A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Londýnské oko | |
---|---|
![]() Londýnské oko – pohled z Westminsterského mostu | |
Základní informace | |
Architekti | Frank Anatole, Joanna Bailey, Nic Bailey, Julia Barfield, Steven Chilton, Malcolm Cook, David Marks, Mark Sparrowhawk |
Výstavba | 1998–1999 |
Cena | 70 000 000 £ |
Materiál | převážně uhlíková ocel |
Současný majitel | Merlin Entertainments |
Poloha | |
Adresa | Riverside Building, County Hall, Westminster Bridge Road, Londýn, ![]() |
Souřadnice | 51°30′12″ s. š., 0°7′11″ z. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Westminster_river_view_at_night.jpg/220px-Westminster_river_view_at_night.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d1/Observation.wheel.london.eye.topview.arp.750pix.jpg/220px-Observation.wheel.london.eye.topview.arp.750pix.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/London.eye.insidecabin.arp.jpg/220px-London.eye.insidecabin.arp.jpg)
Londýnské oko, anglicky London Eye (někdy také označováno Millennium Wheel, tedy Kolo tisíciletí) je vyhlídkové kolo vysoké 135 m. Stojí na západním okraji Jubilee Gardens na jižním nábřeží řeky Temže v Londýnském obvodu Lambeth mezi Westminsterským a Hungerfordským mostem. Sousedí s County Hall a na druhém břehu Temže stojí Ministerstvo obrany ve Westminsteru. Bylo od roku 1999 do roku 2022 největší v Evropě (do roku 2006 i na světě).
Historie
Autory návrhu kola byli architekti David Marks, Jule Barfieldová, Malcolm Cook, Mark Sparrowhawk, Steven Chilton a Nic Bailey. Britové vytvořili hlavní otáčecí část, konstrukce vlastního kola vznikla v Nizozemí, ložiska a náboj kola byly vyrobeny v České republice, hřídel, na které se kolo otáčí, byla vyrobena v Německu, kabiny pro cestující vznikly ve Francii a lana jsou z Itálie.
Kolo nese 32 klimatizovaných kabinek pro cestující, uchycených na vnějším kruhu kola. Rychlost pohybu kabin je 0,26 m/s (asi 0,93 km/h) takže jedna otáčka trvá asi 30 minut. Kolo běžně nezastavuje pro nástup cestujících, protože pohyb je natolik pomalý, že cestující jsou schopni pohodlně vystoupit a nastoupit. Výjimkou je zastavení pohybu pro nástup invalidních nebo starších cestujících. Londýnské oko není prvním podobným typem kola stojícím na tomto místě. Daleko menší kolo podobného typu stálo na konci 19. století naproti stanice Earls Court.
Londýnské oko bylo sestaveno po částech, které byly k místu montáže dopraveny na lodích po Temži a sestaveny na plovoucích pontonech. Poté, co bylo kolo sestaveno, bylo vyzvedáváno jeřáby do požadované polohy. Kolo bylo vztyčováno rychlostí 2 stupně za hodinu až do náklonu 65 stupňů, kde zůstalo postaveno asi týden, protože stavbaři museli provést přípravy pro druhou fázi vztyčování. Celková hmotnost kola je 1 700 tun. Z českého pohledu může být zajímavé, že lité ocelové části, jako jsou hlavní hřídel, její závěsy a klouby konstrukce, byly vyrobeny českou firmou Škoda.[1]
Kolo bylo slavnostně otevřeno 31. prosince 1999, ačkoli ještě nebylo z technických důvodů, až do května 2000, zpřístupněno pro veřejnost. Kolo je provozováno společností Tussauds Group, ale financovala je firma British Airways.
Londýnské oko se stalo výraznou dominantou města a velmi populární turistickou atrakcí. Nedávno[kdy? bylo v anketě pořádané společností Pringles zvoleno nejlepší světovou turistickou atrakcí.
Současnost
Do července 2002 kolo navštívilo asi 8,5 milionu cestujících a i vlivem tohoto úspěchu bylo původní povolení, jehož platnost byla 8 let, upraveno lambethskou radnicí na povolení trvalé.
I když je Londýnské oko v uvedeno v Guinnessově knize rekordů jako nejvyšší vyhlídkové kolo na světě, byl již oznámen záměr stavby dvou vyšších kol v Los Angeles (170 m) a Šanghaji (200 m).
Dřívější vlastnictví kola bylo rozděleno mezi British Airways (33 %), Tussauds Group a jeho tvůrce. Dnes[kdy? už je situace jiná.
Navzdory své popularitě je Londýnské oko finančně ztrátové. V polovině roku[kdy? dosahovaly dluhy asi 25 milionů liber. Většina z nich je dána úroky z nákladných půjček na jeho stavbu a poplatky ve výši 4 % z ceny vstupenek, které si účtuje společnost Tussaud za řízení provozu.[kdy?
Doprava
Železnice
Metro
- Westminster (trasy Jubilee, District a Circle )
- Waterloo (trasy Waterloo & City, Bakerloo, Jubilee a Northern )
Říční doprava
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.konstrukce.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-29.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Londýnské oko na Wikimedia Commons
Galerie Londýnské oko na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (anglicky)
- http://www.michaelpead.co.uk/photography/london/londoneye.shtml – WWW stránky s fotografiemi Michaela Peada
- http://www.skyscrapernews.com/buildings.php?id=284 Archivováno 27. 4. 2006 na Wayback Machine. – kolekce obrázků London Eye
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk