Operace Suvorov - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Operace Suvorov
	konflikt: Východní fronta
	Německé jednotky poblíž Smolenska, srpen 1943
Trvání	7. srpen 1943 – 2. říjen 1943
Místo	Smolenská oblast, Sovětský svaz
Souřadnice	54°47′0″ s. š., 32°3′ v. d.
Výsledek	Vítězství SSSR
Strany
SSSR	Německo
Velitelé
Andrej Jerjomenko; Vasilij Sokolovskij	Günther von Kluge
Síla
1 252 600 vojáků; 20 640 děl; 1 430 tanků; 1 100 letadel	Sovětský odhad: 850 000 vojáků; 8 800 děl; 500 tanků; 700 letadel
Ztráty
Sovětské zdroje: 451 466 celkem; (Včetně 107 645 mrtvých, pohřešovaných nebo zajatých; 343 821 zraněných a nemocných	Německé zdroje:; Celkem: 70 593; 3. tanková armáda 10.08 - 30.09.43: 765 mrtvých, 3 386 zraněných, 270 pohřešovaných;; 4 armáda 10.08 - 30.09.43: 8 825 mrtvých, 35 237 zraněných, 4 127 pohřešovaných; 9 armáda 20.08 - 30.09.43: 3 394 mrtvých, 12 688 zraněných, 1 901 pohřešovaných; Sovětské zdroje: 200 000–250 000 ztrát
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Suvorov, nazvaná též jako Druhá bitva o Smolensk či Smolenská operace probíhala od 7. srpna do 2. října 1943. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením Smolenska a okolí od německé okupace.

Situace před bitvou

Po skončení bitvy u Kurska ztratilo německé velení poslední šanci udržet na východní frontě rovnováhu sil. Sovětská vojska vytlačila Wehrmacht z ruských oblastí SSSR, Rudá armáda osvobodila Orel a Belgorod a 23. srpna 1943 byl osvobozen ukrajinský Charkov. Počátkem srpna 1943 Hitler přikázal budovat tzv. Ostwall, obrannou linii Panther-Wotan, sahající od Finského zálivu až k Azovskému moři. Jedním z center obrany se mělo stát město Smolensk, které bylo klíčovým dopravním uzlem a jehož zhroucení by znamenalo vážnou trhlinu v německé koncepci obrany. Nejdůležitější oporou této linie byla třetí největší evropská řeka Dněpr, která měla dle Hitlera zadržet postup Rudé armády. Tato obranná linie se stala cílem sovětského letního a podzimního tažení a její dobytí se nazývá jako bitva o Dněpr. Smolenská bitva bývá někdy uváděna jako součást této gigantické operace.

Němci si byli vědomi významu Smolenska a proto se na sovětský útok náležitě připravili. Ve velkém pásmu do hloubky až 130 km bylo vybudováno několik mohutných obranných linií, které sestávaly jak z lehkých opevnění, tak z betonových pevnůstek, protitankových i protipěchotních zátarasů, minových polí, vodních příkopů, a dalších obranných zařízení. Němci měli výhodu lepších komunikací než Sověti a po kolejích mohli přepravovat jak zásoby z okupované Evropy, tak měli umožněnu přepravu vojsk z jiných částí fronty.

Sovětské útoky

První sovětský útok na německá postavení začal 7. srpna v časných ranních hodinách mohutnou dělostřeleckou přípravou. V 6.30 hodin zahájily jednotky Rudé armády postup na Rosavl a Smolensk. Útočící vojska však narazila na dobře zkonsolidovanou obranu a postup se zastavil. Německá vojska začala podnikat protiútoky podporované tanky. Aby došlo k znemožnění přesunu německých vojsk v týlu, sovětští partyzáni zahájili koordinované sabotážní akce proti železnici. Přes všechnu snahu Rudé armády však k rychlé porážce Němců nedošlo. Poziční boje se střídajícími se útoky a protiútoky trvaly nadále.

Na konci měsíce srpna došlo k zahájení bitvy o Dněpr. I na smolenském úseku se dala Rudá armáda znovu do pohybu. Její nový útok začal 28. srpna 90 minutovou těžkou dělostřeleckou palbou a leteckými útoky. Poté zaútočila sovětská vojska, která uskutečnila průlom do hloubky až 25 kilometrů. Následující den došlo k dalším útokům sovětských tankových sborů, které dosáhly okolí města Jelňa. 30. srpna se sovětská vojska pokusila Jelňu obklíčit a Němci byli nuceni město vyklidit. 3. září dosáhla Rudá armáda na tomto úseku východní břeh Dněpru. Dobře se začala vyvíjet i situace u Brjanska a i zde se podařilo sovětským vojskům vytlačit německé síly.

Závěrečná fáze operace

Počátkem září byla útočící sovětská vojska doplněna zálohami a připravena na další pokračování útoku. 7. září došlo k další dělostřelecké přípravě, po níž následoval útok sovětských vojsk. Po čtyřech dnech bitvy obsadila Rudá armáda město Duchovščina, které bylo klíčem ke Smolensku. 19. září byla prolomena fronta na 40 kilometrovém úseku a 25. září byl konečně osvobozen Smolensk. Fronta se zastavila 2. října na čáře Vitebsk – Orša – Mohylev.

Smolenská operace byla rozhodným sovětským vítězstvím, avšak za cenu velkých ztrát. Jestliže Němci měli 200 - 250 tisíc mrtvých a raněných, ztráty Rudé armády činily 450 tisíc mrtvých a raněných. Sověti postoupili o 200-250 kilometrů na západ a zajistili si důležité strategické město, které bylo přístupem k Moskvě. Osvobodili území, které bylo dlouho pod německou okupací a kde byly páchány jednotkami Waffen SS, Einsatzgruppen i Wehrmachtu válečné zločiny. V oblasti byl zničen téměř veškerý průmysl a velká část zemědělství. Ve Smolenské oblasti bylo zničeno téměř 80 % domů ve městech a 50 % na venkově, vážně byla poničena i infrastruktura.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Glantz (1995), p. 297
↑ ^a ^b A.A. Grechko and al., History of Second World War, Moscow, 1973–1979, tome 7, p.241
↑ ww2stats.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-25.
↑ V.A. Zolotarev and al., Great Patriotic War 1941–1945, Moskva, 1998, p 473.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu operace Suvorov na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Operace_Suvorov
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[glantz-1] Glantz (1995), p. 297

[History241-2] A.A. Grechko and al., History of Second World War, Moscow, 1973–1979, tome 7, p.241

[3] ww2stats.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-25.

[4] V.A. Zolotarev and al., Great Patriotic War 1941–1945, Moskva, 1998, p 473.

[1]

[2]

[3]

[4]