A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Paragraf 175 německého trestního zákoníku existoval od 1. ledna 1872 (kdy vstoupil v platnost říšský trestní zákoník) do 11. června 1994. Trestal sexuální styky mezi osobami mužského pohlaví. Do roku 1969 trestal rovněž "nepřirozené smilstvo se zvířaty" (od 1935 vyčleněn do § 175b). Celkově bylo na jeho základě odsouzeno asi 140 000 osob. V roce 1935 zpřísnili národní socialisté § 175, mj. zvýšením maximálního trestu ze šesti měsíců na pět let vězení. Kromě toho byl trestný čin pohlavního styku rozšířen na veškeré „nemravné“ (unzüchtig) jednání. Nově zavedený § 175a určoval pro některé "závažné" případy trest od jednoho do deseti let odnětí svobody. Bývalá NDR se v roce 1950 vrátila zpět k původní verzi § 175, ale zároveň trvala na dalším uplatňování ustanovení § 175a. Od konce 50. let již homosexualita mezi dospělými nebyla postihována. V roce 1968 vstoupil v NDR v platnost nový trestní zákoník, který v § 151 trestal již jen homosexuální styky s mladistvými, a to jak pro muže tak i pro ženy. V roce 1988 byl tento paragraf zrušen. Spolková republika Německo naopak udržela po dvě desetiletí v platnosti verze paragrafů 175 a 175a z období národního socialismu. V roce 1969 došlo k první reformě a v roce 1973 k druhé. Od té doby byly trestané pouze homosexuální styky mužů pod 18 let, zatímco zákonný věk pro lesbické a heterosexuální vztahy byl stanoven na 14 let. V 80. letech se zelení neúspěšně pokoušeli o změnu, avšak § 175 byl zrušen až v roce 1994. Tím pádem po sjednocení Německa v roce 1990 existovaly na jeho území dvě odlišné situace v západní části a v nových spolkových zemích.
Historie
1. ledna 1872 vstoupil v platnost trestní zákoník sjednoceného Německého císařství a s ním i § 175 trestající pohlavní styk mezi muži. Minimální trest činil jeden den, maximální doba trestu byla šest měsíců. Ztráta občanských práv mohla zahrnovat odebrání doktorského titul nebo odnětí aktivního a pasivního volebního práva. V roce 1897 byl založen Vědecko-humanitární výbor (Wissenschaftlich-humanitären Komitee), v jehož čele stál Magnus Hirschfeld, který prosazoval teze o vrozené povaze homosexuálů a vystupoval proto proti § 175. V petici se podařilo sesbírat na 6000 podpisů. O rok později však návrh levicové SPD na vyškrtnutí paragrafu v říšském sněmu neprošel. Později plánovala vláda rozšířit paragraf též na postihnutí sexuálních styků mezi ženami. Návrh měl jít do říšského sněmu v roce 1917, ovšem průběh první světové války a zánik Německého císařství tuto iniciativu zhatily.
Také v období Výmarské republiky proběhly pokusy o zrušení paragrafu, ovšem levice nezískala potřebnou většinu.
V období nacistického Německa došlo naopak k jeho zpřísnění. V roce 1935 bylo provinění předefinováno z přestupku na trestný čin a tím se zvýšil maximální trest na pět let vězení. Navíc se nevztahoval pouze na samotnou soulož, ale i na možnost, že by k takovému činu mohlo dojít, takže samotný kontakt ani nemusel proběhnout. Dále byl vytvořen samostatný § 175a, který postihoval „těžké smilstvo“ (schwere Unzucht) s trestem odnětí svobody od jednoho do deseti let. Mezi ně patřily zneužití závislého vztahu, homosexuální vztahy mezi muži mladšími 21 let a mužská prostituce. Trestný čin nepřirozeného smilstva se zvířaty byl přemístěn do § 175b. Oficiálně byla novela § 175 zdůvodněna zájmem o morální zdraví lidu, ve skutečnosti se jednalo o následek vnitrostranického boje proti Ernstu Röhmovi. Nacionální socialisté museli brát ohled na konzervativní hodnoty zejména katolického obyvatelstva. Homosexualita Ernsta Röhma byla veřejným tajemstvím a rovněž se šířily zvěsti o vztahu říšského vůdce hitlerjugend Baldura von Schiracha s členem hitlerjugend Jürgenem Ohlsenem, který hrál v propagandistickém filmu Hitlerjunge Quex hlavní roli. Toto zpřísnění vedlo k nárůstu počtu odsouzených. Takto odsouzení museli nosit růžový trojúhelník.
Po druhé světové válce byl vývoj v obou částech rozděleného Německa odlišný. V sovětské okupační zóně byl právní vývoj nejednotný. Zatímco vláda Durynska v roce 1945 zmírnila paragrafy 175 a 175a, v ostatních zemích zůstal paragraf ve znění z roku 1935. V roce 1946 oznámil právní výbor magistrátu Berlína, aby § 175 nebyl převzat do nového trestního zákoníku, ovšem toto doporučení nebylo přijato. Pro Sasko-Anhaltsko rozhodl Vrchní zemský soud v Halle v roce 1948, že paragrafy 175 až 175b jsou typickou nespravedlností národního socialistismu a homosexuální jednání by mělo být trestáno podle úpravy před rokem 1935. V roce 1950 rozhodl odvolací soud v Berlíně pro celou NDR, že se § 175 vrací do podoby před rokem 1935. Novela trestního zákona z roku 1957 umožňovala upustit od trestního stíhání, pokud nedovolené jednání nepředstavovalo žádné nebezpečí pro socialistickou společnost. Tím byla platnost § 175 de facto zrušena, neboť berlínský odvolací soud zároveň rozhodl, že při posuzování všech činů spadajících pod tento paragraf se má přihlížet k malichernosti tohoto přečinu.
Homosexuální akty mezi dospělými zůstávaly tedy od konce 50. let beztrestné. V roce 1968 NDR přijala vlastní trestní zákoník. V něm § 151 trestal odnětím svobody až na tři roky dospělou osobu, která vykoná sexuální akt s nezletilou osobou (tj. mladší 18 let) stejného pohlaví. Tím byl zároveň trestný i pohlavní styk mezi ženami a dívkami mladšími 18 let. 11. srpna 1987 zrušel Nejvyšší soud NDR rozsudek podle § 151 s odůvodněním, že homosexualita stejně jako heterosexualita tvoří různé varianty sexuálního chování. O rok později byla parlamentem NDR přijata 5. novela trestního zákona, která rušila § 151. Zákon vstoupil v platnost 30. května 1989. Od té doby platila na území NDR stejná hranice 16 let zákonného pohlavního styku pro homosexuály i heterosexuály.
Vývoj ve staré Spolkové republice byl odlišný. V roce 1949 byl § 175 přijat v rámci trestního zákoníku bez úprav ve znění z roku 1935. Od poloviny 60. let však docházelo vzhledem ke změnám ve společnosti ke klesajícmu počtu rozsudků podle § 175.
1. listopadu 1969 byl přijat nový trestní zákoník, který zrušil naprostý zákaz homosexuálních styků mezi muži a ponechal trestné jen ojedinělé případy: styk s osobou mladší 21 let, homosexuální prostituce a zneužití postavení ve službě, práci nebo vztahu, které od roku 1935 upravoval § 175a. Zároveň vypadl § 175b týkající se zoofilie.
Změna vytvořila zvláštní skupiny případů: pokud byly obě osoby starší 21 let (tehdy věk plnoletosti) nebo byli oba mladší 18 let, nemohli být trestáni. Pokud byl jeden muž starší 21 a druhý mladší, byl potrestán pouze plnoletý. Pokud byli oba mezi 18 a 21 lety, byli potrestáni oba. Žen se toto opatření i nadále netýkalo. Navíc soud mohl upustit osobě mladší 21 let trest, což situaci ještě znepřehlednilo. Pro legální heterosexuální pohlavní styk byla i nadále hranice 14 let. 23. listopadu 1973 byla provedena komplexní reforma sexuálních trestných činů. V § 175 zůstal trestný sex s nezletilými, přičemž ochranný věk pro homosexuální styk klesl z 21 na 18 let. Sexuálních kontaktů mezi ženami se ani tato změna v trestním zákoně netýkala.
V roce 1986 předložil ve spolkovém sněmu první otevřeně homosexuální poslanec Herbert Rusche spolu se stranou zelených návrh na zrušení § 175 s tím, že věk pro legální homosexuální pohlavní styk má být stejný jako u heterosexuálního, tj. 14 let. Návrh však neprošel.
Jako součást právního srovnání obou německých států při jejich slednocení měl spolkový sněm rozhodnout, zda § 175 trestního zákona vyškrtnout nebo v jeho stávající podobě rozšířit i na nové spolkové země. V roce 1994 s uplynutím lhůty pro právní vyrovnání bylo rozhodnuto, také s ohledem na změny ve společnosti, § 175 zrušit. 29. novela trestního zákona vstoupila v platnost 11. června 1994, čímž přestal být homosexuální styk v Německu trestný. Absolutní ochranný věk pro všechny sexuální styky byl jednotně stanoven na 14 let.
Částečná rehabilitace obětí
Symbolicky 17. května (17.5. = 175) rozhodl spolkový sněm v roce 2002 o doplnění zákona o zrušení národního socialismu tak, že rozsudky proti homosexuálům a dezertérům z wehrmachtu v období národního socialismu byly prohlášeny za neplatné. [1] [2] Nicméně rozsudky z let 1945-1969, byť byly vyneseny na základě nacistiscké novely z roku 1935, zůstaly přesto v platnosti.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku § 175 na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paragraf 175 na Wikimedia Commons
- (německy) Právěhistorický přehled § 175 Archivováno 3. 4. 2015 na Wayback Machine.
- (německy) Historický přehled § 175 v SRN
- (německy) Historický přehled § 175 v 50. a 60. letech
- (německy) Zpráva o zrušení § 175
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk