A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
PhDr. Ivan Sviták, CSc. | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1992 – 1992 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD (1945–1948) KSČ (1948–1964) KAN (1968) ČSSD (1990–) LB (1992–) |
Narození | 10. října 1925 Hranice Československo |
Úmrtí | 20. října 1994 (ve věku 69 let) Praha Česko |
Příbuzní | Leopold Sviták (dědeček) Otakar Sviták (strýc) |
Alma mater | Univerzita Karlova VŠ polit. a hosp. věd |
Profese | politik, filozof, pedagog, spisovatel, básník, vysokoškolský učitel a publicista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ivan Sviták (10. října 1925 Hranice – 20. října 1994 Praha) byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu. Pseudonym: Vasil Katyn.
Biografie
Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Jeho matka byla Jenovéfa Svitáková. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy (předtím od roku 1933 bydleli v Holoubkově u Rokycan). Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943–1944 prodělal totální nasazení v ČKD; zajímala ho filozofie. V letech 1945 až 1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd (dnešní VŠE).[1] V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mládeže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové prokomunistické kolaborantské křídlo; roku 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ.[2]
Léta 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu; zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS (Vratislav Effenberger, Petr Král, Stanislav Dvorský a další) [3]. Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko.[4] V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků (KAN).[5] V této době navázal kontakty s přípravným výborem obnovené ČSSD a veřejně podporoval vznik této nekomunistické levicové strany.[1][2]
Po srpnové okupaci roku 1968 emigroval ještě v srpnu do Rakouska a roku 1970 byl zbaven československého občanství (v roce 1971 pak v nepřítomnosti odsouzen za „poškozování důležitých zájmů ČSSR“ na osm let). V školním roce 1968/1969 získal (díky přímluvě Zbigniewa Brzezinského) stáž na Columbia University. V letech 1970–1990 působil v Kalifornii, kde pracoval jako hostující a od roku 1971 řádný vysokoškolský učitel v California State University v Chico. Zabýval se analýzou pokusů o reformu komunistického systému, publikoval v exilových časopisech.[1][2]
V březnu 1990 se vrátil do Československa v letech 1990–1992 opět pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV. Zpočátku se angažoval v obnovené ČSSD, ale pak se s ní rozešel. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za koalici Levý blok do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Severomoravský kraj); byl členem Rady Levého bloku. Kriticky se vyjadřoval k politickému vývoji v ČSFR po roce 1990 a nadále prosazoval spojení demokracie a socialismu. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][2][6][7]
Jeho strýcem byl Otakar Sviták, československý důstojník, dědem konstruktér Leopold Sviták.
Dílo
- Lidský smysl kultury: eseje, Praha 1968. Dostupné online.
- Dialektika moci, Kolín nad Rýnem 1973
- Děvčátko s červenou mašlí: povídky a pohádky, Curych 1975
- Nevědecká antropologie: dialectica modo bohemico demonstrata, Chico, Kalifornie 1984
- The philosopher's stone: dialectica modo californico demonstrata, Chico, Kalifornie 1980 (český překlad 1985)
- Národ na křižovatce: dialektika dějin, Praha 1989
- Budoucnost bez komunismu, Praha 1990. Dostupné online.
- Kulatý čtverec: dialektika demokratizace: úvahy a statě, články z let 1968–1969, Praha 1990. Dostupné online.
- Ztracené iluze: výroční zpráva o sametové revoluci, Praha 1990. Dostupné online.
- Cesta odnikud nikam, Praha 1991. Dostupné online.
- Devět životů: konkrétní dialektika, Praha 1992. Dostupné online.
Díla v rozmezí let 1953–1985
Knihy v češtině
- Klasikové marxismu-leninismu o boji s náboženstvím, Orbis 1955
- Kapitoly z dějin filosofie. Část 1, (1953), Orbis 1957. Dostupné online.
- Filosof zdravého rozumu (1957), ČSAV, 1963
- Montaigne (1958), Orbis 1966. Dostupné online.
- Sto tváří lásky (1960), Odeon 1968. Dostupné online.
- Lidský smysl kultury (1964), Československý spisovatel 1968. Dostupné online.
- Hlavou proti zdi (1968), Československý spisovatel, zabaveno 1969
- Nevědecká antropologie (1959–1967), Československý spisovatel, zabaveno 1969
- President (1964), Profil, zabaveno 1969
- Alternativní stanoviska (1965–1967), Melantrich, zabaveno 1970
- Nový horizont (1968), samizdat 1968
- Nové obzory, dialektika realismu (1968–1969), Columbia University N.Y.
- Dialektika moci (1970), Index, Kolín nad Rýnem 1973
- Dialektika pravdy (1973–1981), Index, Kolín nad Rýnem 1984
- Hajaja filosofem: dialektický materialismus pro školy mateřské, (1959–1960) B. m.: (I. Sviták), ca 1983. s. Dostupné online.
- Kámen mudrců: dialektika vyložená kalifornským způsobem = The philosopher's stone (d): dialectica modo californico demonstrata. Köln: vytiskl v autorově vlastním nákladu Index, společnost pro československou literaturu v zahraničí, ©1985. 147 s.
Cizojazyčné knihy
- Verbotene Horizonte, Freiburg: Rombach, 1969
- Parabel, Frankfurt: Fischer, 1970
- Unwissenschaftliche Anthropologie, Frankfurt: Fischer, 1972
- Man and His World, New York: Dell, 1970
- The Czechoslovak Experiment, New York: Columbia, 1971
- Montaigne, CSU: Chico, 1972
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Ivan Sviták . phil.muni.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c d Ivan Sviták . csds.cz . Dostupné online.
- ↑ Adam Biro et systém UDS. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1969. 290 s. Dostupné online. S. 102 a další.
- ↑ Ivan Sviták: Vaše nynější krize – Přednáška Ivana Svitáka v Klubu angažovaných nestraníků dne 18. dubna 1968 zveřejněná v týdeníku Student dne 30. dubna 1968 (uložena na blisty.cz, 29. 4. 2008)
- ↑ Ivan Sviták online. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-09-04. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5.–6. 6. 1992 na území České republiky online. volby.cz cit. 2012-09-04. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- HORÁKOVÁ, Daňa. O Pavlovi. Vydání první. Praha: Torst, 2020, s. 232. 488 s., 2 nečísl. s. obrazových příloh. ISBN 978-80-7215-592-7.
- INDEX, Společnost pro čsl. literaturu v zahraničí, Kolín nad Rýnem, Německo
- Sto českých vědců v exilu. Encyklopedie významných vědců z řad pracovníků Československé akademie věd v emigraci. Příprava vydání Soňa Štrbáňová, Antonín Kostlán; Úvodní slovo Václav Pačes. Praha: Academia, 2011. 608 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1915-8. Heslo Ivan Sviták, s. 501–504. Autor hesla Jan Mervart.
- ŠEFLOVÁ, Ludmila. České a slovenské knihy v exilu: Bibliografie 1948–1989. 2., oprav. vyd. Praha: Československé dokumentační středisko, o. p. s., 2008. 544 s. Dokumentace československého exilu 1948–1989. Sviták, Ivan: s. 329–331; Katyn, Vasil, vl. jm. Ivan Sviták: s. 133. Přístup také z: http://scriptum.cz/cs/periodika/l-seflova-ceske-a-slovenske-knihy-v-exilu-bilbiografie-1948-89
- ZÍDEK, Petr. Ivan Sviták, skeptický rebel. Právo. Borgis, 22. srpen 2023, roč. 33, čís. 194, s. 9. Článek z cyklu »Nejvlivnější intelektuálové pražského jara«. ISSN 1211-2119.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ivan Sviták
- Ivan Sviták na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
- Svět podle Ivana Svitáka Archivováno 15. 12. 2016 na Wayback Machine. pořad Českého rozhlasu, obsahuje množství unkátních rozhlasových nahrávek s hlasem Ivana Svitáka.
- Osoba Ivan Sviták ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk