A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska. Byla zřízena v roce 1861 Únorovou ústavou a přetrvala až do konce monarchie v roce 1918.
Složení
Panská sněmovna byla tvořena členy dědičnými, členy ex officio a členy jmenovanými. Do první skupiny patřili
- zletilí princové císařského domu tj. arcivévodové
- hlavy „zámožné šlechty“ – šlechtici, kterým císař udělil právo dědičně zasedat v Panské sněmovně (z českých rodů např. Kinští, Kolovratové, Šlikové, Žerotínové nebo Chotkové).
Ex officio, tedy "z moci úřední" arcibiskupové a ti biskupové, kterým náležela knížecí hodnost: arcibiskup vídeňský, salcburský, gorický, zadarský, pražský, olomoucký, tři arcibiskupové lvovští (římsko-, řecko- a arménsko-katolický a pravoslavný arcibiskup černovický, biskup tridentský, lublaňský, brixenský, lavantský, gurkský, seckovský, vratislavský a krakovský. V letech 1861–1865 (před ztrátou Benátska a vyrovnáním s Uhrami) měli ve sněmovně právo zasedat taktéž arcibiskup z Udine, benátský patriarcha (od r. 1862), řecko-katolický arcibiskup z Alba-Iulie a (od r. 1863) sedmihradský řecko-pravoslavný arcibiskup.[1]
Jmenováni císařem byli rakouští státní občané, kteří byli do Sněmovny jmenováni doživotně za zásluhy o stát a církev, vědu a umění (jako první Čech sem byl jmenován František Palacký), dále např. průmyslníci Emil Škoda, Vojtěch Lanna mladší, František Ringhoffer III., architekt Josef Hlávka, právník Alois Pražák a další osobnosti kulturního života (Josef Myslbek, František Křižík, Antonín Dvořák, Jaroslav Vrchlický atd.).
Kupříkladu v roce 1911 se Panská sněmovna skládala ze 14 arcivévodů, 18 arcibiskupů, 90 členů zámožné šlechty a 169 občanů jmenovaných za zásluhy.
Předsedu a místopředsedy Panské sněmovny jmenoval císař na dobu zasedání, ostatní funkcionáře si volila sama. Dlouhodobým předsedou byl Alfred August Windischgrätz, který předsedal sněmovně v letech 1897 až 1918.
Přehled dědičných členů
Dědiční členové měli mezi sebou pořadí dle šlechtického titulu, který nosili a "uvnitř" svého ranku měli pořadí od nejstarší rodiny k nejmladší. členy tedy byly hlavy následujících rodin:
- tři suverénní knížecí rody: Lichtenštejnové (čtyři větve: panující, moravskokrumlovská, hollenežská a neulengbašská), Sasko-Kobursko-Gotha (katolická větev S.-K.-Koháry) a Schaumburg-Lippe (náchodská větev)
- sedmnáct (ve skutečnosti šestnáct) dříve suverénních knížecích rodin podle hodnosti:[2] Lobkovicové (dvě větve, roudnická i mělnická), Ditrichštejnové (nepřijali členství),[3] Auerspergové (vlašimská větev), Fürstenbergové (česká sekundogenitura), Schwarzenbergové (dvě větve, hlubocká i orlická), Thurn-Taxisové, Auerspergové (žlebská větev),[4] Khevenhüllerové, Colloredo-Mannsfeld (knížecí větev), Hohenlohe-Langenburgové (česká katolická větev), Starhembergové, Orsini-Rosenberg, Schönburg-Hartenstein, Salm-Raitz, Metternichové, Windischgrätzové (Alfredova větev) a Trauttmansdorffové (knížecí horšovotýnecká větev)
- šestnáct (ve skutečnosti patnáct) titulárních knížat podle stáří knížecího titulu: Lubomirští, Porcia, Lambergové (knížecí větev, neúčastnili se), Kinští (knížecí větev), Clary-Aldringenové, Paarové, Czartoryští,[5] Sanguszkové, Windischgrätzové (Weriandova větev), Collaltové, Rohanové, Sapiehové, Montenuovo, Ditrichštejnové (z rodu Mensdorf-Pouilly), Beaufort-Spontinové a Thun-Hohensteinové (knížecí děčínská větev).
- čtyři dříve suverénních hrabata podle data získání říšského stavovství: Schönbornové z Buchheimu (tzv. česká větev),[6] Wurmbrandt-Stuppach, Kuefstein-Greillenstein, Harrach-Bruck
- 64 rodů titulárních hrabat (72 hlasů dle rodových větví) podle stáří hraběcího titulu:[7] Šlikové, Lodronové, Hardekové, Montecuccoli-Laderchi, Tarnowští, Thurn und Valsassina,[5] Buquoyové, Althannové, Trauttmansdorffové (hraběcí gleichenberská větev),[8] Černínové z Chudenic, Czernin-Morzin, Valdštejnové, Thun-Hohensteinové (hraběcí klášterecká větev), Thun-Hohensteinové (děčínská větev, od r. 1911 knížata), Attemsové, Attemsové-Gilleis, Desfoursové, Herbersteinové, Nosticové (planská větev),[9] Nosticové (sokolovská větev), Ungnadové z Weissenwolffu, Vetterové z Lilie, Abensperg-Traun (petronellská větev),[10] Abensberg-Traun-Maißau,[10] Brandisové,[5] Trapp, Serényiové, Šternberkové, Kounicové, Lambergové-Ottenstein, Lambergové-Pöllau-Feistritz, Kolovratové, Hoyos, Kinští (chlumecká hraběcí větev), Falkenhaynové, Goëssové, Kálnoky, Fünfkirchenové, Wratislavové-Netoličtí, Žerotínové, Podstatští z Lichtenštejna, Wilczkové, Chotkové, Colloredo-Mannsfeld (hraběcí větev),[8], Larisch-Moenich, Silva-Taroucové, Clam-Martinicové, Dzieduszyčtí, Potočtí-Łańcut, Potočtí-Krzeszowicze, Bavorowští, Haugwitzové, Lanckorońští,[5] Gołuchowští, Lewicki, Beaufort-Spontinové (od r. 1876 knížata), Westphalen, Mensdorff-Pouilly, Miniscalchi (odmítli členství), Papafava (odmítli členství), Z Merana, Badeni, Colleoni (odmítli členství), Venier (odmítli členství), Vrints zu Falkenstein, Dobrzenští z Dobřenic, Widmann-Sedlnitzky, Walterskirchen, Gudenus, Sedlničtí z Choltic, Ludwigstorff, Wassilko von Serecki
- devět svobodných pánů podle stáří panského titulu: Walterskirchen (hrabata od r. 1907), Locatelli, Dalbergové, Hackelberg-Landau, Gudenus (hrabata od r. 1907), Sternbach zum Stock und Luttach, Ludwigstorff (hrabata od r. 1910), Wassilko von Serecki (hrabata od r. 1918), Kocové z Dobrše
- tři markýzové podle stáří titulu (všichni odmítli členství): Canossa, Guidi, Cavrianiové
- jeden lankraběcí rod: Fürstenbergové (větev z Weitry),[11]
Sněmovna byla otevřena 18. dubna 1861. Mnozí dědiční členové byli povoláni až po tomto datu:
- 1862: Althannové, Hardekové, Kinští-hraběcí chlumecká větev a Šlikové (7. února), Thurn-Taxisové (5. dubna)
- 1867: Schaumburg-Lippe, Porcia a Beaufort-Spontinové (1. dubna), Fünfkirchenové (5. května), Sasko-Coburg-Gotha, Lubomirští, Thurn-Valsassina a Abensberg-Traun-Maißau (25. listopadu)
- 1868: Fürstenbergové-lankraběcí větev (28. února)
- 1871: Lichtenštejnové-větev Hollenegg (28. ledna)
- 1873: Vrints zu Falkenstein (19. února), Hackelberg-Landau (22. dubna)
- 1879: Schwarzenbergové-orlická větev, Thun-Hohensteinové-děčínská, posléze knížecí větev, Chotkové a Bavorowští (20. září)
- 1881: Trauttmansdorffové-hraběcí gleichenberská větev a Lambergové-Ottenstein-hraběcí větev (16. listopadu)
- 1883: Lobkovicové-mělnická větev (15. února)
- 1889: Kolovratové (20. dubna)
- 1891: Nosticové-Sokolov (13. dubna)
- 1899: Dzieduszyčtí (8. září)
- 1907: Auerspergové-žlebská větev, Tarnowští, Ditrichštejn-Nikolsburg, Clam-Martinicové, Veter von der Lilie, Potočtí-Krzeszowicze, Gudenus, Dalbergové a Ludwigstorff (14. června), Lewicki (27. srpna)
- 1909: Hohenlohe-Langenburg, Žerotínové, Kálnoky, Mensdorff-Pouilly a Westphalen (27. prosince)
- 1912: Windischgrätzové-Weriandova větev, Wurmbrand-Stuppach, Colloredo-Mannsfeldové-hraběcí větev, Czerninové-Morzin, Serényiové, Dobřenští z Dobřenic, Sedlničtí z Choltic, Kocové z Dobrše a Locatelli (26. února)
- 1917: Lichtenštejnové-větev Neulengbach, Attemsové-Gilleis, Des Fours, Lambergové-Pöllau-Feistritz-hraběcí větev, a Widmannové-Sedlnitzky (19. května), Wassilko von Serecki (1. srpna)
Sedm rodů náleželo mezi šlechtu Benátského království a bylo v roce 1866 oficiálně vyškrtnuto, v předchozím období se však zasedání neúčastnili:
- markýzové Canossa, Cavriani a Guidi, hrabata Venier, Colleoni, Miniscalchi a Papafava (v předchozím období se však zasedání vůbec neúčastnili)
- vlastnictví majetku v Benátsku byl též důvod zániku dědičného členství knížat Collalto (vlastnili majetky v Benátsku i na Moravě). Do Panské sněmovny byl povolán Eduard, který se jednání neúčastnil z důvody stáří a nemoci a nedlouho po povolání zemřel (†1862). Syn a dědic Emanuel (1854–1924) nebyl ještě v roce 1866 zletilý, ale ani po dosažení zletilosti nebyl do Panské sněmovny povolán, což považoval za křivdu. Cítil se být zástupcem Moravy, kde ležel i jeho fideikomis Brtnice.
Pět rodů za dobu existence panské sněmovny vymřelo:
- knížata Ditrichštejnové-mediatizovaná větev (1864), Lichtenštejnové-Moravský Krumlov (1908), hrabata Wratislavové-Netoličtí (1867), Abensbergové-Traun-Petronell (1871) a Ungnadové z Weissenwolffu (1917)
Dva rody nedodržely ustanovení zakladatele fideikomisu na který se mnohdy vázal hlas v panské sněmovně (hlavy rodů uzavřely morganatické sňatky) a proto o členství přišly:
- knížata Lambergové (1862), hrabata Šlikové (1906)
Tři rody přišly o členství neboť ztratily v dědické generaci rakouské (předlitavské) občanství (tato podmínka ale byla prominuta Thurn-Taxisům):
- princové Sasko-Coburg-Gotha (1881), knížata Porcia (1896), hrabata Lodronové (1880)
Jeden rod dosáhl obnovení členství, díky vymření rodové linie bez občanství a zděděním jejího majetku "domácí" rodovou větví
- hrabata Lodronové (1903)
Jednomu rodu bylo až do zániku sněmovny pozastaveno členství kvůli finančnímu bankrotu:
- hrabata Falkenheynové (1898)
Tři rody neměly v době rozpuštění sněmovny svého zástupce z důvodu nezletilosti:
- knížata Paarové (1903), Schwarzenbegové-Orlík (1914), hrabata Potočtí-Krzeszovicze (1908, otec nezletilého, hrabě Andrzej Kazimierz byl zavražděn)
V jednom rodě po smrti aktivního člena odmítl jeho bratr jako poslední svého rodu užívat členství ve sněmovně
- hrabata Kounicové (1897)
Jeden rod se z věkových a zdravotních důvodů členství vůbec neujal (povolán 1861)
- Ditrichštejnové (starší knížecí linie, †1864)
V jednom rodě se nástupci dosavadního dědičného člena z věkových a zdravotních důvodů neujali členství:
- hrabata Ungnadové z Weissenwolffu (1912, rod vymřel v roce 1917)
Dvěma rodům nebyl povolán nástupce z důvodu brzkého zániku monarchie, jejich zástupci zemřeli v roce 1918:
- hrabata Dzieduszyčtí (1918) a Podstatzští-Lichtenštejn (1918)
Předsedové Panské sněmovny
- 1861–1867 kníže Karel Vilém Auersperg (1814–1890)
- 1868–1869 kníže Josef František Colloredo-Mannsfeld (1813–1895)
- 1869–1870 kníže Karel Vilém Auersperg (1814–1890)
- 1870–1871 hrabě František z Kuefsteina (1794–1871)
- 1871–1879 kníže Karel Vilém Auersperg (1814–1890)
- 1879–1896 hrabě Ferdinand Trauttmansdorff (1825–1896)
- 1897–1918 kníže Alfred III. Windischgrätz (1859–1927)
Odkazy
Reference
- ↑ ŽUPANIČ, Jan. Nová šlechta Rakouského císařství. 1. vyd. Praha: Agentura Pankrác, 2006. 452 s. ISBN 80-86781-08-9. S. 265 (pozn. č. 113).
- ↑ Jejich hodnost se počítala podle data získání virilního hlasu na říšském sněmu, pokud jej nezískali, pak podle stáří knížecího titulu, ovšem s tím, že i kníže s nejstarším titulem stál až za posledním knížetem, který získal virilní hlas.
- ↑ Poslední Ditrichštejn navíc nepřijal ani knížecí titul, fakticky tedy již ani nešlo o knížecí rod.
- ↑ Žlebští Auerspergové získali knížecí titul teprve roku 1746, virilního hlasu tato samostatná větev nedosáhla.
- ↑ a b c d Těmto rodům nebyl z různých důvodů uznán rank podle data jejich prvního povýšení do hraběcího nebo knížecího stavu. Czartoryští byli na říšská knížata povýšeni r. 1623, což nebylo kvůli nedochovaným listinám uznáno (rank dle haličského knížecího titulu r. 1785), ze stejného důvodu nebyl uznán říšský hraběcí titul Lanckorońských (1355, rank dle haličského povýšení r. 1783). Rodu Thurn und Valsassina nebyla uznána hodnost dle prokazatelného povýšení do říšského hraběcího stavu (1541) ani dle jeho prvního potvrzení v Rakousku (1543), ale až dle posledního potvrzení titulu v Rakousku (1572), což rod zařadilo až za Tarnowské (říšská hrabata 1547). Hrabata z Brandisu byla povýšena říšská hrabata r. 1641, ovšem toto povýšení nebylo platné, neboť tito si nenechali vystavit nobilitační diplom a nezaplatili za něj. Proto se jejich hraběcí hodnost datuje od nového povýšení r. 1654.
- ↑ Tato rodová větev sice přímo pochází z vládnoucího rodu, není ale považována za samostatnou mediatizovanou linii a její hlava nemá nárok na titul Osvícenost. Naopak v Rakousku usazená mediatizovaná větev rodu s velkým fideikomisem členství v panské sněmovně nezískala.
- ↑ V případě více větví stejného rodu (a tedy stejně starého hraběcího titulu), jsou větve řazeny podle stáří dědičného členství v panské sněmovně.
- ↑ a b Tyto rodové větve se oddělily ještě dříve, než jejich příbuzní získali v říši vlastní bezprostřední panství a vládnoucí postavení spolu se stavovstvím. Nejde tedy v žádném smyslu o dříve panující rody.
- ↑ Planskou větev Nosticů tvořily de facto větve dvě, z nichž druhá nastoupila r. 1890 po vymření předchozí a zdědila i její místo v panské sněmovně. K panství Planá u Tachova přišli Nosticové díky dědictví po knížatech ze Sinzendorfu.
- ↑ a b Primogeniturní petronellská větev vymřela již r. 1869, dědicem majetku i hlasu ve sněmovně se stal hrabě Otto z linie Traun-Meißau. Musel se ovšem vzdát vlastního fideikomisu a hlasu na sněmu. Svůj původní majetek odevzdal příbuzným, kteří mohli pokračovat v členství za Meißau byli do sněmovny přijati 5. září 1871.
- ↑ Tato větev sice pochází z dříve vládnoucí rodiny, oddělila se ale ještě před mediatizací a není tedy mediatizovaným rodem. V roce 1843 získali v Rakousku titul Osvícenost jako zvláštní milost.
Literatura
- LANJUS, Friedrich Graf, Die erbliche Reichsratswürde in Österreich, Selbstverlag: Schloß Haindorf am Kamp, Langenlois, Niederdonau, 1939, 214 s. (německy)
- PAVLÍČEK, Tomáš W. Zákonodárcem na doživotí! Čeští členové Panské sněmovny Říšské rady mezi politikou a reprezentací (1879-1918), nevydáno. vyd. : , 2008. 134 s. Magisterská diplomová práce FF UK, vedoucí PhDr. Luboš Velek, PhD. dostupné online
Související články
- Poslanecká sněmovna
- Seznam sněmů českých zemí
- Senát Národního shromáždění
- Senát Parlamentu České republiky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Panská sněmovna na Wikimedia Commons
- Stenografické protokoly Zasedání Panské sněmovny Rakouské říšské rady (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2023
Ústava České republiky
Ústava Československé republiky
Ústavní soud České republiky
Ústavní zákon
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé
Útok na americká velvyslanectví v Nairobi a Dar-es-Salaamu
Úzkorozchodná dráha
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká národní rada
Česká pirátská strana
Česká republika (1990–1992)
Česká socialistická republika
Česká Wikipedie
České země
Český zemský sněm
Česko
Československo
Čtyřkoalice
Říšská rada (Rakousko)
Řeholnice
Špitál
1. srpen
1323
1923
1943
1953
1983
1998
2. srpen
2008
25. prosinec
28. červenec
30. červenec
4. srpen
5. srpen
7. srpen
Akutní stav
Al-Káida
Andrej Babiš
ANO 2011
Anton Blažej
Antropocén
Aun Schan Su Ťij
Babylon 5: I’ve Found Her
Bikameralismus
Carl Davis
Cchinvali
Chronické onemocnění
Commons:Featured pictures/cs
Dalibor Hanes
Daniela Kovářová
David Albahari
Donald Trump
Doplňovací volby
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (květen 2018)
Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020
Druhá světová válka
Druhá vláda Mirka Topolánka
Druhá vláda Václava Klause
Dvoukolový volební systém
Encyklopedie
Evropská komise
Evropská rada
Evropská unie
Evropský parlament
Federální shromáždění
Federální shromáždění (budova)
Federalizace Československa
Ferdinand Peroutka
Francie
František Čuba
František Palacký
František Valošek
FreeSpace
Gregoriánský kalendář
Gruzie
Henri Konan Bédié
Hervaeus Natalis
Hlavní strana
Horní komora
Hospodářské společenství západoafrických států
Hradecký demokratický klub
Hynek Hanza
International Standard Book Number
Ivo Valenta
Ján Janík (KSČ)
Jana Šulcová (herečka)
Jana Zwyrtek Hamplová
Jan Holásek
Jan Horník
Jan Paparega
Jan Sobotka (senátor)
Jaroslav Chalupský
Jaroslav Klápště
Jaroslav Kubera
Jaroslav Zeman (senátor)
Jiří Drahoš
Jiří Hlavatý (podnikatel)
Jiří Oberfalzer
Jiří Růžička (pedagog)
Jižní Osetie
Jitka Chalánková
Jitka Seitlová
Josef Baxa
Joseph Süß Oppenheimer
Jozef Stank
Jungheinrich
Kateřina Ronovská
KDU-ČSL
Klingon Academy
Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)
Komunistická strana Čech a Moravy
Konrad Klapheck
Kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990
Kvalifikovaná většina
Leopold Sulovský
Libuše Benešová
Lumír Aschenbrenner
Malá Strana
Malý Fürstenberský palác
Marek Hilšer do Senátu
Marek Slabý
Martin Walser
Mike Pompeo
Milan Šútovec
Milan Štěch
Miloš Vystrčil
Miloš Zeman
Milost (právo)
Mirek Topolánek
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa v atletice 1983
Mohamed Bazoum
Moravský zemský sněm
Mura (přítok Drávy)
Myanmar
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní shromáždění Československé socialistické republiky
Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)
Nadace Wikimedia
Nejvyšší správní soud České republiky
Nermin Crnkić
Nezávislí
Nezávislost#Nezávislí kandidáti
Nezařazení (Senát)
Niger
Normalizace
OBČANÉ SPOLU – NEZÁVISLÍ
Občanská demokratická aliance
Občanská demokratická strana
Oddělení (geologie)
Operace Suvorov
Opoziční smlouva
Ostravak (politické hnutí)
Předseda Senátu Parlamentu České republiky
Přemysl Sobotka
Paliativní péče
Panská sněmovna
Parlament České republiky
Parní lokomotiva
Paul Reubens
Pavel Fischer
Petr Šilar
Petr Pavel
Petr Pithart
Petr Vícha
Plénum (soud)
Plutonium
Podbílek šupinatý
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění ČSR
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Povodně ve Slovinsku 2023
Praha
Praktická sestra
Pravoslavná církev Ukrajiny
Prezident České republiky
Prezident Spojených států amerických
Protektorát Čechy a Morava
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní Senát
První republika
Rügensche Kleinbahn
Rada Evropské unie
Rakouské císařství
Rakousko-Uhersko
Revoluční národní shromáždění
Robert Fremr
Roman Zelenay (politik)
Rudá armáda
Rujána
Ruská invaze na Ukrajinu
Sametová revoluce
Senát
Senátní obvod č. 11 – Domažlice
Senátní obvod č. 14 – České Budějovice
Senátní obvod č. 17 – Praha 12
Senátní obvod č. 20 – Praha 4
Senátní obvod č. 23 – Praha 8
Senátní obvod č. 26 – Praha 2
Senátní obvod č. 29 – Litoměřice
Senátní obvod č. 2 – Sokolov
Senátní obvod č. 32 – Teplice
Senátní obvod č. 35 – Jablonec nad Nisou
Senátní obvod č. 38 – Mladá Boleslav
Senátní obvod č. 39 – Trutnov
Senátní obvod č. 41 – Benešov
Senátní obvod č. 44 – Chrudim
Senátní obvod č. 47 – Náchod
Senátní obvod č. 4 – Most
Senátní obvod č. 50 – Svitavy
Senátní obvod č. 53 – Třebíč
Senátní obvod č. 56 – Břeclav
Senátní obvod č. 59 – Brno-město
Senátní obvod č. 5 – Chomutov
Senátní obvod č. 62 – Prostějov
Senátní obvod č. 65 – Šumperk
Senátní obvod č. 68 – Opava
Senátní obvod č. 71 – Ostrava-město
Senátní obvod č. 74 – Karviná
Senátní obvod č. 77 – Vsetín
Senátní obvod č. 78 – Zlín
Senátní obvod č. 8 – Rokycany
Senátorský klub ANO a SOCDEM
Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí
Senátorský klub Občanské demokratické strany
Senátorský klub ODS a TOP 09
Senátorský klub Starostové a nezávislí
Senát Národního shromáždění ČSR
Senát Parlamentu České republiky
SEN 21
Severočeši.cz
Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky (2022–2024)
Seznam členů vedení Senátu Parlamentu České republiky
Seznam předsedů Ústavního soudu České republiky
Seznam senátních obvodů v Česku
Seznam sněmů českých zemí
Slezský zemský sněm
Slovenská národní rada
Slovenská socialistická republika
Slovensko
Slovinsko
Smolensk
Sněmovna lidu Federálního shromáždění
Sněmovna národů Federálního shromáždění
Sociální demokracie (Česko)
Soubor:Hlasovací lístky, senátní volby 2010, obvod 22 - Praha 10.jpg
Soubor:JaroslavKubera.jpg
Soubor:Lathraea squamaria kz24.jpg
Soubor:Map of the Senate of the Czech Republic electoral districts (current).svg
Soubor:Miloš Vystrčil 2021.jpg
Soubor:M Štěch 2015.JPG
Soubor:Národní muzeum - FS.JPG
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Pithart Petr 6168.JPG
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Soubor:Senátní volební obvody.svg
Soubor:Senate of the Czech Republic 2022-2024.svg
Soubor:Senate of the Czech Republic 2022.svg
Soubor:Senate of the Czech Republic Logo.svg
Soubor:Senat 2833.jpg
Soubor:Sobotka1.jpg
Soubor:The U.S. Embassy in Dar es Salaam, Tanzania, in the aftermath of the August 7, 1998, al-Qaida suicide bombing.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-906-5
Spiknutí
Spojené státy americké
Stanislav Gross
Starostové a nezávislí
Starostové pro Liberecký kraj
Strana soukromníků České republiky
Strana zelených
Stykový zákon
Svjatlana Cichanouská
Svobodní
Tábor 2020
Tchaj-wan
Tomáš Czernin
Tomáš Goláň
TOP 09
Ujgurové
Ukrajina
Václav Hampl
Václav Klaus
Václav Krumbholz
Václav Láska (politik)
Václav Libenský
Válka v Jižní Osetii (2008)
Vánoce na Ukrajině
Většina
Většinový volební systém
Všeobecná sestra
Valdštejnská jízdárna
Valdštejnská zahrada
Valdštejnský palác
Veřejný ochránce práv (Česko)
Velezrada
Veronika Křesťanová
Vláda České republiky
Vláda Bohuslava Sobotky
Vláda Josefa Tošovského
Vláda Vladimíra Špidly
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Vojenský převrat v Nigeru (2023)
Vojtech Mihálik
Volby
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Volby do Senátu Parlamentu České republiky
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2002
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2004
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2006
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2008
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2010
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2012
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2014
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2018
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2020
Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2022
Volby do zastupitelstev obcí v Česku
Volby prezidenta USA 2020
Volební obvod
Volební systém
Volební zákon
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Friedkin
Win Myin
Zákonné opatření Senátu
Zákonodárný proces
Zánik Československa#Zánik (rozdělení) v roce 1992
Zdeňka Hledíková
Zdeněk Hřib
Zdravotník
Zdravotnictví
Zuzana Čaputová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk