Makotřasy
celkový pohled na lokalitu od silnice do Středokluk
Základní informace
Výstavba	eneolit
Poloha
Adresa	polnosti po obou stranách dálnice Praha-Slaný, mezi Lidickým a Dolanským potokem, Makotřasy, Česko Česko
Souřadnice	50°8′33,69″ s. š., 14°13′50,16″ v. d.
Makotřasy
Další informace
Rejstříkové číslo památky	24242/2-4059 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kultovní místo u Makotřas je archeologická lokalita východně od obce Makotřasy v okrese Kladno. Při stavbě silnice Praha–Slaný zde bylo odkryto eneolitické sídliště z poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem^[1] s čtvercovým ohrazeným areálem s možnou kultovně astronomickou funkcí. Jeho archeologické stopy jsou od roku 1987 chráněné jako kulturní památka.^[2]

Eneolitické sídliště mladší fáze baalberského stupně kultury s nálevkovitými poháry s rozlohou asi 100 hektarů bylo z malé části prozkoumáno v roce 1961 plošným odkryvem o rozměrech 40 × 500 metrů. Sonda úhlopříčně zachytila přibližně čtvercový ohrazený areál.^[3] Severní strana ohrazení měřila 300 metrů, zatímco západní strana dosahovala délky asi 320 metrů.^[4] Do areálu se vstupovalo sedmnáct metrů širokou bránou uprostřed západní strany, ale podobná brána bývala pravděpodobně i na východní straně, kde se stopy ohrazení dochovaly nejhůře.^[3] Příkop široký čtyři metry a 1,4 metry hluboký vymezoval plochu o velikosti 9,33 hektaru.^[5] Uvnitř ohrazení byly odkryty zásobnicové jámy, pece a pohřby v sídlištních jamách.^[3] Pohřby v sídlištních jamách obsahovaly pozůstatky více než padesáti osob, z nichž bylo mnoho dětí. Mnoho jich bylo pohřbeno v obřadní skrčené poloze s milodary, ale v několika případech byly doloženy stopy fyzického násilí nebo odříznutí hlavy.^[1] Mimo areál se nacházely obytné chaty a hroby. Výstavbě čtvercového opevnění předcházel starší obloukovitý příkop dlouhý asi 650 metrů, který chránil prostor s rozlohou deset hektarů u Dolanského potoka^[3] jihozápadně od čtvercového opevnění.^[1]

Makotřasy jsou nejstarším místem v Česku, ze kterého je známé zpracování kovu. Dokládají jej nálezy čtyř zahloubených pecí se zlomkem keramického tyglíku, strusky a kusu měděné rudy. K dalším nálezům patří žací nože vyrobené z bavorského rohovce nebo velká kupolovitá pec.^[1]

Rozměry ohrazeného čtverce mohou hypoteticky souviset s primitivním vyjádřením ročního cyklu dvanácti lunárních měsíců po 29 a půl dnech. Neobvyklý čtvercový půdorys by snad mohl být odrazem nově zaváděného zemědělství. Čtvercový tvar pole je totiž nejvýhodnější při střídání úseků orby s otáčkami a je znám ze skalních rytin z doby bronzové.^[6] Plocha pole o rozloze devíti hektarů také odpovídá, při tehdejším nízkém výnosu, výměře polí nutné k zajištění výživy pro čtrnáct až sedmnáct lidí, což přibližně odpovídá velikosti populace jedné kulturní fáze staroeneolitických pohřebišť.^[7]

V Makotřasech je otisky semen v mazanici doloženo pěstování zejména pšenice, ale také malého množství ječmene, bobu^[8] a prosa. Z domácích zvířat chovali obyvatelé osady zejména skot. Lov divokých zvířat představoval jen výjimečný zdroj potravy.^[1]

Reference

Literatura

• PLESLOVÁ-ŠTIKOVÁ, Emilie. Makotřasy – čtvercové „opevnění“ na sídlišti kultury nálevkovitých pohárů v Čechách. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, Řada archeologicko-klasická. 1975-1976. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1977. Dostupné online. Ročník 1975–1976. S. 157–173.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kultovní místo na Wikimedia Commons