A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. | |
---|---|
Proděkanka pro zahraniční a vnější vztahy 3. lékařské fakulty UK | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1. února 2018 | |
Předchůdce | Alexander Čelko (zahraniční vztahy) Lucie Bankovská Motlová (vnější vztahy) |
Rodné jméno | Monika Raisová |
Narození | 25. ledna 1971 (53 let) Praha |
Národnost | česká |
Choť | Petr Arenberger |
Děti | Simona Arenbergerová Nicol Arenbergerová |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Profese | badatelka a dermatoveneroložka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Monika Arenbergerová (* 25. ledna 1971 Praha)[1] je česká lékařka, profesorka dermatovenerologie přednášející na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Jejím manželem je lékař a bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger.
Lékařská kariéra
Po absolvování 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 1996, pokračovala postgraduálním studiem biochemie na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, kde se věnovala výzkumu regulace buněčného cyklu u melanomu.[2] Roku 1998 odjela na šestiměsíční stipendijní pobyt do Ústavu Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně. V německé metropoli setrvala až do roku 2002, když přijala místo odborné asistentky na Kožní klinice a poliklinice pro dermatologii na Svobodné univerzitě Berlín pod vedením profesora Orfanose.[3] Roku 2000 obdržela na berlínské univerzitě německý doktorát Dr. med.[2]
Od roku 2001 působí na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, na níž se v daném akademickém roce stal přednostou Petr Arenberger. V roce 2002 obhájila disertační práci na téma „Regulace apoptózy u maligního melanomu“ a obdržela titul Ph.D.[2] Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se v únoru 2018 stala proděkankou pro zahraniční a vnější vztahy. Je předsedkyní Společnosti korektivní a estetické dermatologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.[4] V červnu 2022 byla jmenována profesorkou pro obor dermatovenerologie na Univerzitě Karlově.[5]
Soukromý život
Otec je jaderný chemik.[2] V roce 1989 se zúčastnila 24členného ostravského finále soutěže krásy Miss Československo,[6][4] do něhož postoupila z krajského kola jako vicemiss Prahy.[2]
S dermatovenerologem Petrem Arenbergerem, za něhož se provdala, se seznámila na berlínském kongresu. Do manželství se narodily dcery Simona a Nicol Arenbergerovy.[3][6]
Ocenění
- 2. místo v soutěži vědeckých prací na Svobodné univerzitě Berlín, téma „Rezistence k Fas-indukované apoptóze je způsobena defektním uvolňováním cytochromu c z mitochondrie“[2]
- 1. místo na vědecké konferenci postgraduálních studentů v Praze, téma „Apoptóza u maligního melanomu“[2]
- Cena profesora Trapla za nejlepší vědeckou práci v oboru z roku 2001[2]
- Stříbrná pamětní medaile Univerzity Karlovy (25. února 2021).[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR.
- ↑ a b c d e f g h Hezká doktorka je víc než chytrá modelka. zdravi.euro.cz . 2010-09-30 . Dostupné online.
- ↑ a b ŠUBRTOVÁ, Diana. Exfinalistka Miss Monika Arenbergerová poznala svého manžela v Berlíně. iDNES.cz . 2021-04-08 . Dostupné online.
- ↑ a b Manželka nového ministra: vědkyně i finalistka Miss. Novinky.cz . 2021-04-08 . Dostupné online.
- ↑ OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky podepsal jmenovací dekrety nových profesorů. Pražský hrad . 2022-06-07 . Dostupné online.
- ↑ a b Jak vypadá nová paní ministrová: Manželka Petra Arenbergera bojovala o titul Miss Československo a dokázala se dostat do finále. Zivot . 2021-04-07 . Dostupné online.
- ↑ Vědecká rada UK udělila čtyři stříbrné medaile. Univerzita Karlova . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Monika Arenbergerová
- Monika Arenbergerová v cyklu České televize Mistři medicíny (video)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk