A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Florencie Firenze | |
---|---|
Západ slunce nad Florencií | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°47′ s. š., 11°15′ v. d. |
Nadmořská výška | 50 m n. m. |
Stát | Itálie |
Region | Toskánsko |
Metropolitní město | Florencie |
Florencie | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 102,3 km² |
Počet obyvatel | 360 930 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 3 527,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Dario Nardella |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | + 55 |
PSČ | 50100 |
Označení vozidel | FI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Florencie (italsky Firenze IPA) je metropole italského regionu Toskánsko, ležící na řece Arno. Ve středověku byla Florencie centrem významné městské republiky, která se za vlády rodu Medicejských přeměnila na Florentské vévodství (1531), které se později stalo Velkovévodstvím toskánským (1569). V dobách republiky a především za Medicejských došlo k velkému kulturnímu rozkvětu města. V 15. století se Florencie stala kolébkou renesance a kulturním centrem severní Itálie.
Od roku 1982 je historické centrum Florencie zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Další památkou UNESCO na území města jsou vily a zahrady Medicejských.
Dějiny města
Římské období
Florencie byla založena roku 59 př. n. l. na pravém břehu Arna římskými vojáky – veterány Julia Caesara a získala název Colonia Florentia – Kvetoucí. Sídlo typu vojenského tábora mělo obdélníkový tvar se čtyřmi branami na každou světovou stranu. Hradby procházely dnešním Piazza del Duomo na severu, Piazza della Signoria na jihu, Via del Tornabuoni na západě a Via del Proconsolo na východě. Do roku 150 n. l. bylo ve městě vybudováno forum (na místě dnešní Piazza della Repubblica), kapitol, chrám, lázně, akvadukt a amfiteátr. Ekonomický rozvoj antického města byl spojen s blízkostí silnice Via Cassia vedoucí z Říma do severní Itálie. Dále měla nová kolonie spojení se zdejšími etruskými městy a po Arnu také se Středozemním mořem. Díky tomu se z Florencie stalo v prvních dvou staletích významné obchodní středisko. Ve městě se začali usazovat obchodníci přicházející z východu, kteří přinesli do kraje ve 3. století křesťanství. Nová víra se zpočátku šířila pomalu. Významnější nástup nastal až po roce 393, kdy se do Florencie uchýlil sv. Ambrož, vyhnaný z Milána. Ambrož zasvětil roku 393 nejstarší kostel na severním předměstí sv. Vavřinci (San Lorenzo) a ustavil tu biskupa. To znamená, že se San Lorenzo stal původní florentskou katedrálou. Na přelomu 4. a 5. století vznikl další kostel na levém břehu Arna – Santa Felicita (někdy bývá považován za nejstarší kostel ve městě). Po smrti prvního biskupa roku 433 bylo biskupské sídlo přeneseno do Baptisteria San Giovanni, které se poté stalo na dlouhá léta florentskou katedrálou.
Středověk
Po pádu Západořímské říše byla za barbarských vpádů pustošena Florencie i celé Toskánsko, následoval hospodářský a politický úpadek. Ke krátkému rozmachu došlo až za vlády Byzantských císařů v letech 553–569. Germánští nájezdníci Langobardi přišli do severní Itálie roku 568 a měli o zničenou Toskánu zájem především z obranného hlediska proti jižním državám Byzantinců. Toskánsko Tuscia se v té době stalo vévodstvím rozčleněným na menší podvévodství. Nejvýznamnějším střediskem byla Lucca, kterou Langobardi zřejmě dobyli jako první toskánské město. Vedle Luccy prosperovala Pisa jako obchodní, námořní i strategický bod. Ostatní toskánská města včetně Florencie byla zanedbávána. V 6. století žilo ve městě sotva tisíc obyvatel, v 7. století jejich počet ještě poklesl.
Toskánsko a Florencie se začaly znovu vzmáhat v 8. století, poté, co 774 dobyl Langobardskou říši Karel Veliký. Došlo zde k rozvoji řemesel, obchodu, zemědělství a měst. V polovině 9. století byla založena Toskánská marka s centrem v Lucce; poprvé je v pramenech zmíněna k roku 934. V té době zde již panovaly feudální poměry a města byla v moci feudální vrchnosti, především biskupů. Roku 1032 získala markrabství hrabata z Canossy. Poslední členka rodu Matylda Toskánská se stala toskánskou markraběnkou roku 1076 po smrti svého otce a bratra a přesídlila z Luccy do Florencie. Věhlas města jako oblíbeného sídla markraběnky začal stoupat a Florencie se znovu začala přeměňovat v kvetoucí obchodní středisko. Ve sporu papeže Řehoře VII. s císařem Jindřichem IV. poskytla Florencie podporu markraběnce Matyldě, která byla horlivou přívrženkyní papeže. Rivalita císařů a papežů nadále významně poznamenala dějiny Florencie. Matylda odkázala své državy papeži. Toskánská města včetně Florencie využila po její smrti (1115) zápasu mezi císařstvím a papežstvím a během 12. století se z moci feudálních pánů emancipovala. Ve Florencii bylo důležitým obdobím pro formování samosprávy 13. století.
- roku 1000 toskánský markrabě Hugo přesídlil dočasně z Luccy do Florencie
- roku 1032 toskánskými markrabaty se stala hrabata z Canossy
- roku 1076 toskánskou markraběnkou se stala Matylda z rodu hrabat z Canossy a přesídlila znovu z Luccy do Florencie – rozkvět města
- roku 1125 Florencie dobyla Fiesole
- kolem roku 1170 Florencie má 30 tisíc obyvatel
- roku 1173–1175 – výstavba druhého okruhu hradeb
- roku 1215 začal konflikt mezi přívrženci papeže a přívrženci římského císaře
- roku 1221 ve městě se usídlili dominikáni
- roku 1226 ve městě se usídlili františkáni
- roku 1246 začala přestavba kostela Santa Maria Novella, který byl svěřen do péče dominikánům
- roku 1250 byl založen kostel Zvěstování P. Marie
- roku 1250 zavedena nová – popolánská – ústava Constitutio del primo popolo
- roku 1252 začalo město razit zlaté mince – florény (fiorino d’oro)
- roku 1255 zahájena stavba radnice – později palác podesty a Bargello
- roku 1260 ghibellinská Siena drtivě porazila guelfskou Florencii u Montaperti
- roku 1260–1266 ve Florencii vládl ghibellinský podesta a říšský vikář
- roku 1265 ve Florencii se narodil Dante Alighieri
- roku 1284 byla zahájena stavba nového (třetího) opevnění města
- roku 1293 byla vydána nová ústava tzv. Ordinamenti di giustizia
- roku 1294 byl položen základní kámen františkánského kostela Santa Croce
- roku 1296 položen základní kámen pro stavbu katedrály Santa Maria del Fiore
- roku 1299 byl položen základní kámen k nové radnici – později zvané Palazzo Vecchio
- roku 1302 Dante vypovězen do exilu
- roku 1302 zemřeli ve městě architekt Arnolfo di Cambio a malíř Cimabue
- kolem roku 1300 ve Florencii žilo kolem 100 tisíc obyvatel
- roku 1313 se ve Florencii nebo blízkém okolí narodil spisovatel Giovanni Boccaccio
- roku 1315 porazila Pisa Florencii v ozbrojeném střetu u Montecatini
- roku 1325 porazila Lucca Florencii v ozbrojeném konfliktu
- roku 1333 postihly Florencii záplavy a hladomor – dokončena výstavba třetího okruhu hradeb
- roku 1337 postavena budova Orsanmichele jako tržnice a sýpka
- roku 1339 anglický král Eduard III. odmítl zaplatit florentským bankám Bardi a Perucci dluhy, což vedlo k jejich krachu
- roku 1342 město ovládl hrabě Walter z Brienne, zvaný Athénský vévoda
- roku 1343 Simone di Battifolle uvěznil Athénského vévodu a přinutil jej k odstoupení
- roku 1345 dokončena výstavba mostu s dílnami zlatníků Ponte Vecchio (před ním na jeho místě stály postupně tři starší mosty a za Etrusků brod)
- roku 1346 krachem bankovních domů Bardiů a Perucciů vznikla vážná ekonomická krize
- roku 1348–1349 zabil mor téměř dvě třetiny obyvatelstva
- roku 1350 Giovanni Boccaccio zde napsal Dekameron
- roku 1350 postavena Loggia del Bigallo
- roku 1360 narodil se zde Giovanni di Bicci de’Medici. Za jeho života dosáhla rodinná banka Medici evropského rozmachu
- roku 1361 zrušen trh s obilím v Orsanmichele – budova byla přeměněna na kostel a v něm zřízeny oltáře profesních bratrstev, mj. cechu sv. Lukáše florentských malířů
- roku 1375 se ve Florencii narodil sochař Nanni di Banco
- roku 1378 povstání dělníků ciompi, zpracovávajících vlnu
- roku 1382 vznikla nová oligarchie v čele s rodinou Albizzi
- roku 1386 ve Florencii se narodil sochař Donatello
- roku 1396 ve Florencii se narodil architekt Michelozzo di Michelozzi
- roku 1399 ve Florencii se narodil sochař Lucca della Robia
- roku 1405 Florencie koupila Pisu od milánského vévody Gabriela Marii Visconti
- roku 1406 ve Florencii se narodil malíř Filippo Lippi
Renesance
- roku 1417 vytvořil Donatello sochu sv. Jiří pro Orsanmichele
- roku 1417 Filippo Brunelleschi staví Florentský nalezinec, který je považován za manifest italské renesanční architektury
- roku 1420 ve Florencii se narodil malíř Benozzo Gozzoli
- roku 1421 Florencie zakoupila od Janova Livorno
- roku 1421 ve Florencii zemřel sochař Nanni di Banco
- roku 1420–1428 Brunelleschi staví Starou sakristii kostela San Lorenzo
- roku 1421–1434 Brunelleschi staví kupoli katedrály Santa Maria del Fiore
- roku 1424–1426 Masaccio a Masolino pracují na freskách v kapli Brancacciů
- roku 1427 Masaccio namaloval obraz Nejsvětější Trojice pro kostel Santa Maria Novella
- roku 1433 Cosimo il Vecchio a jeho bratr Lorenzo byli vypovězeni z Florencie
- roku 1434 do signorie se dostali převážně příznivci rodu Medici
- Cosimo il Vecchio se vrátil z exilu
- z Florencie byli pro své nepřátelství k Medicejským vyhnáni členové rodin Albizzi, Strozzi a další
- roku 1436 ve Florencii se narodil sochař Andrea del Verrocchio
- roku 1439 byl z Ferrary do Florencie přeložen poslední ekumenický koncil řecké ortodoxní a římské katolické církve, vedené papežem Evženem IV.
- slavnostní vyhlášení církevní unie v katedrále Santa Maria del Fiore
- roku 1439 založil Cosimo il Vecchio Platónskou akademii – středisko renesanční obnovy antického kulturního dědictví
- roku 1440 vítězství Florenťanů nad milánským vojskem v bitvě u Anghiari
- malíř Filippo Lippi namaloval oltářní obraz Zvěstování pro kostel San Lorenzo
- Donatello odlil bronzovou sochu Davida
- roku 1445 ve Florencii se narodil malíř Sandro Botticelli
- roku 1448 Piero il Gottoso byl zvolen do funkce Priore
- roku 1449 ve Florencii se narodil malíř Domenico Ghirlandaio
- roku 1454 uzavření míru v Lodi
- roku 1455 zemřel ve Florencii zlatník a sochař Lorenzo Ghiberti
- roku 1457 začala stavba paláce Pitti
- roku 1459 ve Florencii zemřel malíř Andrea del Castagno
- roku 1461 byl Piero il Gottoso, syn Cosima il Vecchio, zvolen do funkce gonfaloniéra
- roku 1464 Cosimo il Vecchio zemřel
- roku 1465 byl Niccolo Soderini zvolen do funkce gonfaloniéra
- roku 1466 zemřel ve Florencii sochař Donatello
- roku 1469 moci ve městě se ujal Lorenzo Nádherný, syn Pietra il Gottoso
- roku 1472 ve Florencii zemřel architekt Michelozzo di Bartolommeo Michelozzi
- roku 1475 Verrocchio odlil bronzovou sochu Davida
- narodil se sochař Michelangelo Buonarroti
- roku 1480 Domenico Ghirlandaio namaloval fresku Poslední večeře pro refektář kostela Všech Svatých
- roku 1482 ve Florencii zemřel sochař Lucca della Robia
- roku 1486 ve Florencii se narodil malíř Andrea del Sarto
- roku 1489
- byl položen základní kámen Palazzo Strozzi
- do města přišel dominikánský mnich Girolamo Savonarola
- roku 1492 zemřel Lorenzo il Magnifico
- roku 1494 příchod vojsk francouzského krále Karla VIII. – Medicejští byli vyhnáni z města
- roku 1494 zemřel ve Florencii malíř Domenico Ghirlandaio
- roku 1494–1512 první Florentská republika
- roku 1498 byl upálen dominikánský mnich Girolamo Savonarola, fanatický kazatel
- roku 1502 Piero Soderini zvolen prvním kancléřem
- roku 1504 Michelangelo Buonarotti dokončil mramorovou sochu Davida
- roku 1512 Florencii obléhal kardinál Giovanni Medici – návrat Medicejských do města
- roku 1525 Michelangelo vytvořil náhrobek Lorenza Medici v kapli Mediciů při kostele San Lorenzo
- roku 1527–1530 druhá Florentská republika
- roku 1530 obléhání Florencie vojsky papeže Klementa VII. a císaře Karla V. – návrat Medicejských do města
- roku 1531 Alexandr medicejský byl císařem Karlem V. povýšen na prvního florentského vévodu
- ve městě zemřel malíř Andrea del Sarto
- roku 1537 po Alessandrově zavraždění se vévodou stal Cosimo I. z druhé větve rodu Medici
- roku 1562 Cosimo I. založil Florentskou Akademii výtvarných umění
- roku 1592 ve Florencii zemřel sochař Bartolommeo Ammanati
Po roce 1600
- roku 1737 zemřel poslední mužský člen rodu Medici Gian Gastone – konec vlády Medicejských v toskánském velkovévodství
- roku 1743 zemřela poslední členka rodiny Medici Anna Maria Lodovica
- roku 1768 ve Florencii se narodil František I.
- roku 1840 navštívil John Ruskin Florencii
- roku 1865 Florencie se stala hlavním městem Itálie
- roku 1871 sídlo hlavního města bylo přesunuto do Říma
- roku 1944 zničila ustupující německá vojska všechny florentské mosty s výjimkou Ponte Vecchio
- roku 1966 ničivé záplavy ve Florencii
Historické a umělecké památky
K hlavním uměleckým památkám ve Florencii náleží gotická katedrála Santa Maria del Fiore, stavba z let 1296 až 1436, na Piazza del Duomo. Vedle ní stojí 82 metrů vysoká Giottova zvonice dokončená roku 1359. Druhou dominantní florentskou stavbou je radnice Palazzo Vecchio na Piazza della Signoria, jižně od katedrály. Třetí významnou historickou stavbou je most přes řeku Arno Ponte Vecchio. Trojici slavných staveb doplňuje umělecká galerie Galleria degli Uffizi, budova postavená v letech 1560–80, se 4 000 vystavovanými obrazy jedna z nejvýznamnějších sbírek na světě. K dalším nejvíce navštěvovaným památkám náleží rozlehlý Palazzo Pitti, kostel Santa Maria Novella nebo chrám Santa Croce.[2]
Kostely, kaple a chrámy
- Dóm Santa Maria del Fiore – dominanta města
- Campanile di Giotto – Giottova kampanila (zvonice) při florentském dómu
- Baptisterium San Giovanni – Baptisterium (křestní kaple) sv. Jana Křtitele, naproti florentskému dómu
- Kostel Santa Maria Novella – kostel s klášterem dominikánek, z let 1246–1300 v románsko-gotickém slohu, významné jsou fresky od Ghirlandaia z druhé poloviny 15. století
- Kostel Santa Croce – bazilika sv. Kříže s bývalým klášterem františkánů z konce 13. století, dokončena roku 1442, průčelí a zvonice jsou z 19. století
- Kostel San Lorenzo – s pohřebními kaplemi rodiny Medici a Starou sakristií je nejstarším založeným kostelem ve městě, z roku 393; současná renesanční stavba je od Brunelleschiho z let 1419–1460
- Santo Spirito – renesanční kostel sv. Ducha, vystavěl F. Brunelleschi, stavba je z první poloviny 15. století
- Kostel Orsanmichele, původně obilní sýpka z konce 13. století, později přeměněna na kostel
- Badia Fiorentina, kostel a opatství založené roku 978, goticko-barokní stavba dokončená roku 1631
- San Marco (Florencie) – kostel sv. Marka s bývalým klášterem dominikánů, působiště a muzeum malíře Fra Angelica
- Náměstí Santissima Annunziata a kostel Zvěstování z pozdního středověku
- Tempio Issraelitico – synagoga
- Chiesa d'Ognissanti – kostel Všech svatých, farní kostel rodiny Vespucci
- Kostel Santa Trinita – chrám Nejsvětější Trojice
- Kostel Santi Apostoli chrám sv. Apoštolů
- Kaple Brancacciů – u kostela Santa Maria del Carmine, známá svými freskami od Masaccia a Masolina z let 1424–1428
- Kostel Santa Felicità
Paláce, domy a další stavby
- Palazzo dei Mozzi – vystavěný v letech 1260 až 1273 jako pevnost
- Palazzo del Bargello – vystavěný v letech 1255 a 1261, původní sídlo městské správy, později sídlo šéfa městské policie, od roku 1865 italské národní muzeum s jednou z nejvýznamnějších sochařských sbírek světa
- Palazzo Vecchio – vystavěný v letech 1299–1314, rozšířený pro účely radnice v 16. století
- Pallazzo di Parte Guelfa – palác politické strany guelfů
- Palazzo Pitti – dnes v přízemní části sídlí muzea uměleckých řemesel, zejména medicejská zlatnická a klenotnická sbírka, v levé části prvního patra je známá Galleria Pitti s díly Raffaela, Rubense nebo Tiziana; stavba paláce započala v roce 1457, v letech 1558 – 1570 byl rozšířen, v letech 1864 – 1871 byl královskou rezidencí
- Palazzo Strozzi, považovaný za jeden z nejkrásnějších florentských renesančních paláců, vystavěný v letech 1489–1538
- Ponte Vecchio – nejstarší most přes řeku Arno
- Villa medicea di Careggi, vystavěný v letech 1444–1464, rezidence knížat Medici, kaple s freskami od B. Gozzoliho, je na seznamu památek světového dědictví UNESCO.
- Palác Rucellai, z poloviny 15. století
- Palác Davanzati, z druhé poloviny 14. století
- Palác Antinori, renesanční stavba z druhé poloviny 15. století
- Loggia dei Lanzi – lodžie Lanziů, stavba z let 1376–1382, pro politické ceremonie
- Casa di Dante – Dantův dům, dnes Dantovo muzeum
- Casa di Buonarroti – Michelangelův dům
- Spedale degli Innocenti – první evropský nalezinec (sirotčinec)
- Giardini della Fortezza – park na východní straně Fortezza da Basso, mezi hradbami a ulicí Filippo Strozzi
- Giardino di Boboli – kaskádovitě upravené palácové zahrady u paláce Pitti, s terasami a sochařskými díly doby barokní
Galerie, muzea a knihovny
- Galleria degli Uffizi – Galerie Uffizi, dnes sídlo tří uměleckých sbírek (obrazů, soch a tapiserií)
- Galleria dell'Accademia – galerie Akademie výtvarných umění s originálem sochy Davida od Michelangela
- Hudební konzervatoř Luigi Cherubiniho
- Museo Marino Marini – galerie obrazů malíře Marina Mariniho
- Museo dell'Opera del Duomo – Dómské muzeum
- Museo di Firenze camera – muzeum města Florencie
- Museo di Storia della Scienza – muzeum historie vědy a Galilea Galilei
- Museo archeologico nazionale di Firenze - archeologické muzeum
- Muzeum Bardini
- Muzeum La Specola
- Biblioteca Medicea Laurenziana – knihovna Laurenziana, projektoval Michelangelo (z let 1524–71)
Fotogalerie
-
Zleva Palazzo Vecchio, Duomo, S. Croce
-
Řeka Arno a Ponte Vecchio
-
Duomo, S. Maria del Fiore
-
Kostel Santa Maria Novella
-
Náměstí a kostel S. Croce (sv. Kříže)
-
Kostel S. Miniato al Monte
-
Palazzo Pitti
-
Čtvrť San Niccoló
Umění
Florencie byla pověstná významnými malíři, sochaři, architekty a hudebníky a uměleckými dílnami Uffizi, které na dvoře vévodů Medicejských založil Giorgio Vasari.
Hudba
Ve Florencii byla a jsou operní představení uváděna na mnoha místech: palác Pitti, zahrady Boboli, Uffizi, Teatro della Pergola, Teatro Politeama Fiorentino Vittorio Emmanuele. Opera také tvoří důležitou součást každoročního festivalu Maggio Musicale (od roku 1928).
Premiéru zde měly opery Dafné (1598) a Euridice (1600) Jacopa Periho a roku 1847 Macbeth Giuseppe Verdiho.
Zemřel zde Vittorio Gui, dirigent a skladatel, který roku 1928 založil florentský orchestr Stabile a Teodulo Mabellini, skladatel a dirigent, ředitel Teatro della Pergola; narodila se zde sopranistka Medea Figner; rodákem byl italský tenorista Giuseppe Fancelli a operní skladatel Marco da Gagliano.
Malířství, sochařství a umělecká řemesla
- Jacopo della Quercia, sochař: výzdoba baptisteria a florentského dómu
- Bartolomeo Ammanati (1511–1592), sochař a architekt: náhrobek Marianeli, Junonina kašna, Neptunova fontána na piazza della Signoria, most S. Trinita (podle Michelangellova návrhu)
- Benvenuto Cellini (1500–1571), zlatník a sochař: Perseus s hlavou Meduzy v Loggia dei Lanzi
- Desiserio de Setignano (1428–1464): hlavní oltář v San Lorenzo
- Donatello (1382–1466), sochař: bronzový David (Bargello), tabernákl Zvěstování v kostele Santa Croce, sv. Jiří (Orsanmichele), zpěvácký kůr (Museo dell Duomo)
- Lorenzo Ghiberti (1378–1455), zlatník a sochař: severní a východní (Rajská) brána Baptistéria
- Giovanni da Bologna (1529–1608), sochař: Únos Sabinek a Herkules krotící kentaura (Loggia dei Lanzi)
- Michelangelo Buonarroti (1475–1564), sochař, malíř, architekt a básník: David (Galeria dell Academia, kopie Piazza della Signoria), Pieta (Mueseo dell Opera dell Duomo), Pieta di Palestrina (Galeria dell Academia)
- Luca della Robbia (1399–1482), sochař a keramik: zpěvácká tribuna (Museo dell Opera dell Duomo) výzdoba kaple Pazziů (Santa Croce)
- Bernardo Rossellino (1409–1464): náhrobek Leonarda Bruniho
- Nanno di Banco (1375–1421): sv. Lukáš, Fontána del Porcellino
- Arnolfo di Cambio (1245–1305), architekt a sochař: katedrála Santa Maria Fiore, Palazzo Vecchio (radnice), kostel Santa Croce, Orsanmichele (původně sýpka, pak chrám)
Významné osobnosti
- Dante Alighieri (1265–1321), renesanční básník a humanista
- Giovanni Villani (asi 1280–1348), florentský kronikář
- Filippo Brunelleschi (1377–1446), renesanční architekt
- Donatello (asi 1386–1466), renesanční sochař
- Cosimo de Medici Il Vecchio (Starý) (1389–1464), bankéř a vládce Florencie
- Paolo Uccello (1397–1495), malíř
- Andrea del Verrocchio (1435–1488), renesanční malíř, zlatník a sochař
- Sandro Botticelli (1445–1510), renesanční malíř
- Giuliano da Sangallo (asi 1445–1516), renesanční architekt a sochař
- Domenico Ghirlandaio (1449–1494), renesanční malíř
- Lorenzo I. Medicejský Il Magnifico (Nádherný) (1449–1492), politik a vládce Florencie
- Girolamo Savonarola (1452–1498), náboženský a politický reformátor, kazatel a dominikánský řeholník
- Amerigo Vespucci (1454–1512), obchodník, cestovatel a kartograf
- Antonio da Sangallo starší (asi 1455–1534), renesanční architekt
- Niccolò Machiavelli (1469–1527), státník, historik a teoretik politiky
- Piero Medici Il Fatuo (Nešťastný) (1472–1503), vládce Florencie
- Michelangelo Buonarroti (1475–1564), renesanční sochař, malíř, architekt a básník
- Lev X. (1475–1521), papež
- Klement VII. (1478–1534), papež
- Antonio da Sangallo mladší (1484–1546), renesanční architekt
- Benvenuto Cellini (1500–1571), pozdně renesanční zlatotepec, medailér a sochař
- Filip Neri (1515–1595), kněz a katolický svatý
- Kateřina de Medici (1519–1589), francouzská královna, manželka Jindřicha II.
- Cosimo I. Medici (1519–1574), toskánský vévoda
- Lev XI. (1535–1605), papež
- Francesco I. Medici (1541–1587), toskánský velkovévoda
- Urban VIII. (1568–1644), papež
- Concino Concini (okolo 1575–1617), dobrodruh
- Marie Medicejská (1575–1642), francouzská královna, manželka Jindřicha IV.
- Cosimo II. Medici (1590–1621), toskánský velkovévoda
- Klaudie Medicejská (1604–1648), tyrolská arcivévodkyně
- Jean-Baptiste Lully (1632–1687), francouzský skladatel
- Cosimo III. Medici (1642–1723), toskánský velkovévoda
- Klement XII. (1652–1740), papež
- Antonio Sacchini (1730–1786), skladatel
- Luigi Cherubini (1760–1842), skladatel
- František I. Habsburský (1768–1835), poslední římsko-německý a první rakouský císař
- Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda
- Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (1771–1847), rakouský arcivévoda, vévoda těšínský a vojevůdce
- Jan Habsburský (1782–1859), rakouský arcivévoda a polní maršál
- Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský (1788–1831), rakouský arcivévoda a olomoucký arcibiskup
- Leopold II. Toskánský (1797–1870), toskánský velkovévoda
- Florence Nightingalová (1820–1910), anglická ošetřovatelka, spisovatelka a průkopnice srovnávací lékařské statistiky
- Carlo Collodi (1826–1890), novinář a spisovatel
- John Singer Sargent (1856–1925), americký portrétista
- Mario del Monaco (1915–1982), operní zpěvák (tenor)
- Franco Zeffirelli (1923–2019), herec a režisér
- Giovanni Sartori (13. květen 1924), italsko-americký politolog, teoretik demokracie
- Oriana Fallaci (1929–2006), spisovatelka a novinářka
- Richard Rogers (23. červenec 1933), britský architekt
- Rose McGowan (9. září 1973), americká herečka
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Svátky, oslavy a festivaly
Ve Florencii probíhají oslavy různých událostí po celý rok. Část z nich je náboženského charakteru.
- leden
- Pitti immagine uomo – módní přehlídky ve Fortezza da Basso
- 6. leden – Epifany
- březen
- velikonoční neděle – Scorppio del Cerro na Piazza del Duomo
- duben
- Mostra Mercato Internazionale dell’Artigianato – výstava uměleckých řemesel ve Fortezza da Basso
- 25. duben – Den osvobození
- květen
- Maggio musicale – hudební festival
- Festa del Grillo – kriketový festival
- červen
- Calcio in costume – fotbal v kostýmech
- srpen
- 15. srpen – Ferragosto
- září
- 7. září – Festa della Raficolona na Piazza della Santissima Annunziata
- říjen
- zahájen Amici della musica – koncertní sezóna
- listopad
- Festival dei Popoli – filmový festival
- 1. listopad – Den všech svatých
- prosinec
- 8. prosinec – Neposkvrněné početí
- 25. prosinec – Vánoce
- 26. prosinec – sv. Štěpán
Sport
Ve Florencii sídlí fotbalový klub Fiorentina.
Partnerská města
- Bejrút, Libanon
- Cannes, Francie
- Damašek, Sýrie
- Drážďany, Německo
- Edinburgh, Velká Británie
- Fás, Maroko
- Isfahán, Írán
- Jerevan, Arménie
- Krakov, Polsko
- Malmö, Švédsko
- Petrohrad, Rusko
- Remeš, Francie
- Riga, Lotyšsko
- Turku, Finsko
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
Literatura
- Catling, Christopher: Florence & Tuscany, 2005
- Hibbert, Christopher: Florencie. Životopis města, Praha 1997
- Hibbert, Christopher: Vzestup a pád rodu Medici, Praha 1997
- Lewis, R.T.B.: The City of Florence, 1996
- Wirtz, Rolf C.: Florence, 2005
- Univerzální lexikon umění, 1996
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Florencie na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Florencie ve Wikislovníku
- Oficiální stránky
- Historic Centre of Florence (UNESCO) (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2021
Ústřední vedení odboje domácího
Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně
Červen
Červenec
Česká advokátní komora
Česká strana sociálně demokratická
Česká Wikipedie
České království
Česko
Česko-slovenský rozhlas
Československo
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Řád bratří kazatelů
Římské číslice
Řecko
Řeholník
Šablona:Britské princezny sňatkem
Šarlota Augusta Hannoverská
Škoda Felicia
Španělsko
Štefan Svetko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
1. červen
1. říjen
1. august
1. březen
1. duben
1. február
1. júl
1. jún
1. január
1. květen
1. máj
1. prosinec
1. srpen
10. červen
10. březen
10. duben
10. jún
10. leden
10. roky 20. storočia
11. červen
11. červenec
11. august
11. duben
11. február
11. január
11. marec
11. prosinec
11. srpen
1118
12. červen
12. červenec
12. říjen
12. august
12. březen
12. duben
12. júl
12. január
12. máj
12. október
12. srpen
13. červen
13. říjen
13. august
13. duben
13. jún
13. květen
13. listopad
13. máj
13. marec
13. prosinec
13. září
1348
1389
14. červen
14. august
14. březen
14. duben
14. květen
14. leden
14. září
1410
1415
1435
1440
1469
1494
1498
15. únor
15. červen
15. červenec
15. říjen
15. březen
15. duben
15. január
15. květen
15. leden
15. září
1511
1521
1541
1566
1576
16. červen
16. august
16. březen
16. duben
16. február
16. květen
16. leden
16. marec
16. srpen
16. století
1621
1628
1632
1634
1650
1652
1656
1663
1667
1672
1675
1682
1683
17. únor
17. červen
17. červenec
17. říjen
17. august
17. březen
17. duben
17. leden
17. máj
17. marec
17. prosinec
17. srpen
17. století
1705
1706
1708
1709
1710
1711
1712
1715
1716
1717
1720
1723
1724
1725
1729
1730
1732
1733
1741
1742
1745
1746
1754
1756
1759
1761
1766
1772
1776
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1792
1793
1795
1796
18. červen
18. duben
18. listopad
18. marec
18. století
18. září
1803
1806
1808
1811
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1821
1826
1827
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1844
1845
1847
1848
1853
1854
1856
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1865
1867
1868
1870
1871
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1887
1888
1889
1891
1892
1893
1896
1897
1899
19. červen
19. červenec
19. duben
19. jún
19. prosinec
19. srpen
19. století
19. storočie
19. září
1900
1901
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1912
1913
1918
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1926 v športe
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1935
1939
1941
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1952
1956
1957
1958
1960
1962
1963
1964
1967
1968
1969
1970
1971
1973
1977
1978
1981
1983
1984
1986
1987
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
2. únor
2. červen
2. červenec
2. říjen
2. apríl
2. duben
2. február
2. květen
2. leden
2. marec
2. prosinec
2. srpen
2. tisíciletí
2. září
20. červen
20. červenec
20. duben
20. január
20. květen
20. leden
20. listopad
20. roky 20. storočia
20. století
20. storočie
20. září
2000
2001
2002
2003
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
21. červen
21. apríl
21. duben
21. květen
21. máj
21. marec
21. prosinec
21. storočie
22. únor
22. červen
22. červenec
22. říjen
22. apríl
22. březen
22. duben
22. február
22. júl
22. jún
22. listopad
22. máj
22. září
23. červen
23. duben
23. júl
23. květen
23. listopad
23. září
24. únor
24. červen
24. říjen
24. duben
24. květen
24. leden
24. marec
24. srpen
25. červen
25. duben
25. jún
25. květen
25. leden
25. srpen
25. září
26. únor
26. červen
26. apríl
26. duben
26. júl
26. jún
26. január
26. máj
26. září
27. červen
27. březen
27. duben
27. listopad
27. září
28. červen
28. duben
28. jún
28. leden
29. únor
29. červen
29. červenec
29. duben
29. január
29. květen
29. prosinec
29. srpen
29. září
2P/Encke
3. únor
3. červen
3. apríl
3. duben
3. júl
3. jún
3. január
3. leden
3. listopad
3. září
30. červen
30. červenec
30. říjen
30. apríl
30. duben
30. jún
30. marec
30. roky 20. storočia
31. červenec
31. říjen
31. júl
31. január
31. máj
31. srpen
4. únor
4. červen
4. červenec
4. říjen
4. duben
4. júl
4. leden
4. srpen
451
5. únor
5. červen
5. červenec
5. březen
5. duben
5. květen
5. srpen
5. září
529
6. červen
6. říjen
6. august
6. duben
6. február
6. listopad
6. marec
6. září
7. červen
7. říjen
7. březen
7. duben
7. február
7. leden
7. máj
7. prosinec
7. srpen
7. září
8. červen
8. červenec
8. apríl
8. august
8. duben
8. február
8. květen
8. leden
8. máj
8. marec
8. prosinec
8. srpen
8. září
9. červen
9. červenec
9. apríl
9. duben
9. júl
9. jún
9. květen
9. prosinec
9. srpen
Aaron Klug
Abdulhamid I.
Abdus Salam
Adam Ferguson
Adelheid Sasko-Meiningenská
Adolf Foehr
Adolf Parlesák
Aetius
Alžbeta II.
Alan Greenspan
Albánie
Albína Honzáková
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Albrecht II. Habsburský
Aleksander Fredro
Alena Šrámková
Alessandra de Osma
Alexander Graham Bell
Alexandra, 2. vévodkyně z Fife
Alexandra Dánská
Alexandre Colonna-Walewski
Alexandr I. Pavlovič
Alfréd Wetzler
Alfredo Di Stéfano
Alice, vévodkyně z Gloucesteru
Allen Ginsberg
Alois Hadamczik
Alois Jedlička
Alois Kudrnovský
Alois Mezera
Alois Neruda
Alois Stompfe
Alois Vicherek
Amálie Hesensko-Darmstadtská
Amélie Sofie Hannoverská
Amharsko
Andrzej Wajda
Anglie
Anna Žofie Sasko-Gothajsko-Altenburská
Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská
Anne, vévodkyně z Cumberlandu a Strathearnu
Antônio de Castro Mayer
Antonín Líman
Antonín Pikhart
Antonín Skřivan
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonio Sacchini
Anton Trón
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Attila
Augusta Hesensko-Kaselská
Augusta Reuss Ebersdorf
Augusta Sasko-Gothajská
Augustin Bartoloměj Hille
Auschwitz
Autorita (knihovnictví)
Avraham Firkovič
Básník
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Bělorusko
Březen
Barbora Krejčíková
Baron
Baron Prášil (kniha)
Beatles
Beat generation
Benito Mussolini
Ben Roy Mottelson
Betlémská kaple
Birgitte, vévodkyně z Gloucesteru
Bitva na Bílé hoře
Bitva na Katalaunských polích
Brazília
Brno
Burgtheater
Camilla, vévodkyně z Cornwallu
Carl Maria von Weber
Carl Wilhelm Scheele
Caroline, hanoverská princezna
Catherine, vévodkyně z Cambridge
Cebu
Challenger (raketoplán)
Charles de la Bédoyére
Choť
Chuck Berry
Cloris Leachmanová
Coburg
Commons:Featured pictures/cs
Convair B-36 Peacemaker
Corpus iuris civilis
Covid-19
Dítě
Důstojník
Důvod
Dana Hlaváčová
Dario Fo
Dave Bailey
David Attenborough
Desaťročie
Diamantová liga
Diecéze
Domažlice
Dominik Hrušovský
Donald Peterson
Duben
Dusty Hill
Eduard August Hannoverský (1767)
Eduard Belcredi
Eduard Bindas
Eduard Formánek
Electronic Arts
Elena Várossová
Eleonora Amálie ze Schwarzenberka
Elizabeth Bowes-Lyon
Encyklopedie
Erich Einhorn
Ernest Jucovič
Esther Williams
Etiopie
Evžen Vratislav z Mitrovic
Evropané
Exkomunikace
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Feodora Leiningenská
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ferdinand III. Habsburský
Fernão de Magalhães
Fernando Corbató
Fidel Castro
Figarova svatba
Filipíny
Florencie
Forenzní vědy
François-Édouard Picot
François Arago
Francie
Francouzská cizinecká legie
Francouzské království
Frank Finlay
Frank Lampard
František Antonín Gindl
František Benda
František Hála
František Hudeček
František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Kermer
František Matouš Klácel
František Nedvěd
František Nosál
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
František Tkadlík
František Vnuk
František Xaverský
Franz von Pillersdorf
Franz Xaver Winterhalter
Frederick Hopkins
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Pruská
Frederik III. Dánský
Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém II.
Friedrich Heidler
Gamesfarm
Gelasius II.
Gemeinsame Normdatei
Georges Dufrénoy
George Martin
Georgi Lozanov
Gian Galeazzo Sforza
Giovanni Battista Lampugnani
Girolamo Savonarola
Gottfried August Bürger
Grazia Deleddová
Gregoriánský kalendář
Gustav III. Švédský
Gustav Stresemann
Habsburská monarchie
Hannoverské princezny sňatkem
Hans Boesch
Heřman
Helena Waldecko-Pyrmontská
Hermína
Hilary Putnam
Hilda Múdra
Hlavní strana
Hoboj
Hostinec U Kaštanu
Hugh Hefner
Hunové
Ignaz Feigerle
IKEA
Ilona Svobodová
Indie
Indočína
Indočínská válka
Ingvar Kamprad
Irwin Rose
Islámský stát
Islamský kalendár
Itálie
Ivan Foustka
Jáchym Ondřej Šlik
Ján Eugen Kočiš
Ján Jesenský
Ján Maďar
Ján Podolák
Jérôme Lejeune
Július Binder
Jacob Hübner
Jacques Balmat
Jacques Offenbach
Jakub Stuart, vévoda z Cambridge
Jamato (1940)
James Stirling (architekt)
Janovy pašije
Jan Hýbl
Jan Hus
Jan Křtitel Pola
Jan Mikolášek
Jan Neruda
Jan Rudolf Demel
Jan Tomáš Kuzník
Jan Vianney
Jan Viklef
Jan z Lancasteru
Japonsko
Jaroslav Cejp
Jaroslav Kurzweil
Jean-Baptiste-Jacques Élie de Beaumont
Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier
Jean-Marie Bachelot de La Pylaie
Jean Baptiste Perrin
Jean Moulin
Jiří Adamíra
Jiří Bělka
Jiří Družecký
Jiří III.
Jiří IV.
Jiří Levý
Jiří Prskavec
Jihoafrická republika
Jimmy Carter
Jindřich Černý (1930)
Jindřich Klečka
Jindřich V. Sálský
Jindřich XXIV. Reuss Ebersdorf
Johann Bernhard Fischer
Johann Nepomuk Kniebandl von Ehrenzweig
Johann Sebastian Bach
John Francis Wade
John Franklin
John George Kemeny
John Goodman
John Walker
Josef Babánek
Josef Beran
Josef Dostál (kajakář)
Josef II.
Josef Kemr
Josef Nesvadba
Josef Scheiwl
Josef Václav Myslbek
Joseph Martin Kraus
Juhani Aho
Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Julija Pečonkinová
Julius II.
Juraj Králik (diplomat)
Justinián I.
Kókaku
Kanada
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Kapské Město
Karel Černý (scénograf)
Karel Emanuel II. Savojský
Karel František Pitsch
Karel Herfort (1871)
Karel Hromádka (fotbalista)
Karel I. Stuart
Karel III. Španělský
Karel IV.
Karel Kosík
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Karel Sokolář
Karl Korb von Weidenheim
Karolina Brunšvická
Karolina z Ansbachu
Karol Kállay (fotograf)
Kateřina II. Veliká
Kateřina Javůrková
Kateřina Siniaková
Katharine, vévodkyně z Kentu
Kensingtonský palác
Kent
Klášter
Klement Antonín Zahrádka
Klokan quokka
Kmotr
Kočičí oko (mlhovina)
Koncentrační tábor
Koncil
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin Feoktistov
Korunní princ
Kosmický raketoplán
Koupací vůz
Královna
Královna matka
Království Velké Británie
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristián VIII.
Krvavé Boží tělo v Kladně
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Kryscina Cimanouská
Kultúra (spoločenské vedy)
Kurt Schwitters
Květa
Květen
Léon Bonnat
Ladislav Pavlovič
Lalibela
Legitimacy of Queen Victoria
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Leopold I. Belgický
Leslie Nielsen
Letiště Václava Havla Praha
Letní olympijské hry 2020
Lev Stepanovič Ďomin
Lev Thun-Hohenstein
Liberec
Library of Congress Control Number
Lilek brambor
Lillian Hellman
Lionel Richie
Lipsko
Lisabon
Londýn
Lucie Bílá
Ludvík César, hrabě z Vexin
Ludvík I. Bavorský
Ludvík II. Hornobavorský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Souček
Ludvík Vaculík
Ludvík XVI.
Luis-Joseph Papineau
Luisa Lehzenová
Luisa Markéta Pruská
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Lumír Ševčík
Luna 14
LZ 104
Móric Beňovský
Malíř
Mali
Marceline Desbordes-Valmorová
Marián Čunderlík
Maria, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu
Maria Walewská
Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská
Marie Alexandrovna Romanovová
Marie Brabantská (1256)
Marie Hannoverská (1776)
Marie Kristina z Kentu
Marie Sasko-Altenburská
Marie z Tecku
Marilyn Monroe
Marina Řecká a Dánská
Markéta Vondroušová
Marko Ristić
Maroko
Mars Odyssey
Maryland
Matyáš František Chorinský z Ledské
Meghan, vévodkyně ze Sussexu
Mel Brooks
Metr
Metro ve Varšavě
Mety
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Eugène Chevreul
Milan Šimečka
Milan Jíra (klavírista)
Milan Lasica
Milan Paumer
Milavče
Milenka
Miles Davis
Miloš Vacek
Miroslav Fiedler
Miroslav Jindra
Miroslav Lamač
Misionář
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Mojang Studios
Mombasa
Monika zu Solms-Laubach
Mont Blanc
Moravský zemský sněm
Morton Feldman
Moses Mendelssohn
Moskva
Murray Rothbard
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní konvent
Následnictví
Němčina
Německo
Nacismus
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Narození
Nathaniel Wallich
Neal Cassady
Neapol
Neapolská operní škola
Neděle
Nemecko
Neteř
Neutronová bomba
New York
Nicole Kidmanová
Nikolaj Borisovič Delone
Nizozemci
Nobelova cena za fyziologii a lékařství
Nobelova cena za literatúru
Nový svět
Ojmiakon
Olbram Zoubek
Olympijské hry
Ontario (provincie)
Organizace spojených národů
Osecký klášter
Osmanská říše
Oswald Mathias Ungers
Othenio Abel
Pět neděl v balóně
Pařížská observatoř
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Paríž
Parlament
Patricia Nealová
Paul Berg
Pavel Hobl
Pavol Viboch
Peking
Peter Lax
Petr III. Portugalský
Petr Kolář (zpěvák)
Petr Rada (textař)
Pierre-Henri Cami
Pierre Méchain
Pius VI.
Ploutvonožci
Poledník
Polské království
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Monarchie
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Spojené království
Portál:Sport
Portugalsko
Pražská univerzita
Praha
Premiéra TV
Prima (televizní stanice)
Princ
Princess Royal
Princezna Diana
Princ z Walesu
Pruské království
Prvovýstup
Q58067
Q58067#identifiers
Q58067#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radek Šlouf
Radek Dosoudil
Rakousko
Ralph David Abernathy
Ralph Waite
Regent
René Goscinny
Request for Comments
Richard Kaufmann
Robert Creeley
Robert Fogel
Robert King
Rok
Rudolf Jelínek
Rudolf Nováček
Rudolf Richter
Rudolf Turek
Rudolf Vrba
Ruské impérium
Rusko
Samson Rafael Hirsch
Sarah, vévodkyně z Yorku
SARS-CoV-2
Sasko
Sekretář (administrativa)
Senegal
Severní Amerika
Severný pól
Seznam britských králů
Seznam byzantských císařů
Seznam hlav ruského státu
Seznam představitelů Belgie
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Siegfried Lenz
Siloš Pohanka (hudobník)
Slalom na divoké vodě
Slovensko
SNAC
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Sofie Řecká a Dánská
Sophie, hraběnka z Wessexu
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:Caroline Bardua - Bildnis des Komponisten Carl Maria von Weber.jpg
Soubor:Duchknt.jpg
Soubor:Frederick Wilhelm II.png
Soubor:Friedrich Zweite Alt.jpg
Soubor:John Goodman by David Shankbone.jpg
Soubor:Lampard chelsea2.jpg
Soubor:LionelRichie0995-1000.jpg
Soubor:Lucie Bila.jpg
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Nicole kidman3cropped.jpg
Soubor:Sir John Conroy, 1st Bt by Henry William Pickersgill.jpg
Soubor:Victoria duchess of Kent.jpeg
Soubor:Victoria Duchess of Kent 1861.jpg
Soubor:XB-36 first flight.jpg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Sovětský svaz
Sovietsky zväz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Spoločnosť národov
Srážka vlaků u Milavčí
Stanislav II. August Poniatowski
Stanislav Vávra
Starověký Řím
Storočie
Story Musgrave
STS-6
Světová zdravotnická organizace
Svatá říše římská
Svatý Marek (Florencie)
Svatba
Tadeus Reichstein
Tallinn
Televize
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Teodor Münz
Terry Cooper
Theodor Svedberg
Theo Adam
Thyra Dánská (1853–1933)
Thyra von Westernhagen
Tibor Šalát
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tikrít
Tomáš Fryčaj
Tomáš G. Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Josef Povondra
Tovaryšstvo Ježíšovo
Turecko
Tycho de Brahe
Tympány
UNESCO
Univerzita Karlova
Uranienborg
Václavské náměstí
Václav Budovec z Budova
Václav Kalous
Václav Schuster
Václav Valeš (politik)
Vídeň
Výchova
Výstup do vesmíru
Vakcína proti covidu-19
Valéry Giscard d’Estaing
Vasco da Gama
Velha Goa
Velký pátek
Velkokníže
Vesuv
Viet Minh
Viktorie (britská královna)
Viktorie Adléta Šlesvicko-Holštýnská
Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
Viktor Stretti
Vilém IV. Britský
Vilém Weiss
Vilemína Ernestina Dánská
Virgil Ivan Grissom
Virtual International Authority File
Vital Šyšov
Vivian Maierová
Vladimír Beneš (1921)
Vladimir Osipovič Bogomolov
Vladko Maček
Vojtech Adamec
Vojtech Mihálik
Vysílač Konstantynow
Vzducholoď
Vzducholoď Norge
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikimedia Foundation
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Gesenius
Wilhelm Grimm
William Duesbury
William George Horner
William Herschel
William R. King
Windsor
Wolfgang Amadeus Mozart
WorldCat
Západní Virginie
Zápalka (dřívko)
Zdeněk Netopil
Zikmund III. Vasa
Znojmo
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za chémiu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziku
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za fyziológiu alebo medicínu
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za literatúru
Zoznam nositeľov Nobelovej ceny za mier
Zuzana Hejnová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk