A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lidija Aleksejevna Čarská | |
---|---|
Na dače v Sestrorecku (1913) | |
Rodné jméno | Lidija Aleksejevna Voronovová |
Narození | 31. ledna 1875 Petrohrad |
Úmrtí | 18. března 1938 (ve věku 62 let) Adler |
Místo pohřbení | Smolenský pravoslavný hřbitov |
Národnost | ruská |
Stát | Ruské impérium |
Období | 1901–1918 |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lidija Aleksejevna Čarská (rusky Лидия Алексеевна Чарская); 31. ledna 1875, Sankt-Petěrburg – 18. března 1938, Adler, dnes sídliště v Soči) byla ruská spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež a divadelní herečka.
Život a tvorba
Lidija se narodila 19. ledna 1875greg. (podle jiných údajů 1878) v Carském Selu (některé zdroje udávají místo narození Kavkaz). Věrohodné údaje o její rodině chybí; otec Alexej Aleksandrovič Voronskoj byl vojenský inženýr, plukovník, v roce 1913 již generálporučík, matka, o které není známo téměř nic, zemřela při porodu. (V autobiografickém příběhu rusky За что? píše Čarská, že ji vychovávaly tety z matčiny strany.) Později se otec znovu oženil, v některých dílech autorka vzpomíná na nevlastní bratry a sestry. Sedm let (1886–1893) strávila v Pavlovském ženském institutu v Petrohradu. Dojmy ze školního života se staly materiálem pro její knihy. V deseti letech se pokoušela psát verše a od patnácti let si psala deník, který se zčásti zachoval.
Studovala herectví na Carské divadelní škole v Petrohradu, v roce 1898, po ukončení studia, nastoupila do Petrohradského Alexandrovského Carského divadla, ve kterém pracovala do roku 1924. Hrála v nevýznamných vedlejších rolích, za které byla bídně placena. Lydia, mající syna Jurije, trpěla nedostatkem prostředků, což ji přivedlo k práci spisovatelky. V roce 1901 začala psát povídku Записки маленькой гимназистки (Zápisky mladé gymnasistky) založenou na jejích deníkových zápiscích z dob studií, kterou publikovala na pokračování v dětském časopise Задушевное слово pod divadelním pseudonymem L. Čarská (pocházejícím od чары - kouzla). Zápisky jí přinesly neobyčejný úspěch a Čarská skutečně „ovládla mysl“ ruských dětí, především školaček. Například v roce 1911 komise Moskevské společnosti pro šíření znalostí provedla mezi školáky průzkum, jehož výsledky byly prezentovány na sjezdu knihovníků. Děti četly většinou Gogola (34%), Puškina (23%), Čarskou (21%), Twaina (18%), Turgeněva (12%).
Rodina
Poprvé se vdala v osmnácti letech, za muže si vzala důstojníka Borise Čermilova, narodil se jim syn Jurij. Manželství netrvalo dlouho, brzy po narození syna Boris odjel na Sibiř a s Lidijí se rozvedl. Další osudy Jurije i jeho otce jsou neznámé, je možné, že zahynul v období Občanské války, avšak podle jiných údajů zůstal naživu a ve třicátých letech sloužil na Dálném východě.
Podle některých údajů byl druhý manžel Lidije výrazně mladší, v dětství čítal její práce, v dospělém věku oblíbenou spisovatelku vyhledal, několik let jí pomáhal a poté si ji vzal.[1] Jeho další osudy jsou také neznámé.
Bibliografie (výběr)
- Княжна Джаваха (česky: Džavachovské hnízdo; přeložil Ladislav Ryšavý, ilustroval Věnceslav Černý)
- Смелая жизнь (česky: Smělý život; přeložil Jaroslav Janeček, ilustroval Věnceslav Černý)
- Записки институтки (česky: Zápisky malé gymnasistky; přeložil F.J. Matěcha ; ilustroval Josef Kočí
- Lidunčino štěstí (též jako Dvorec v lese); přeložil Jan Jílek ; illustroval František Ženíšek jun.; V Praze : Jos. R. Vilímek, 1923
- Лесовичка (česky: Lesní žínka, překlad Bohumila Mužíka s 11 ilustracemi V. Čutty; V Praze : Šolc a Šimáček, 1929)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lidija Aleksejevna Čarská
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чарская, Лидия Алексеевна na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lidija Aleksejevna Čarská na Wikimedia Commons
- Lidija Aleksejevna Čarská v Databázi knih
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk