A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jurij Petrovič Vlasov | |
---|---|
Vlasov na OH 1964 | |
Osobní informace | |
Datum narození | 5. prosince 1935 |
Místo narození | Makijivka |
Datum úmrtí | 13. února 2021 (ve věku 85 let) |
Místo úmrtí | Moskva |
Občanství | Rusko |
Rodiče | Pjotr Parfjonovič Vlasov |
Výška | 185 cm |
Hmotnost | 136 kg |
Sportovní informace | |
Sport | vzpírání |
Váhová kategorie | těžká váha |
Tým | CSKA Moskva |
Trenér | Suren Bogdasarov |
Účast na LOH | 1960, 1964 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Vzpírání na LOH | ||
zlato | LOH 1960 | těžká váha |
stříbro | LOH 1964 | těžká váha |
Mistrovství světa ve vzpírání | ||
zlato | MS 1959 | těžká váha |
zlato | MS 1961 | těžká váha |
zlato | MS 1962 | těžká váha |
zlato | MS 1963 | těžká váha |
stříbro | MS 1964 | těžká váha |
Mistrovství Evropy ve vzpírání | ||
zlato | MS 1959 | těžká váha |
zlato | MS 1960 | těžká váha |
zlato | MS 1961 | těžká váha |
zlato | MS 1962 | těžká váha |
zlato | MS 1963 | těžká váha |
zlato | MS 1964 | těžká váha |
Jurij Petrovič Vlasov (Ю́рий Петро́вич Вла́сов, 5. prosince 1935 Makijivka –13. února 2021)[1] byl ruský vzpěrač, inženýr, spisovatel a politik, olympijský vítěz.
Sportovní kariéra
V roce 1959 absolvoval Žukovského vojenskou leteckou inženýrskou akademii, o rok později nastoupil do klubu CSKA Moskva. Na olympijských hrách 1960 v Římě získal zlatou medaili v nejtěžší váhové kategorii vzpěračů a vytvořil olympijský rekord v trojboji 537,5 kg. Stal se také čtyřikrát mistrem světa (1959, 1961, 1962 a 1963) a šestkrát mistrem Evropy (1959–1964). Na olympijských hrách 1964 byl Vlasov vlajkonošem sovětské delegace, ale obhajoba se mu nezdařila: porazil ho další reprezentant SSSR Leonid Žabotinskij, jemuž pomohla také kontroverzní taktika: předstíral zdravotní potíže, takže se Vlasov domníval, že mu na vítězství bude stačit vzepřít nižší váhu.[2] Po tomto zklamání ukončil kariéru, ale v roce 1967 se ke vzpírání vrátil a vytvořil ještě světový rekord v tahu 199 kg. Celkem překonal světový rekord v letech 1957 až 1967 jednatřicetkrát a dosáhl maxima v trojboji 580 kilogramů. Obdržel titul zasloužilý mistr sportu a Leninův řád.
Literát a politik
Už během sportovní kariéry publikoval články ve sportovním tisku, jeho první kniha Překonat sám sebe byla přeložena i do češtiny.[3] V roce 1968 odešel z armády a stal se spisovatelem na volné noze. Připravil k vydání Vladimirovovy deníky, zápisky jeho otce Petra Vlasova, který ve třicátých a čtyřicátých letech sloužil pod krycím jménem Vladimirov jako diplomat a rozvědčík v Číně. Z jeho vlastní tvorby měla největší ohlas historická trilogie Křest ohněm. Od roku 1985 byl předsedou sovětské vzpěračské federace. Byl také příznivcem kulturistiky, přátelil se s Arnoldem Schwarzeneggerem a zasloužil se o vznik organizované kulturistiky v SSSR. Od roku 1989 byl členem Sjezdu lidových poslanců, původně za Komunistickou stranu Sovětského svazu, později však ze strany vystoupil a stal se členem opozičního uskupení Meziregionální poslanecká skupina. Kandidoval jako nezávislý v prezidentských volbách 1996, získal však pouze 0,2 % hlasů.[4]
Vlasov jako inspirace
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 vydal rakousko-americký kulturista a politik Arnold Schwarzenegger video, kde zmínil Jurije Vlasova jako velkou inspiraci pro svou budoucí sportovní kariéru. Poprvé ho potkal v roce 1961, když mu bylo 14 let. Na světovém šampionátu sledoval Vlasova, jak zvedl nad hlavu 200 kilogramů. Zároveň ho v zákulisí poznal jako srdečného člověka. Schwarzenegger tak ve videu hovoří o svém kladném vztahu k Rusům a Rusku. Zároveň však Rusy upozorňuje na to, že jsou ze strany svého vedení obětí dezinformací, že je to Rusko, kdo zahájil válku, a že „denacifikace Ukrajiny“ je jen záminka. Rusy, kteří v ulicích protestují proti invazi, označil za své nové hrdiny. „Máte sílu Jurije Petroviče Vlasova,“ zakončil svůj vzkaz Schwarzenegger.[5][6]
Reference
- ↑ SEZNAM.CZ. Zemřel legendární vzpěrač Vlasov, byl i spisovatelem a politikem. www.sport.cz . . Dostupné online.
- ↑ Muscle Fitness. Články, tréning, výživa, súťaže a osobnosti zo sveta fitness. Časopis Muscle & Fitness . . Dostupné online.
- ↑ PROHL, Karel. Jurij Vlasov se dožívá 80 let. Vzpírání.cz . . Dostupné online.
- ↑ Hlas Ruska. cz.sputniknews.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-06.
- ↑ HESSE, Monica. Arnold Schwarzenegger tries to show Russians a different kind of strongman. The Washington Post . 2022-03-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine: Arnold Schwarzenegger's anti-war video trends on Russian social media. BBC . 2022-03-19. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Album slávnych športovcov, Šport, Bratislava 1967
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Petrovič Vlasov na Wikimedia Commons
- Железный человек Юрий Власов: биография как фильм
- History of Olympic Weighlifting
- Jurij Petrovič Vlasov v databázi Olympedia (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk