A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
prof. Dr. Karel Angelis, CSc. | |
---|---|
1. ředitel Pedagogického institutu v Hradci Králové | |
Ve funkci: 1. srpna 1959 – 1963 | |
Předchůdce | úřad vznikl |
Nástupce | on sám (jako děkan PdF v Hradci Králové) |
1. děkan Pedagogické fakulty v Hradci Králové | |
Ve funkci: 1963 – 1968 | |
Nástupce | Josef Kittler |
Ve funkci: říjen 1969 – 1970 | |
Předchůdce | Josef Kittler |
Nástupce | doc. Jaroslav Máslo |
Proděkan pro ideologickou a politickovýchovnou práci a zahraniční styky FF UK | |
Ve funkci: 1971 – 1980 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Komunistická strana Československa (od 1942) |
Narození | 6. června 1913 Dolní Cerekev Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. února 1982 (ve věku 68 let) Praha? Československo |
Alma mater | Škola vysokých studií pedagogických Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Angelis (6. června 1913, Dolní Cerekev – 26. února 1982, Praha?) byl český pedagog, první ředitel Pedagogického institutu v Hradci Králové (předchůdce Univerzity Hradec Králové) a proděkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[1]
Životopis
Mládí a studia
Karel Angelis se narodil 6. června 1913 v Dolní Cerekvi. Vystudoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze a poté vyučoval na základních i středních školách.[2] Podílel se na levicovém protifašistickém odboji za druhé světové války v rámci tzv. Učitelské unie.[3] Roku 1942 vstoupil do KSČ. Po osvobození byl zvolen prvním předsedou revolučního národního výboru v Horních Počernicích. Po druhé světové válce pokračoval ve studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal titul doktor pedagogiky, později titul kandidát pedagogických věd.[4] Od 1. října 1948 pracoval jako asistent semináře pedagogiky a později katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1953 jako odborný asistent na katedře pedagogiky při Vysoké škole pedagogické v Praze.[3] V padesátých letech se též podílel na sepsání publikace Dějiny pedagogiky.[5]
V Hradci Králové
Od roku 1959 byl členem školské komise při KV KSČ v Hradci Králové a podílel se na zakládání Pedagogického institutu v Hradci Králové, jehož se 1. srpna 1959 stal prvním ředitelem. Roku 1960 byl jmenován docentem bez habilitačního řízení.[6] Po transformaci Pedagogického institutu na Pedagogickou fakultu se stal jejím děkanem do roku 1968, kdy ve světle událostí pražského jara vyšla najevo nespokojenost akademické obce s jeho autokratickým způsobem řízení a on abdikoval.[7] Vystřídal jej Josef Kittler. Během pražského jara se angažoval v konzervativním radikálním uskupení Levá fronta.[8][9][10] V říjnu 1969 však Kittler rezignoval a děkanem byl zvolen opět Angelis.[11]
Pozdní léta a smrt
30. září 1970 opustil funkci děkana a odešel do Prahy. Zde měl vykonávat funkci náměstka ministra školství, na funkci však nestačil a roku 1971 byl jmenován (opět bez habilitačního řízení) profesorem pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.[4][12] Roku 1973 byl jmenován proděkanem pro ideologickou a politickovýchovnou práci a zahraniční styky FF UK. V této funkci se udržel do roku 1980 a stal se nechvalně známým nejen pro perzekuci studentů[13], ale i pro nařízení všem pedagogům fakulty, aby korespondenci posílali v nezalepených obálkách, aby jako cenzor mohl zkontrolovat jejich nezávadnost.[12]
V roce 1977 odsoudil Chartu 77 prohlášením: „...celou záležitost nelze dramatizovat, neboť hrstka lidí, která pamflet podepsala, stojí osamocena proti obrovské vůli pracujícího lidu...“.[14]
Karel Angelis zemřel pravděpodobně v Praze 26. února 1982.[1]
Ocenění
- Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1963)[15]
- Řád práce (1979)[16]
V nekrologu uveřejněném v pedagogických zprávách obdržel roku 1948 Řád Vítězného února. V oficiálním seznamu Kanceláře prezidenta republiky však jeho jméno nefiguruje.[4][17]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Angelis, Karel, 1913-1982 - Katalog Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. katalog.kfbz.cz . . Dostupné online.
- ↑ SKLENÁŘOVÁ Sylva, Rozvoj Pedagogického institutu v Hradci Králové jako školy, Zpravodaj Univerzity Hradec Králové, prosinec 2007. Dostupné online
- ↑ a b duben 2008 Stalo se na UHK Knižní dar Amerického centra pro univerzitu Obsah - PDF Free Download. adoc.pub . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Nekrolog: Zemřel univ. prof. dr. Karel Angelis, CSc, 1982
- ↑ Rozvoj československé pedagogické teorie, Československá socialistická pedagogika. Dostupné online
- ↑ JAKUB, Jareš. Filosofická fakulta UK v letech 1968 – 1971: Vývoj ve stranické organizaci KSČ na FF UK aneb od rehabilitací k nové čistce. Praha, 2004. Seminární práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Doc. PhDr. Eduard Kubů, CSc. Dostupné online
- ↑ SKLENÁŘOVÁ Sylva, Pedagogická fakulta v Hradci Králové ve druhé polovině šedesátých let, Minulostí naší vysoké školy (12), Zpravodaj UHK, prosinec 2008. Dostupné online
- ↑ Pavel Urbášek: Jak „pancéřové divize“ bránily socialismus | Listy. www.listy.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-11.
- ↑ 1968: ultras nejenom z Libně. Plus . 2014-08-15 . Dostupné online.
- ↑ 2010 - PDF Free Download. adoc.pub . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JAKLOVÁ, Andrea. Analýza a popis archivních dokumentů vzešlých z činnosti děkanátu Pedagogické fakulty v Hradci Králové v 70. a 80. letech 20. století. Hradec Králové, 2020. Diplomová práce. Katedra pomocných věd historických a archivnictví, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Mgr. Sylva Sklenářová, Ph.D. Dostupné online
- ↑ a b PETRÁŇ, Josef. Filozofové dělají revoluci : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989). Vydání první. vyd. Praha: 1 online resource (1132 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3013-7, ISBN 80-246-3013-3. OCLC 944229986 S. 506–507.
- ↑ KSČ na FF UK - Nečlenové SSM pozor!. www.proverenafakulta.cz . . Dostupné online.
- ↑ Náměstí Krasnoarmějců 2: Adresa „ostrůvku pozitivní deviace“. ČT24 . . Dostupné online.
- ↑ Nositelé vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, Dostupné online
- ↑ Nositelé Řádu práce, Dostupné online
- ↑ WWW.FG.CZ, 2022, FG Forrest, a s. Seznamy nositelů státních vyznamenání. Archív KPR . . Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk