A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně | |
---|---|
Faculty of Civil Engineering | |
Vedení fakulty | |
Děkan (seznam) | prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc, MBA, dr. h. c. |
Proděkan | doc. Ing. Jan Jandora, Ph.D. |
Proděkan | prof. Ing. Miroslav Bajer, CSc. |
Proděkan | doc. Mgr. Tomáš Apeltauer, Ph.D. |
Proděkan | doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D. |
Proděkan | doc. JUDr. Ing. Zdeněk Dufek, Ph.D. |
Předseda AS | Ing. Petr Beneš, CSc. |
Tajemnice | Ing. Jana Hodná, Ph.D. |
Statistické údaje k roku 2021[1] | |
Studenti | 3666 |
Studijní program | |
Bakalářský | 2430 |
Magisterský | 935 |
Doktorský | 301 |
Základní informace | |
Původní název | Fakulta inženýrského stavitelství |
Barva | |
Datum založení | 19. září 1899[2] |
Status | veřejná[3] |
Kontaktní údaje | |
Adresa | Veveří 331/95 602 00 Brno |
Telefon | +420 541 141 111 |
Souřadnice | 49°12′23″ s. š., 16°35′31″ v. d. |
Oficiální web | |
https://www.fce.vutbr.cz |
Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Česko |
Nadmořská výška | 267 m |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fakulta stavební (FAST) je nejstarší fakultou Vysokého učení technického v Brně (VUT). Byla založena rozhodnutím císaře Františka Josefa I. v roce 1899. Sídlí v historickém komplexu budov v ulici Veveří, jehož průčelí je chráněno jako kulturní památka České republiky.[4]
Historie
Výuka nejdříve probíhala v nevyhovujících pronajatých prostorech v různých částech Brna. Proto již v roce 1901 byl zakoupen pozemek, určený pro stavbu nových vlastních budov na ulici Veveří. Stavba budov započala v říjnu roku 1907, slavnostní otevření se konalo v červnu 1911. V těchto prostorech výuka probíhala až do roku 1951, kdy byla vysoká škola zrušena a v prostorech se usídlila nově vzniklá Vojenská technická akademie.
Ve stejném roce vznikla Vysoká škola stavitelství v Brně se dvěma fakultami – Fakultou inženýrského stavitelství a Fakultou architektury a pozemního stavitelství. Výuka opět probíhala v různých částech města. O pět let později, 24. července 1956 vzniklo samostatné Vysoké učení technické, na které přešly fakulty Vysoké školy stavitelství, navíc s Fakultou energetickou (dnešní Fakulta strojního inženýrství a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií). V roce 1960 byly obě stavební fakulty sloučeny do fakulty s názvem Fakulta stavební. O šestnáct let později byla založena Fakulta architektury.
V roce 1991 byly budovy na Veveří opět navráceny do správy VUT a o rok později zde začala a dodnes probíhá výuky stavební fakulty.
Výuka
Na fakultě je možno přihlásit se do následujících bakalářských studijních programů:
- Architektura pozemních staveb
- Stavební inženýrství
- Městské inženýrství
- Environmentálně vyspělé budovy
- Civil Engineering
- Geodézie a kartografie
U studijních programů probíhá výuka čtyři roky, jen studijní program Geodézie a kartografie je tříletý. Programy Stavební inženýrství a Geodézie a kartografie lze absolvovat také v kombinované formě, ostatní pouze v prezenční. V anglickém jazyce je vyučován program Civil Engineering, který je placený. Bakalářské studijní programy jsou dále děleny do oborů.
Programy u magisterského studia, ukončeného získáním titulu Inženýr, jsou obdobné jako u bakalářského, jen program Architektura pozemních staveb je nahrazen programem Architektura a rozvoj sídel. Navíc je možnost absolvovat program Rizikové inženýrství na Ústavu soudního inženýrství. U programů Stavební inženýrství a Civil Engineering je délka výuky 1,5 roku, u ostatních dva roky.
V doktorském studiu jsou nabízeny programy Stavební inženýrství, Civil Engineering a Geodézie a kartografie, jak prezenční, tak i kombinované formě. Délka studia je čtyři roky, pouze u programu Geodézie a kartografie jen tři.
Výzkum
Z financování evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je realizováno výzkumné centrum AdMaS – Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie, které se zabývá vývojem pokročilých stavebních materiálů, konstrukcí a technologií. Součástí výzkumného centra jsou čtyři laboratorní haly v areálu kampusu Pod Palackého vrchem. Plný provoz centra byl zahájen v roce 2015.[5]
Děkani
Odkazy
Reference
- ↑ Výroční zpráva o činnosti Vysokého učení technického v Brně za rok 2021 . VUT, 2022 . Dostupné online. ISBN 978-80-214-6058-4.
- ↑ Statut Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně . FAST VUT v Brně, 2007-03-27 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-15.
- ↑ Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, příloha č. 1 - Veřejné vysoké školy. . Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 161490 : Vysoká škola, z toho jen: průčelí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ AdMaS . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-17.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk