A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
F/A-18 Hornet | |
---|---|
F/A-18 amerického námořnictva | |
Určení | Víceúčelový stíhací letoun |
Původ | USA |
Výrobce | McDonnell Douglas (1974–1997) Northrop (1974–1994) Boeing (1997–2000)[1] |
První let | 18. listopadu 1978[2] |
Zařazeno | 7. ledna 1983 (USMC) 1. července 1984 (USN) |
Vyřazeno | 2019 (Hornet, USN) 2021 (RAAF) |
Charakter | Ve službě |
Uživatel | US Navy (dříve) USMC RCAF RAAF (dříve) |
Vyrobeno kusů | F/A-18A/B/C/D: 1 480[3] |
Vyvinuto z typu | Northrop YF-17 |
Varianty | CF-18 Hornet High Alpha Research Vehicle |
Další vývoj | Boeing F/A-18E/F Super Hornet Boeing X-53 Active Aeroelastic Wing |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
McDonnell Douglas (dnes Boeing) F/A-18 Hornet je víceúčelový stíhací dvoumotorový letoun schopný provozu z letadlové lodi a za každého počasí, který je určen jak pro vzdušné souboje, tak i pozemní útoky. Navržen byl v průběhu 70. let 20. století pro potřeby amerického námořnictva a námořní pěchoty, ale do služby se dostal i v mnoha dalších zemích.
F/A-18 dosahuje nejvyšší rychlosti Mach 1,8 (1 034 uzlů, 1 190 mph, 1 915 km/h ve 40 000 ft nebo 12 200 m). Může nést celou řadu pum a raket, včetně vzduch-vzduch a vzduch-země, doplněné o 20mm kanon M61 Vulcan. Je poháněn dvěma dvouproudovými motory General Electric F404, které dodávají letadlu vysoký poměr tahu k hmotnosti. F/A-18 má vynikající aerodynamické vlastnosti, které jsou přičítány hlavně jeho systémům na náběžných hranách. Hlavními úkoly letounu jsou letecký doprovod, obrana flotily, potlačení nepřátelské protivzdušné obrany, blízká letecká podpora a letecký průzkum. Jeho všestrannost a spolehlivost se ukázala jako cenné nosné aktivum, i když byl kritizován za menší dolet a užitečné zatížení ve srovnání se svými dřívějšími současníky, jako byl Grumman F-14 Tomcat ve stíhací a úderné roli, a dále Grumman A-6 Intruder a LTV A-7 Corsair II v roli útočných letounů.
Hornet byl poprvé bojově nasazen během bombardování Libye Spojenými státy v roce 1986. Následně se účastnil války v Zálivu v roce 1991 a války v Iráku v roce 2003. F/A-18 Hornet dále posloužil jako základ pro větší a novější letoun Boeing F/A-18E/F Super Hornet.
Vývoj
Letoun vznikl dalším vývojem typu Northrop YF-17A. Po zařazení do služby měl nahradit stroje A-7 Corsair II sloužící v americkém námořnictvu a F-4 Phantom II námořní pěchoty.[1] Původně se plánovaly 2 rozdílné verze: F-18 pro stíhací úkoly a A-18 pro bitevní úkoly, ale nakonec byly sloučeny do jednoho konstrukčního návrhu.[4] To se odrazilo i v jeho neobvyklém označení F/A-18.
Poprvé se vznesl z letiště Lambert 18. listopadu 1978 s šéfpilotem MDD Jackem Kringsem. Od ledna 1979 se F-18 zapojil do testů v Námořním zkušebním leteckém středisku v Patuxent River a u později detašované zkušební letky VX-4. Během následujících letových zkoušek do 4. února 1981 zde bylo použito 9 strojů předcházejících sériové jednomístné F/A-18 a dvě cvičné TF-18A.
8. září 1980 se v důsledku roztržení rotoru nízkotlaké turbíny pravého motoru zřítil druhý dvoumístný Hornet, těsně po odletu z předvádění v britském Farnborough. Palubní kvalifikační zkoušky F-18 probíhaly na letadlové lodi USS America (CV-66) u pobřeží Virginie mezi 31. říjnem a 3. listopadem 1980.
První sériové stroje se začaly k námořnictvu dostávat v květnu 1980. První jednotkou, která dosáhla operační způsobilosti byla jednotka námořní pěchoty VMFA-314, která byla za operačně způsobilou vyhlášena 7. ledna 1983. Ukázalo se, že letadlo vyniká jak v stíhací tak v útočné roli, pro které byl navržen. K tomuto úspěchu dopomohl i radar AN/APG-65.
Po vyrobení 371 ks F/A-18 a 40 ks F/A-18B se výroba soustředila na produkci vylepšených verzí F/A-18C, které byly první verzí schopnou nést rakety AIM-120 AMRAAM a protizemních střel AGM-65 Maverick. Spolu s novými F/A-18C byly pořízeny i F/A-18D – dvoumístné verze, které měly nahradit stroje A-6 Intruder. Pozdější verze F/A-18D měly schopnost nasazení k nočním útokům. Hlavními nedostatky prvních verzí F/A-18 byl malý dolet.
Vývoj zvětšené verze, která měla o 86 cm delší trup a 25% zvýšenou plochu křídel, začal na počátku 90. let 20. století. Byl označen jako F/A-18 Super Hornet (jednomístný) a F/A-18F Super Hornet (dvoumístný). Jeho úkolem bylo nahrazení starší verze F/A-18 a stroje F-14 Tomcat. Byla také vyvinuta verze pro elektronický boj, označena jako EA-18G Growler, přičemž by měl nahradit letadla EA-6B Prowler.
Varianty
- F/A-18A – první verze, vyráběná pro americké námořnictvo a námořní pěchotu.
- TF-18A – dvoumístná cvičná verze stroje F/A-18, později přeznačena na F/A-18B
- F/A-18C – vylepšená jednomístná verze, která měla rozšířené spektrum nesených zbraní, zlepšenou avioniku a pozdější verze disponovaly schopností vést noční útoky.
- F/A-18D – dvoumístná bojová verze vyvinutá pro námořní pěchotu; pozdější verze disponovaly schopností vést noční útoky.
- F/A-18E Super Hornet – zvětšená verze F/A-18, objednaná pro americké námořnictvo, kde má nahradit starší verze F/A-18.
- F/A-18F Super Hornet – dvoumístná verze odvozená od F/A-18, která nahradila stroje F-14 Tomcat.
- EA-18G Growler – verze pro elektronický boj.
- AF-18A – verze odvozená od F/A-18, určená pro Austrálii.
- ATF-18A – verze odvozená od F/A-18B, určená pro Austrálii.
- CF-18A – verze odvozená od F/A-18, určená pro Kanadu.
- CF-18B – verze odvozená od F/A-18B, určená pro Kanadu.
- EF-18A – verze odvozená od F/A-18, určená pro Španělsko.
- EF-18B – verze odvozená od F/A-18A, určená pro Španělsko.
- KAF-18C – verze odvozená od F/A-18C, určená pro Kuvajt.
- KAF-18D – verze odvozená od F/A-18D, určená pro Kuvajt.
Uživatelé
- Royal Canadian Air Force (McDonnell Douglas CF-18 Hornet) – v roce 2020 bylo rozhodnuto o prodeji 42 australských letounů F/A-18A/B soukromé společnosti Air USA.[5]
Bývalí uživatelé
Potenciální uživatelé
- Ukrajinské letectvo – v červnu 2023 nabídla australská vláda Ukrajině 41 strojů vyřazených z výzbroje RAAF, jako zbrojní pomoc proti ruské invazi.[8]
Specifikace (F/A-18C/D)
Technické údaje
- Osádka: F/A-18C: 1, F/A-18D: 2 (pilot a obsluha zbraní)
- Délka: 17,1 m
- Rozpětí: 12,3 m
- Výška: 4,7 m
- Nosná plocha : 38,2 m²
- Hmotnost (prázdný): 11 200 kg
- Hmotnost (naložen): 16 850 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 23 400 kg
- Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor General Electric F404-GE-402
- Suchý tah: 48,9 kN
- Tah s forsáží: 79,2 kN
Výkony
- Maximální rychlost: 1915 km/h
- Bojový dolet: 537 km
- Přeletový dolet: 3330 km
- Dostup: 15 000 m
- Stoupavost: 254 m/s
Výzbroj
- Kanony: 1 × 20mm kanon M61 Vulcan s 578 náboji.
- Neřízené rakety:
- Řízené střely:
- Vzduch-vzduch:
- 2 × AIM-7 Sparrow nebo AIM-120 AMRAAM, 4 × AIM-9 Sidewinder nebo AIM-132 ASRAAM
- Vzduch-země:
- AGM-65 Maverick
- AGM-88 HARM (protiradiolokační)
- AGM-84 Harpoon (protilodní)
- AGM-84 SLAM/AGM-84H/K SLAM-ER
- AGM-154 Joint Standoff Weapon
- AGM-158 JASSM
- Taurus KEPD 530
- Vzduch-vzduch:
- Pumy:
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas F/A-18 Hornet na slovenské Wikipedii.
- ↑ Jenkins 2000, s. 29.
- ↑ Jenkins 2000, s. 186–87.
- ↑ F/A-18 Hornet . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Australia sells 42 F/A-18A/B Hornet fighters to American training private contractor . Asiapacificdefensejournal.com, 2020-03-06 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALDRON, Greg. RAAF bids farewell to “Classic” Hornets after decades of service. Flightglobal . 2021-11-29 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ REIM, Garrett. PICTURES: US Navy F/A-18C Hornet makes final flight. Flightglobal . 2019-10-04 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COOREY, Philip; TILLET, Andrew. Retired RAAF fighter jets could be sent to Ukraine. Financial Review . 2023-06-06 . Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- JENKINS, Dennis R., 2000. F/A-18 Hornet: A Navy Success Story. New York, New York: McGraw Hill. 255 s. (Walter J. Boyne Military Aircraft Series). Dostupné online. ISBN 0-07-134696-1. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu McDonnell Douglas F/A-18 Hornet na Wikimedia Commons
- F/A-18 Hornet U.S. Navy fact file
- F/A-18 Hornet Navy history page Archivováno 17. 12. 2014 na Wayback Machine.
- Kamufláže letounu F/A-18 Archivováno 19. 2. 2015 na Wayback Machine.
- Fotogalerie letounu F/A-18
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk