A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel svatého Klimenta na Levém Hradci | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský kraj |
Okres | Praha-západ |
Obec | Levý Hradec |
Lokalita | středověké hradiště |
Souřadnice | 50°10′9,84″ s. š., 14°22′27,12″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | česká římskokatolická |
Provincie | česká církevní provincie |
Diecéze | arcidiecéze pražská |
Farnost | Římskokatolická farnost Roztoky u Prahy |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Klement I. |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | románský, barokní |
Typ stavby | jednolodní kostel s věží |
Výstavba | barokní přestavba 1684 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Adresa | Levohradecké náměstí, Roztoky, okres Praha-západ |
Oficiální web | www.levyhradec.cz |
Kód památky | 11750/2-2365 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Levý Hradec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel sv. Klementa na Levém Hradci je římskokatolický filiální kostel roztocké farnosti. Jedná se o nejstarší křesťanský kostel v Čechách, založený prvním historicky doloženým českým knížetem Bořivojem kolem roku 880. Z původní rotundy se zachovaly pouze základy pod dnešní barokní lodí ze 17. století. Kolem kostela se nachází hřbitov, založený v 11. století. Kostel je spolu s hradištěm chráněn jako kulturní památka.[1]
Popis místa
Kostel se nachází na výšině a je obklopen hřbitovem. Je zde pochovaný například Jan Felkl (1817–88), který v nedalekých Roztokách založil po celé Evropě proslulou firmu na výrobu glóbů, teolog prof. Zdeněk Kučera nebo lékař-pediatr profesor Josef Švejcar. Vnitřní vybavení zaujme návštěvníky především hlavním oltářem se starou románskou mensou. Nese barokní obraz sv. Klimenta s pozadím Levého Hradce. Dále se zde nachází figurální náhrobky pod kruchtou, zazděné románské okno, starobylé fresky v presbytáři s tématem Umučení Páně a znázorněním čtyř církevních Otců: sv. Ambrože, Augustina, Jeronýma, Řehoře a dalších.
Historie kostela
Nejstarší kostel v Čechách byl postaven na Levém Hradci uprostřed hradiště, odtud tradice Levého Hradce jako místa, „kde začalo naše křesťanství". Kostel byl založen na příkaz knížete Bořivoje, prvního historicky doloženého knížete z rodu Přemyslovců. Přesné datum založení není známo, ale předpokládá se, že výstavba proběhla před rokem 884, kdy zřejmě nejpozději Bořivoj přesídlil na Pražský hrad a založil tam kostel Panny Marie. Po dokončení ho nechal zasvětit sv. Klimentovi, Apoštolskému Otci a čtvrtému římskému biskupovi, jehož ostatky přivezli na Moravu Cyril a Metoděj.
Roku 982 zde byl zvolen druhým českým biskupem sv. Vojtěch, ale již v témže roce ho zastínila Praha. Nakonec roku 1041 císař Jindřich III. vypálil hradiště i kostel. Hradiště již obnoveno nebylo, ale kostel v podobě románské rotundy byl znovu obnoven ve druhé polovině 11. století. Později byl na místě původní apsidy postaven gotický presbytář, který byl v 16. století zklenut a opatřen freskami. Roku 1656 se přistavěla zvonice a do roku 1684 proběhla přestavba staré rotundy v barokní kostel. Tato podoba vydržela do dnešní podoby.
Nejstarší podoba kostela
Pod podlahou dnes stojícího kostela byly v letech 1939–1941 objeveny a prozkoumány základy rotundy s kruhovou lodí a podkovovitou apsidou. Již brzy po tomto objevu začala diskuze, zda se jedná o původní podobu kostela, tak jak měl vzniknout na konci 9. století. Dnes je na základě studie Petra Sommera o základovém kameni v podstatě přijímána jako doba vzniku archeologicky prozkoumané rotundy nejdříve 11. století. Skutečnost pozdějšího založení podporuje i fakt, že okolo kostela se začalo pohřbívat až v 11. století, předtím bylo obyvatelstvo pohřbíváno mimo hradby v místech dnes zničených žalovskou cihelnou. V otázce původní podoby kostela se proto uvažuje o možnosti dřevěné stavby.
Fotogalerie
-
Interiér kostela
-
Kněžiště
-
Kostel a hřbitov
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 154366 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Levý Hradec, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Literatura
- Zdeněk Boháč. Poutní místa v Čechách. Praha: Debora, 1995. 286 s. ISBN 80-85923-07-6. Kapitola Hvězda. (čj)
- Irena Dibelková. Navštivte poutní místa v Čechách. Praha: Olympia, 2004. (Katalogy 38). ISBN 80-7033-844-x.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Klementa na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kostel svatého Klementa (Levý Hradec)
- Národní kulturní památka – Levý Hradec
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk