A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prezidentské volby v Rusku se uskutečnily v létě 1996 (první kolo 16. června a druhé kolo 3. července). Šlo o první prezidentské volby po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vítězem voleb se stal dosavadní prezident Boris Jelcin, který ve druhém kole porazil komunistického kandidáta Gennadije Zjuganova. Voleb se účastnilo celkem 11 kandidátů. Odehrály se v atmosféře první čečenské války a různých ruských vnitropolitických konfliktů.
Situace před volbami
Volby se konaly v probíhající čečenské válce, která byla započata roku 1994. Atmosféru také výrazně ovlivnilo zabití čečenského separatistického politika Džochara Dudajeva. I tak byla ale Jelcinova role v konfliktu vnímána jako neúspěšná a jeho popularita prudce klesala. Ruská politická scéna navíc byla ovlivněna úspěchem Komunistické strany Ruské federace v předcházejících parlamentních volbách v roce 1995. Vliv komunistů prudce rostl, jejich kandidát Zjuganov ve většině případů figuroval jako vítěz prezidentských voleb v průzkumech veřejného mínění (například v dubnu 1996 mu agentura VCIOM přisoudila vítězství s 27 procenty hlasů, zatímco Jelcin by získal 21 procent). Volby byly ovlivněny i nestabilním postavením dosavadního prezidenta. Boris Jelcin měl za sebou několik diplomatických přehmatů a jeho zdravotní stav se zhoršoval, na což Rusové reagovali velmi negativně.[1] Navíc prokremelsky orientovaná strana Náš dům – Rusko (NDR), která Jelcina ve volbách podporovala, nedokázala vytvořit dostatečné zázemí pro úspěšné vedení předvolební kampaně.[2]
Vše nasvědčuje tomu, že s rostoucí podporou Zjuganova se pokoušel Jelcin udělat vše pro to, aby jeho vítězství zvrátil. Odebrat hlasy komunistickému kandidátovi tak měl například kandidát Alexandr Lebeď, který byl oblíbený pro své vojenské zapojení v konfliktech 80. let. Za podporu Jelcina ve druhém kole voleb mu bylo přislíbeno křeslo tajemníka Bezpečnostní rady, k čemuž po volbách skutečně došlo.[1]
Kandidáti
Kandidátů se do volebního klání přihlásilo celkem 11. Byli jimi:
Boris Jelcin (nezávislý), dosavadní prezident Ruské federace
Gennadij Zjuganov (KPRF), předseda komunistické strany
Alexandr Lebeď (Kongres ruských společenství), generál a veterán afghánské války
Grigorij Javlinskij (Jabloko), liberální politik a předseda strany
Vladimir Žirinovskij (LDPR), předseda strany
Svjatoslav Fjodorov (Strana dělnické samosprávy), lékař
Michail Gorbačov (nezávislý), bývalý prezident SSSR
Martin Šakum (nezávislý)
Jurij Vlasov (nezávislý), reprezentant SSSR ve vzpírání
Vladimir Bryntsalov (nezávislý), ruský byznysmen
Aman Tulejev (nezávislý), poslanec
Volební kampaň
Jelcinova kampaň probíhala zejména v antikomunistickém duchu, cílem bylo odčerpat hlasy pro Zjuganova. Média byla v rukou oligarchů, kteří podporovali Jelcina, televize s neobvyklou frekvencí vysílala dokumenty o stalinských represích a varovala, že pokud se Zjuganov stane prezidentem, dojde k občanské válce. Naopak byly zamlčovány neúspěchy Jelcinovy vlády související s čečenskou válkou. Volby byly následně kritizovány jako zmanipulované ve prospěch Borise Jelcina.
Průběh voleb
Ukázalo se, že hlavním Jelcinovým problémem je konání voleb o víkendu. Velká část jeho voličů totiž odjížděla na chalupy. Na vesnice byly tak v rámci volební kampaně vyslány skupiny Jelcinových podporovatelů, kteří pro něj agitovali.[1]
Výsledky voleb
1. kolo
Kandidát | Politická strana | Počet hlasů | v % |
---|---|---|---|
Boris Jelcin | nezávislý | 26 665 495 | 35,8 |
Gennadij Zjuganov | KPRF | 24 211 686 | 32,5 |
Alexandr Lebeď | Kongres ruských společenství | 10 974 736 | 14,7 |
Grigorij Javlinskij | Jabloko | 5 550 752 | 7,4 |
Vladimir Žirinovskij | LDPR | 4 311 479 | 5,8 |
Svjatoslav Fjodorov | Strana dělnické samosprávy | 699 158 | 0,9 |
Michail Gorbačov | nezávislý | 386 069 | 0,5 |
Martin Šakum | nezávislý | 277 068 | 0,4 |
Jurij Vlasov | nezávislý | 151 282 | 0,2 |
Vladimir Bryntsalov | nezávislý | 123 065 | 0,2 |
Aman Tulejev | nezávislý | 308 | 0,0 |
Pro žádného z kandidátů | 1 163 921 | 1,6 |
Volební účast v prvním kole voleb činila 69,7 %.
2. kolo
Kandidát | Počet hlasů | v % |
---|---|---|
Boris Jelcin | 40 203 948 | 54,4 |
Gennadij Zjuganov | 30 102 288 | 40,7 |
Druhého kola voleb se zúčastnilo 68,8 % oprávněných voličů.
Následky
Ruská vláda byla po volbách obviňována, že Jelcinovo vítězství bylo zfalšované. Podle některých zdrojů dokonce v roce 2012 tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv měl prohlásit, že vítězem voleb byl údajně komunista Zjuganov.[3] Kreml ale tuto tezi popřel.
Inaugurace staronového prezidenta Borise Jelcina se konala 9. srpna. Inaugurační ceremoniál byl kvůli podlomenému zdraví zvoleného prezidenta zkrácen.[4]
Reference
- ↑ a b c STREJČEK, Petr. Ruská federace a její politicko-ekonomický vliv ve střední a východní Evropě: Přeměna dřívějšího sovětského vojensko-politického vlivu v politicko-ekonomické zájmy současné Ruské federace. Brno, 2006. Diplomová práce. Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Břetislav Dančák, Ph. D.)
- ↑ Holzer, J. (2000). Jasný výsledek versus nejasná perspektiva – ruské prezidentské volby 2000. Středoevropské politické studie, 2(2). Získáno z https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/3819/5460
- ↑ Archivovaná kopie. www.ksm.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-02.
- ↑ STREJČEK, Petr. Ruská federace a její politicko-ekonomický vliv ve střední a východní Evropě: Přeměna dřívějšího sovětského vojensko-politického vlivu v politicko-ekonomické zájmy současné Ruské federace. Brno, 2006. Diplomová práce. Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Břetislav Dančák, Ph. D.)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prezidentské volby v Rusku 1996 na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk