A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
prof. JUDr. Jan Bartuška | |
---|---|
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1964 | |
Čs. ministr spravedlnosti | |
Ve funkci: 1954 – 1956 | |
Předchůdce | Václav Škoda |
Nástupce | Václav Škoda |
Děkan Právnické fakulty UK | |
Ve funkci: 1952 – 1954 | |
Předchůdce | Josef Tureček |
Nástupce | Ferdinand Boura |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 17. května 1908 Sedlec Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. srpna 1970 (ve věku 62 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | politik a pedagog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Bartuška (17. května 1908 Sedlec – 27. srpna 1970 Praha[1][2][3]) byl český a československý právník, poválečný politik Komunistické strany Československa, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR a ministr spravedlnosti Československa.
Život
Jan Bartuška pocházel z rodiny řídícího učitele ze Sedlce. Vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích a v letech 1927–1931 absolvoval s výborným prospěchem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.[4] Za druhé světové války se účastnil na odboji a byl vězněn v koncentračním táboře.[5]
V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[6] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji České Budějovice.[7] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954 (volební kraj Praha)[8] a volbách do Národního shromáždění roku 1960 (po nich poslancem Národního shromáždění ČSSR) a v parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1964.[9]
K roku 1954 se profesně uvádí jako prorektor Univerzity Karlovy.[10] Až do své smrti byl řádným profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy.[5]
Zastával i vládní post. V období prosinec 1954 – červen 1956 byl ministrem spravedlnosti v druhé vládě Viliama Širokého. Pak byl jmenován generálním prokurátorem ČSR.[8] Tento post zastával do roku 1968.[11] Významně se podílel na formulování Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960.[12] Byl členem Klubu přátel sovětské vědy a kultury při Ústředním výboru Svazu československo-sovětského přátelství.[5]
Zemřel v srpnu 1970. Rudé právo v nekrologu uvedlo, že „v letech 1968–1969 setrval prof. Bartuška pevně na pozicích marxismu-leninismu, proletářského internacionalismu a obhajoby socialismu v ČSSR.“[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Jan Bartuška . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Bartuška Jan . abart-full.artarchiv.cz . Dostupné online.
- ↑ AUT10 - Úplné zobrazení záznamu . aleph.nkp.cz . Dostupné online.
- ↑ Právník. : Československá akademie věd, 1970. Dostupné online. S. 1116.
- ↑ a b c d Zemřel soudruh Jan Bartuška. Rudé právo. Srpen 1970, roč. 50, čís. 204, s. 1. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ a b jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . praguecoldwar.cz . Dostupné online.
- ↑ JANDL, Jan: Vyhlášení socialistické ústavy Československé socialistické republiky v roce 1960 . is.muni.cz . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Bartuška
- Jan Bartuška na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk