A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat. Většina časů je ohraničena současností. Řadí se mezi gramatické slovesné kategorie spolu s osobou, číslem, způsobem, rodem, videm, třídou a vzorem.
V různých jazycích se mohou časy rozlišovat na aktuální (minulý, přítomný, budoucí) a relativní (např. předminulý, předpřítomný, předbudoucí), které slouží k vyjádření předčasnosti či následnosti dějů.
Mohou se též rozlišovat časy z hlediska probíhání nebo opakování děje, stavu a podobně.
V češtině
V češtině se používají pouze aktuální časy:
- Minulý čas (préteritum) – tvoří se pomocí příčestí minulého a přítomných tvarů slovesa být (ve 3. osobě odpadají).
- např. dělal jsem, dělal jsi, dělal; dělali jsme, dělali jste, dělali
- Příčestí minulé rozlišuje tvary podle rodu podmětu (dělal, dělala, dělalo; dělali, dělaly, dělala). Tvoří se přidání „elové“ koncovky k minulému kmeni.
- Přítomný čas (prézens) se v češtině používá pouze u nedokonavých sloves. Tvoří se přidáním osobních koncovek k přítomnému kmeni.
- např. dělám, děláš, dělá; děláme, děláte, dělají
- Budoucí čas (futurum) – tvoří se dvojím způsobem:
- U dokonavých sloves tvar přítomného času vyjadřuje budoucnost (např. udělám).
- U nedokonavých sloves pomocí budoucích tvarů slovesa být a infinitivu.
- např. budu dělat, budeš dělat, bude dělat; budeme dělat, budete dělat, budou dělat
- Nepravidelný tvar futura se vyskytuje u slovesa být. Z dvouslovných pravidelných tvarů typu budu být se vynechává infinitiv, tedy jen budu. V méně formálních výpovědích se objevuje po předponě vedle kořene bud i kořen byd (přibyde versus přibude). Dále se u některých nedokonavých sloves tvoří futurum gramatickou předponou po/pů, aniž by se tím však měnil vid slovesa. Až na vzácné výjimky (pokvete) se jedná o slovesa vyjadřující pohyb (popluje, poteče, půjde, poletí).
Relativnost (předčasnost a následnost dějů) se v češtině vyjadřuje pomocí přechodníků, nadále zejména pomocí větných vazeb a slovesného vidu.
V některých případech dochází k posunům v čase (temporálním transpozicím). Jsou to zejména tyto případy:
- Budoucí čas se vyjádří přítomným časem: Zítra jedu do Prahy.
- Minulý čas se vyjádří přítomným časem (tzv. prézens zpřítomňovací). Toho se užívá zejména ve vyprávěních ve snaze dodat příběhu aktuálnosti: Viděl jsem v lese někoho, jak zapaluje (nedok.) / zapálí (dok.) houští.
- Budoucí čas vyjadřuje nejistotu: To bude asi pravda.
- Přítomný čas vyjadřuje mimočasové děje (prézens gnómický). Užívá se:
- v příslovích: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
- ve rčeních: Jako když hrách na stěnu hází.
- v anekdotách: Jdou dvě nuly po poušti a v dálce vidí nekonečno...
- někdy i v jiných souvislostech: Petr nekouří (= je nekuřák).
V jiných jazycích
Slovanské jazyky
V ostatních slovanských jazycích se používá stejný systém časů jako v češtině.
V ruštině chybějí přítomné tvary pomocného slovesa být, nepoužívají se tedy ani při tvoření minulého času, minulý čas se tvoří pomocí samotného příčestí minulého (př. я был, – byl jsem). V ruštině je závazné použití osobních zájmen v podmětu.
V jihoslovanských jazycích je v minulém čase zachován tvar pomocného slovesa být i ve 3. osobě.
V bulharštině se zachoval původní praslovanský systém čtyř minulých časů. Dva z nich jsou jednoduché a tvoří se koncovkami: aorist (minulý čas skončený) a imperfektum (minulý čas neskončený). Dále se používají dva časy relativní, které se tvoří pomocí slovesa být (perfektum – přítomný čas, plusquamperfektum – minulý čas slovesa být) a příčestím minulým, které se podobá českému minulému času: perfektum (minulý čas neurčitý neboli předpřítomný čas) a plusquamperfektum (předminulý čas). Budoucí čas se tvoří pomocí částice ще a přítomného tvaru slovesa, a to jak u dokonavých, tak i nedokonavých sloves (př. ще чакам – budu čekat, ще почакам – počkám). Dále bulharština používá předbudoucí čas, který tvoří částice ще , přítomný čas slovesa být a příčestí minulé významového slovesa (od kterého se tvoří i čas předpřítomný a předminulý). Pro vyjádření budoucnosti v minulosti bulharština používá částici "щях" (která se na rozdíl od "ще" časuje) a za ní následuje sloveso v přítomném čase. Bulharština ještě rozlišuje předbudoucnost v minulosti, kterou tvoří se "щях", částicí "да" , slovesem být v přítomném čase a příčestím minulým významového slovesa. Bulharšina tedy využívá devět časů. V prapůvodní gramatice byl budoucí čas rozdělen na skončený a neskončený. Tento gramatický jev se ale nepoužíval, a tak bylo schváleno časů pouze devět.
V polštině se zkrácené tvary pomocného slovesa být připojují ke slovesu nebo jinému slovu (např. byłem – byl jsem, byłeś – byl jsi, byls).
Angličtina
Angličtina má šest základních časů, z nichž každý má dvě formy – jednoduchou (neprůběhovou – simple) a průběhovou (progressive).[1] Z jednoduchých časů jsou pouze dva morfologické – minulý (preteritum – past) a přítomný (prezens – present); budoucí čas (future) využívá pomocné sloveso shall/will. Podobný systém časů je i v ostatních germánských jazycích.
Tři perfektní časy lze považovat za relativní[zdroj? – předminulý (plusquamperfektum – past perfect), předpřítomný (perfektum – present perfect) a předbudoucí (future perfect) – slouží k vyjádření předčasnosti či následnosti dějů; lze jimi také vyjádřit ukončenost dějů. Tvoří se pomocí požadovaného času slovesa have a minulého příčestí (past participle) významového slovesa. Průběhové tvary se tvoří pomocí tvaru slovesa be a přítomného příčestí (present participle – tvar zakončený na -ing):
neprůběhový | průběhový | |
---|---|---|
přítomný | I work. | I am working. |
předpřítomný | I have worked. | I have been working. |
minulý | I worked. | I was working. |
předminulý | I had worked. | I had been working. |
budoucí | I will work. | I will be working. |
předbudoucí | I will have worked. | I will have been working. |
Vedle toho se v angličtině vyskytují i další konstrukce: budoucí čas lze vyjádřit konstrukcí be going to + infinitiv; opakovaný děj v minulosti pomocí used to + infinitiv.
Příklad použití perfektních časů:
- I had done (předminulý) it before he came (minulý). – Udělal jsem to (= měl jsem to udělané) dříve, než přišel.
- I have never eaten (předpřítomný) a mango before. – Nikdy předtím jsem mango nejedl.
- I expect he will have changed (předbudoucí) his mind by tomorrow. – Očekávám, že si to do zítřka rozmyslí (že do zítřka změní názor).
Ukázky použití časů
- Přítomný čas (present tense): He speaks English. = Mluví anglicky. (obvykle, umí to). He is speaking English. = Mluví anglicky. (teď)
- V záporu a otázce se užívá pomocné sloveso "do": He does not understand. = Nerozumí. Do girls wear sweatshirts? = Nosí dívky mikiny?
- Předpřítomný čas (present perfect): She has called him. = Zavolala mu. Tom has been learning Hungarian since September. = Tom se od září učí maďarštinu.
- Minulý čas (simple past tense): They arrived yesterday. = Přijeli včera. It was raining all day. = Pršelo celý den.
- V otázce a v záporu se užívá pomocné sloveso „do“ v minulém čase: You did not see me last time. = Posledně jsi mě neviděl. Did anybody ask about the weather? Ptal se někdo na počasí?
- Poznámka: Konstrukce typu „We used to travel a lot. = Hodně jsme cestovali“ a „She would get up at 8 at weekends. = O víkendech vstávala v 8.“ vyjadřují minulé zvyklosti, nejedná se však o gramatický minulý čas.
- Předminulý čas (past perfect): I had eaten such meal before. = Už jsem předtím takové jídlo jedl. They had been driving for several hours before they decided for this hotel. = Jezdili několik hodin, než se rozhodli pro tento hotel.
- Budoucí čas (future tense): They will wait. = Budou čekat. They will be waiting for an hour. = Budou čekat hodinu.
- Poznámka: Konstrukce typu "They are going to wait there. = Budou tam čekat" rovněž vyjadřuje budoucnost, nejedná se však o gramatický budoucí čas.
- Předbudoucí čas (future perfect): We will have finished the work by Christmas. = Tu práci skončíme do Vánoc. Tomorow, I will have been working here for 10 years. = Zítra tomu bude 10 let, co zde pracuji.
Němčina
Němčina má celkem šest slovesných časů: přítomný, budoucí čas I., budoucí čas II., perfektum, préteritum a plusquamperfektum.
1. Přítommý čas: Er wohnt hier. = Bydlí zde.
2. Budoucí čas I: (werden + infinitiv): Wir werden dort warten. = Budeme tam čekat.
3. Budoucí čas II: (werden + minulý infinitiv): Sie werden das Ticket verloren haben. = Vy jste tu jízdenku asi ztratil.
4. Perfektum: (haben/sein + příčestí minulé): Wir haben dich gesucht. = Hledali jsme tě. Was ist passiert? = Co se stalo?
5. Imperfektum, préteritum: Er sprach vier Sprachen. = Mluvil čtyřmi jazyky.
6. Plusquamperfektum: Niemand wusste, wann das alles geendet hatte. = Nikdo nevěděl, kdy to všechno skončilo. Nachdem ich gekommen war, fing die Feier an. = Poté, co jsem přišel, oslava začala.
Literatura
- ALEXANDER, L. G., 2011. Longman English Grammar. : Longman Group UK Limited. ISBN 0-582-55892-1.
- NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 83–84.
- BENEŠ, Eduard a kol.: Základní mluvnice němčiny. SPN Praha, 1971
Související články
- ↑ Longman English Grammar, s. 159.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk