plánovaných manévrů ke zvýšení dráhy ISS, která se jinak vlivem brzdění způsobovaného nepatrnými stopami atmosféry Země pomalu, ale setrvale snižuje.
První výstup do vesmíru během Expedice 71 provedli ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub 25. dubna 2024. Mezi 14:57 a 19:33 UTC dokončili dříve zahájené práce na komunikačním systému syntetického radaru na modulu Nauka určeného k pozorování Země pro účely environmentálního managementu, kontroly životního prostředí a monitorování nouzových situací. Dále instalovali zařízení a experimenty zaměřené na analýzu úrovně, nejkritičtějších zón a příčin koroze na povrchu modulů stanice, a dále na testování struktury vyrobené z polymerních kompozitních materiálů s efektem tvarové paměti. Umístili také řídicí jednotku testu rychlosti usazování kontaminantů na vnějším povrchu ISS a z povrchu modulu Nauka odebrali vzorky pro testování rozvoje mikrodestrukce konstrukčních prvků. V pořadí 270. výstup do vesmíru při montáži, údržbě a modernizaci vesmírné stanice trval 4 hodiny a 36 minut. Kononěnko se mimo stanici podíval celkem po sedmé, přičemž jeho výstupy trvaly celkem 44 hodin a 30 minut, Čubovi jeho druhý výstup zvýšil celkovou délku pobytu ve volném prostoru na 12 hodin a 17 minut.[15][16][17]
Jen o několik hodin později se odehrála také první úprava dráhy stanice během Expedice 71. Motory Progressu MS-26 na zádi stanice začaly pracovat 26. dubna 2024 v 02:35 UTC a zážehem dlouhým 6 minut a 43,2 sekundy vyvolaly impuls 0,6 m/s, který zvýšil střední výšku dráhy stanice nad zemským povrchem o 1 kilometr na 414,8 km.[18]
Přesun kosmické lodi SpaceX Crew-8 z předního na horní port modulu Harmony se uskutečnil 2. května 2024 – odpojení v 12:57 UTC[19] a připojení ve 13:46 UTC.[20] Pro případ, že by se lodi nepodařilo se znovu připojit a členové posádky by zůstali na stanici bez záchranného plavidla, byla kompletní posádka během přesunu na palubě. V historii ISS šlo o celkem 28. přemístění kosmické lodi z jednoho portu na jiný, provedeno bylo kvůli uvolnění předního portu a umožnění jednoduššího příletu kosmické lodi Starliner při nadcházejícím testovacím letu s posádkou Boeing Crew Flight Test.
Jakkoli zvýšení dráhy stanice většinou obstarávají ruské nákladní lodi Progress, 24. května 2022 se o něj postarala kosmická loď Cygnus NG-20 při připojená ke spodnímu portu modulu Unity. Zrychlení o celkem 2,26 m/s bylo rozloženo na dva zážehy motorů Cygnusu zahájené ve 14:16 UTC a 23:03 UTC,[21][22] díky nimž se střední dráha ISS zvýšila na 451,43 km.[23] Šlo v řadě již o čtvrtou demonstraci možností využití lodí Cygnus pro účely úpravy dráhy, první z nich provedl 25. června 2022 Cygnus NG-17.[24]
Oleg Kononěnko 4. června 2024 ve 21:00 UTC jako první člověk v historii překonal hranici 1000 dní kumulované délky všech svých kosmických letů.[25] Na čele žebříčku kosmonautů a astronautů podle celkové délky pobytu ve vesmíru je ale už 4. února 2024, kdy předstihl dlouhodobého držitele rekordu v hodnotě 878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund.[26]
Připojené osobní a nákladní lodi, obsazení portů
Porty ISS
ISS měla na začátku Expedice 70 celkem 12 portů umožňujících připojení jiného kosmického tělesa (kosmické lodě, případně dalšího modulu):
- přední port modulu Harmony (Harmony forward) – port na přídi stanice mířící ve směru letu
- horní port modulu Harmony (Harmony zenith) – port mířící směrem od Země
- spodní modulu Harmony (Harmony nadir) – port mířící směrem k Zemi
- spodní port modulu Unity (Unity nadir)
- spodní port Rassvet (Rassvet nadir)
- přední port modulu Pričal (Pričal forward)
- zadní port modulu Pričal (Pričal aft)
- pravý port modulu Pričal (Pričal starboard)
- levý port modulu Pričal (Pričal port)
- spodní port modulu Pričal (Pričal nadir)
- horní port modulu Poisk (Poisk nadir)
- zadní port modulu Zvezda (Zvezda aft) – port na zádi stanice mířící proti směru letu
První čtyři uvedené porty modulu Pričal prozatím nejsou určeny k běžnému provozu.
Připojené kosmické lodi
Při zahájení Expedice 71 byly k ISS připojeny 2 osobní kosmické lodi (SpaceX Crew-8 a Sojuz MS-25) a 4 lodi nákladní (Progress MS-25, Progress MS-26, SpaceX CRS-30 a Cygnus NG-20). Během jejího trvání se kromě již zmíněných misí Boeing Crew Flight Test, SpaceX Crew-9 a Sojuz MS-26 připojí také nejméně 3 nákladní lodě – Progress MS-27 (v červnu 2024), Progress MS-28 (v srpnu 2024) a Cygnus NG-21 (v srpnu 2024).
Očekává se také dříve několikrát odložený přílet nové nákladní lodi Dream Chaser společnosti Sierra Space na testovacím letu SNC Demo-1, jehož termín záleží na dokončení a vyhodnocení závěrečných testů před prvním startem. Nelze přitom vyloučit ani další odklad startu do období další expedice.