A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
H-IIB | |
---|---|
Raketa H-IIB na startovaci rampě v září 2019 | |
Země původu | Japonsko |
Rozměry | |
Výška | 56.6 m |
Průměr | 5.2 m |
Hmotnost | 531 000 kg |
Nosnost | |
na LEO | 19 000 kg |
na GTO | 8 000 kg |
Historie startů | |
Status | vyřazena |
Kosmodrom | Tanegašima |
Celkem startů | 9 |
Úspěšné starty | 9 |
První start | 10. září 2009 |
Poslední start | 20. května 2020 |
Pomocné motory – SRB-A3 | |
Počet | 4 |
Tah | 9 220 kN (4x 2 305 kN) (ve vakuu) |
Specifický impuls | 283,6 s (2,781 km/s) (ve vakuu) |
Doba zážehu | 114 s |
Palivo | polybutadien |
První stupeň – H-IIB | |
Motor | LE-7A (2 kusy) |
Tah | 2 196 kN (2x 1 098 kN) (ve vakuu) |
Specifický impuls | 440 s (4,3 km/s) (ve vakuu) |
Doba zážehu | 352 s |
Palivo | LH2 (tekutý vodík) / LOX (tekutý kyslík) |
Druhý stupeň – H-IIB | |
Motor | LE-5B |
Tah | 137 kN (ve vakuu) |
Specifický impuls | 448 s (4,39 km/s) (ve vakuu) |
Doba zážehu | 499 s |
Palivo | LH2 (tekutý vodík) / LOX (tekutý kyslík) |
H-IIB byla středně silná dvoustupňová raketa vyvinutá a provozovaná Japonskou kosmickou agenturou JAXA a společností Mitsubishi Heavy Industries. Byla celkem devětkrát úspěšně použita k vynesení nákladní kosmické lodi H-II Transfer Vehicle (označované také HTV nebo Kōnotori) k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Startovala z vesmírného střediska Tanegašima v jižním Japonsku, letová premiéra se uskutečnila 10. září 2009, derniéra pak 20. května 2020. Její provoz byl ukončen současně s koncem programu HTV, nástupcem na zásobovacích misích k ISS bude raketa H3, která bude vynášet modernizovanou a levnější zásobovací loď HTV-X a jejíž první start je plánován na únor 2022[1].
Vývoj
Systém byl navržen tak, aby převzal metody a komponenty, které již byly ověřeny lety na starším typu rakety H-IIA, a aby tedy výroba nové nosné rakety byla nákladově efektivnější, s menším rizikem a v kratším čase. JAXA měla na starosti předběžný návrh, připravenost pozemního zařízení a vývoj nových technologií pro H-IIB, v nichž má soukromý sektor omezené kompetence, zatímco za výrobu byla zodpovědná společnost Mitsubishi Heavy Industries. Různé zážehové zkoušky probíhaly od března 2008 do července 2009[2][3][4]. Do roku 2009 stál vývojový program H-IIB přibližně 27 miliard jenů[5].
Popis rakety
Nosná raketa H-IIB byla dvoustupňová.
První stupeň byl poháněn dvěma motory LE-7A (namísto jednoho u H-IIA) a používal jako pohonné látky kapalný kyslík a kapalný vodík. Měl čtyři přídavné urychlovací rakety na tuhé pohonné látky (SRB-A3) poháněné polybutadienem (namísto dvou u H-IIA). Měly 15 metrů na výšku a 2,5 metru v průměru. Tělo prvního stupně mělo průměr 5,2 metru (oproti 4 metrům u H-IIA). Také celková délka prvního stupně – 38 metrů –byla oproti H-IIA prodloužena o 1 metr. V důsledku toho se do prvního stupně H-IIB vešlo o 70 % více pohonné hmoty než do prvního stupně H-IIA[6].
Druhý stupeň měl 11 metrů na délku a v průměru 4 metry. Byl poháněn jedním motorem LE-5B, který byl rovněž spaloval vodíkem a kyslíke[6].
Vrcholek sestavy tvořil kryt nákladu o délce 15 metrů a průměru 5,1 metru[6].
Po startu pracovaly dva hlavní motory prvního stupně 352 sekund, z toho zhruba třetinu – 114 sekund – s podporou přídavných motorů. Motor druhého stupně pak hořel 499 sekund[6].
H-IIB byla schopna vynést na geostacionární přenosovou oběžnou dráhu (GTO) užitečné zatížení až 8000 kg[6], oproti užitečnému zatížení 4000–6000 kg u svého předchůdce H-IIA. Výkon na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) byl dostatečný pro přenosovou loď H-II Transfer Vehicle (HTV) o hmotnosti 16 500 kg[7] . .
Celková výška H-IIB dosahovala 56,6 metru v hmotnost 531 000 kg. Svou nosností tak byla srovnatelná například s ruskou raketou Proton-M.
Seznam startů
Všech devět nosičů H-IIB bylo vypuštěno z japonského kosmodromu Tanegašima.
Nástupcem H-IIB, který převezme úkol vynášet do vesmíru nákladní kosmické lodi HTV (v modernizované a levnější verzi HTV-X) na zásobovacích misích k ISS, bude vyvíjená raketa H3. Její první start je plánován na rok 2022.[8]
Starty
pořadí | datum startu | užitečné zatížení | výsledek | poznámky |
---|---|---|---|---|
1. | 10. září 2009 | HTV-1 | úspěch | premiéra tohoto nosiče |
2. | 22. ledna 2011 | HTV-2 | úspěch | |
3. | 21. července 2012 | HTV-3 | úspěch | |
4. | 3. srpna 2013 | HTV-4 | úspěch | |
5. | 19. srpna 2015 | HTV-5 | úspěch | |
6. | 9. prosince 2016 | HTV-6 | úspěch | |
7. | 22. září 2018 | HTV-7 | úspěch | |
8. | 24. září 2019 | HTV-8 | úspěch | |
9. | 20. května 2020 | HTV-9 | úspěch | derniéra tohoto nosiče i lodi HTV |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-IIB na anglické Wikipedii.
- ↑ GEBHARDT, Chris. Station mission planning reveals new target Commercial Crew launch dates (Plánování misí na stanici odhaluje nové cílové termíny startu komerčních posádek) . NASASpaceFlight.com, 2019-06-20 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Výsledek prvního zážehového testu (CFT) letového modelu nádrže prvního stupně nosné rakety H-IIB (第1回H-IIBロケット第1段実機型タンクステージ燃焼試験(CFT)の結果について). www.jaxa.jp . JAXA, 2. dubna 2009 . Dostupné online. (japonsky)
- ↑ Výsledek druhého zážehového testu (CFT) letového modelu nádrže prvního stupně nosné rakety H-IIB (第2回H-IIBロケット第1段実機型タンクステージ燃焼試験(CFT)の結果について). www.jaxa.jp . JAXA, 22. dubna 2009 . Dostupné online. (japonsky)
- ↑ Výsledky komplexního testu raketové základny H-IIB (GTV) (H-IIBロケット地上総合試験(GTV)の結果について). www.jaxa.jp . JAXA, 11. července 2009 . Dostupné online.
- ↑ JAXA vysvětluje pozemní test (GTV) rakety H-IIB (JAXA、H-IIBロケットの地上総合試験(GTV)について説明). Robot Watch . 2009-07-10 . Dostupné online. (japonsky)
- ↑ a b c d e H-ⅡB Launch Vehicle. web.archive.org . JAXA, 15. července 2009 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-26.
- ↑ HTV Overview: H-II Transfer Vehicle KOUNOTORI (HTV) - International Space Station - JAXA. iss.jaxa.jp . . Dostupné online.
- ↑ JAXA | Change of Schedule for the H3 Launch Vehicle Project. JAXA | Japan Aerospace Exploration Agency . . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu H-IIB na Wikimedia Commons
- HTV / H-IIB – speciální stránka agentury JAXA
- Development Status of the H-IIB Launch Vehicle – článek z časopisu Mitsubishi Heavy Industries Technical Review, Vol.45 No.4 (2008)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk