A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
3. lékařská fakulta Univerzita Karlova | |
---|---|
Facultas Medica Tertia Third Faculty of Medicine | |
Budova 3. LF UK v Praze | |
Vedení fakulty | |
Děkan (seznam) | prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. |
Proděkan | MUDr. David Marx, Ph.D. |
Proděkan | prof. MUDr. František Duška, Ph.D. |
Proděkanka | prof. MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. |
Proděkan | prof. MUDr. Valér Džupa, CSc. |
Proděkan | doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. |
Proděkanka | prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. |
Proděkan | doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D. |
Proděkanka | prof. MUDr. Hana Malíková, Ph.D. |
Předseda AS | doc. MUDr. Jan Gojda, Ph.D. |
Tajemnice | JUDr. Zdeňka Mužíková |
Statistické údaje k 31. 12. 2020[1] | |
Zaměstnanci | 906 (55 prof., 80 doc.) |
Studenti | 2 486 |
Studijní program | |
Bakalářský | 423 (112 absolventů, 2020) |
Magisterský | 1 728 (182 absolventů, 2020) |
Doktorský | 335 |
Základní informace | |
Původní název | Lékařská fakulta hygienická |
Datum založení | 1953[2] |
Status | veřejná |
Kontaktní údaje | |
Adresa | UK 3. LF Ruská 2411/87 Praha 10, Vinohrady 100 00 Praha 10 |
Telefon | + 420 267 102 111 (ústředna) |
DIČ | CZ00216208 |
sekretariat@lf3.cuni.cz | |
Souřadnice | 50°4′27,38″ s. š., 14°28′26,13″ v. d. |
www.lf3.cuni.cz |
3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK 3. LF) je jednou z pěti lékařských fakult, z celkového počtu sedmnácti fakult Karlovy univerzity. Byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy (LFH UK). Ke změně na 3. lékařskou fakultu UK a transformaci jejího charakteru došlo po sametové revoluci od roku 1990.
Historie
3. lékařská fakulta navazuje na kořeny Univerzity Karlovy založené ve 14. století, kdy jednou ze čtyř zakládajících byla i lékařská fakulta. V roce 1953 z rozhodnutí tehdejšího Ministerstva vysokých škol ČSR došlo k rozdělení pražské lékařské fakulty na tři samostatně vystupující fakulty:[3]
- Fakultu všeobecného lékařství (FVL) – dnes 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
- Fakultu dětského lékařství (FDL) – dnes 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
- Lékařskou fakultu hygienickou (LFH) – dnes 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
LFH byla od svého vzniku zaměřená na specializaci v oborech hygieny a preventivního lékařství. Za sídlo nové LFH byla vybrána nemocnice na Královských Vinohradech, kde působilo mnoho odborníků. K redukci výuky došlo v základních lékařských profilacích, což způsobilo problémy s uplatněním absolventů v klasických oborech medicíny. Změny učebního plánu byly dokončeny až v akademickém roce 1970/1971. Do tohoto roku byla část výuky situována na půdu Fakulty všeobecného lékařství. Charakter školy byl poplatný vládnoucímu komunistickému režimu.[4]
Změna nastala až s příchodem sametové revoluce v roce 1989. V následujícím roce 1990 byla provedena změna názvu fakulty na 3. lékařskou fakultu UK. Změny se dotkly i studijního plánu, který má již charakter zaměřený primárně na všeobecné lékařství. Přesto byl ponechán důraz na preventivní lékařství, jakožto komparativní výhoda vůči ostatním lékařským fakultám v republice. Studijní magisterský program nesl název: Všeobecné lékařství s preventivním zaměřením. Prvním svobodně zvoleným děkanem se stal prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych. Byla vypsána výběrová řízení na vedoucí pozice klinik a ústavů, stejně tak na místa akademických pracovníků. Došlo k navázání spolupráce s mnoha pracovišti, jež v průběhu let výrazně zesílila.
V roce 1992 byla otevřena moderní budova děkanátu v Ruské ulici, kde získaly působnost také některé teoretické, preventivní a hygienické ústavy. Vedle toho zde bylo zřízeno i Středisko vědeckých informací včetně knihovny.
V roce 2000 následovala přístavba nového 6. patra budovy, kam se přestěhovala část ústavů. V roce 2006 proběhla rekonstrukce budovy děkanátu a části vedlejší Střední zdravotnické školy, do které byl přemístěn Ústav pro lékařskou etiku a ošetřovatelství a Ústav cizích jazyků.
Studium a spolky
Zahraniční výměna studentů započala v akademickém roce 1991–1992. Samotná výuka cizinců je uskutečňována v angličtině. Bakalářský studijní program Specializace ve zdravotnictví byl otevřen v akademickém roce 1994–1995, od akad. roku 2002–2003 zde existuje kvalifikační bakalářský program Ošetřovatelství.
K zásadní změně celého obsahu výuky všeobecného lékařství došlo v akad. roce 1996–1997. Od akad. roku 1993–1994 probíhá na fakultě celoživotní vzdělávání, výuka některých oborů určená seniorům v rámci tzv. „Univerzity 3. věku“.
Na fakultě vycházejí čtvrtletník Vita Nostra Revue a týdenní zpravodaj Vita Nostra Servis. V roce 1997 vznikl spolek studentů 3. LF UK nazvaný TRIMED.
Studijní obory
- Bakalářské studium[5]
- Fyzioterapie (3 roky)
- Dentální hygiena (3 roky)
- Nutriční terapie (3 roky)
- Všeobecné ošetřovatelství (3 roky)
- Navazující magisterské[6]
- Intenzivní péče (2 roky)
- Magisterské[6]
- Všeobecné lékařství (6 let)
- Doktorské[7]
- Anatomie, histologie a embryologie
- Biochemie a patobiochemie
- Biologie a patobiologie buňky
- Experimentální chirurgie
- Farmakologie a toxikologie
- Fyziologie a patofyziologie člověka
- Imunologie
- Kardiovaskulární vědy
- Lékařská biofyzika
- Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
- Neurovědy
- Preventivní medicína a epidemiologie
- Vývojová a buněčná biologie
Osobnosti fakulty
Od roku 1953 zde působila řada významných odborníků a vědců.
V minulosti se z osobností fakulty nejvýrazněji zapsali do československého lékařství prof. F. Burian (zakladatel plastické chirurgie), prof. J. Syllaba (zakladatel diabetologie), prof. V. Jonáš (kardiolog), prof. J. Šebek (neurolog), prof. E. Polák (chirurg), prof. E. Knobloch (soudní lékař) a prof. J. Janků (oftalmolog). Tři velké posluchárny v budově děkanátu nesou jména: Burianova, Jonášova a Syllabova.
Na Klinice popálenin pracovala až do roku 1990 také překladatelka a pozdější česká diplomatka a politička docentka Jaroslava Moserová. Přednostkou Neurologické kliniky byla v letech 1973–1990 prof. Valja Stýblová, lékařka a česká spisovatelka. Přednosta III. interní-kardiologické kliniky profesor Petr Widimský obdržel v roce 2011 Národní cenu, hlavní ocenění projektu Česká hlava za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu.
Na fakultě podstoupila habilitační řízení či řízení ke jmenování profesorem řada osobností. Mezi jinými prof. Zdeněk Neubauer v oboru biologie, nebo doc. Ivan M. Havel v oblasti umělé inteligence. Na návrh vědecké rady 3. LF UK převzal 25. května 1994 v aule Karolina čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa lékařských věd Univerzity Karlovy filosof, epistemolog sir Karl Popper.
Hlavní Národní cenu nejvyššího českého vědeckého ocenění Česká hlava získali profesoři Kardiologické kliniky Petr Widimský (2011) a Zuzana Moťovská (2023).[8][9]
Výběr osobností po roce 1990
- děkani fakulty
- prof. Cyril Höschl (1990–1997; psychiatr),
- prof. Michal Anděl (1997–2002 a 2010–2018; internista),
- doc. Bohuslav Svoboda (2002–2010; gynekolog),
- prof. Petr Widimský (od roku 2018; kardiolog),
- prof. Radana Königová (popáleninová medicína),
- prof. Richard Jelínek (histolog),
- prof. Richard Rokyta (fyziolog),
- prof. Josef Stingl (anatom),
- prof. Jiří Schindler (mikrobiolog),
- prof. Zdeněk Bardoděj (toxikolog),
- prof. Miroslav Fára (plastický chirurg),
- prof. Jiří Horák (internista),
- prof. Stanislav Hrubý (preventivní lékařství),
- prof. Kamil Provazník (preventivní lékařství),
- prof. Petr Arenberger (kožní lékařství),
- prof. Pavel Gregor (kardiolog),
- prof. Zuzana Moťovská (kardioložka),
- prof. Karel Raška (molekulární imunolog a virolog),
- prof. Helena Haškovcová (bioložka)
- prof. Pavel Kuchynka (oftalmolog),
- prof. Pavel Haninec (neurochirurg),
- prof. Miloslav Kršiak (farmakolog),
- doc. Jan Měšťák (plastický chirurg),
- doc. Jan Trnka (biochemik),
- odb. as. Marek Vácha (etik).
Vedení fakulty
Kolegium děkana je poradním orgánem děkana fakulty. Složení kolegia pro funkční období 2022–2026:[10][11]
- prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. – děkan, Kardiologická klinika 3. LF UK a FNKV
- MUDr. David Marx, Ph.D. – proděkan pro studium a výuku, vedoucí Kabinetu veřejného zdravotnictví 3. LF UK
- prof. MUDr. František Duška, Ph.D. – proděkan pro podporu a evaluaci výzkumu, přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV
- prof. MUDr. Romana Šlamberová, Ph.D. – proděkanka pro doktorské studium a studentskou vědeckou činnost, přednostka Ústavu fyziologie 3. LF UK
- prof. MUDr. Valér Džupa, CSc. – proděkan pro akademické postupy, zástupce přednosty Ortopedicko-traumatologické kliniky 3. LF UK a FNKV
- doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. – proděkan pro specializační vzdělávání a podporu veřejného zdraví, přednosta Ústavu hygieny 3. LF UK
- prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. – proděkanka pro zahraniční a vnější vztahy, zástupkyně přednosty Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV
- doc. MUDr. Jan Trnka, Ph.D. – proděkan pro rozvoj, přednosta Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. LF UK
- prof. MUDr. Hana Malíková, Ph.D. – proděkanka pro akreditace a pro kariérní a sociální otázky, přednostka Radiodiagnostické kliniky 3. LF UK a FNKV
- JUDr. Zdeňka Mužíková – tajemnice fakulty
- doc. MUDr. Jan Gojda, Ph.D. – předseda Akademického senátu 3. LF, Interní klinika 3. LF UK
- MUDr. Viktor Šebo – místopředseda studentské komory Akademického senátu 3. LF
Odkazy
Reference
- ↑ Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Výroční zpráva o činnosti za rok 2020 . 3. LF UK, 2020 . S. 68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-08.
- ↑ Historie 3. lékařské fakulty . 3. lékařská fakulta UK . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-05.
- ↑ § 8 odst. 1 vládního nařízení č. 98/1953 Sb., o změnách v organisaci vysokých škol. Dostupné online.
- ↑ Seznam přednášek, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 1994/1995.
- ↑ Bakalářské studium . 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy . Dostupné online.
- ↑ a b Magisterské studium . 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy . Dostupné online.
- ↑ Studijní programy doktorského studia . 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy . Dostupné online.
- ↑ Prof. Petr Widimský získal Národní cenu vlády Česká hlava. vltava.rozhlas.cz . ČRo Vltava, 2011-11-22 . Dostupné online.
- ↑ Ocenění Česká hlava získala kardioložka Moťovská. Je první ženou, která cenu dostala. ČT24 . Česká televize, 2023-11-24 . Dostupné online.
- ↑ Kolegium děkana . 3. LF UK, 2018 . Dostupné online.
- ↑ Slavnostní inaugurace Spectabilis děkana prof. MUDr. Petra Widimského, DrSc. online. 3. LF UK, 2018 cit. 2022-02-02. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy na Wikimedia Commons
- 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy – oficiální stránky
- 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy na Facebooku
- 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy na X (dříve Twitteru)
- 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy na YouTube
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk