A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Svobodný stát Durynsko Freistaat Thüringen | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Erfurt |
Souřadnice | 51° s. š., 11° v. d. |
Rozloha | 16 172,50 km² |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 143 145 (2018) |
Hustota zalidnění | 132,5 obyv./km² |
Jazyk | němčina, durynsko-hornosaské dialekty |
Národnostní složení | Němci |
Náboženství | Evangelická církev (22,8 %), Římskokatolická církev (8 %) |
Správa regionu | |
Stát | Německo |
Nadřazený celek | Německo |
Druh celku | spolková země |
Podřízené celky | 17 zemských okresů a 6 městských okresů |
Vznik | 3. října 1990 |
Předseda vlády | Bodo Ramelow (Die Linke) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | DE-TH |
Oficiální web | thueringen |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Durynsko (německy Thüringen, latinsky Thuringia), plným názvem Svobodný stát Durynsko (německy Freistaat Thüringen), je spolková země ležící v samém středu Spolkové republiky Německo. Má rozlohu 16 173 km² a přibližně 2,14 milionu[1] obyvatel, patří tedy k menším německým spolkovým zemím. Hlavním a největším městem je Erfurt. Dalšími významnými městy jsou Jena, Gera, Výmar nebo Gotha.
Historie
Na území přibližně odpovídajícím dnešnímu Durynsku existovalo od 5. století samostatné Durynské království. To však roku 531 vyvrátili Frankové. Později zde existovalo Durynské vévodství, od roku 1130 Durynské lankrabství.
Od roku 1572 až do 19. století byla zvláště jižní polovina Durynska rozdrobena mezi řadu proměnlivých státečků (tzv. ernestinská saská vévodství a hrabství rodů Reussů a Schwarzburgů). Některé z nich zanikly začátkem 19. století, jiné se roku 1871 změnily ve spolkové země Německého císařství. Zbytek dnešního Durynska (včetně Erfurtu) náležel pruské provincii Sasko. Toto složité členění zůstalo v zásadě zachováno i po první světové válce, kdy ovšem byly německé monarchie zrušeny a území durynských států roku 1920 sloučeno do jednoho celku se sídlem ve Výmaru. Racionalizací správního členění za nacismu bylo pak vytvořeno Durynsko (jako říšská župa) již přibližně v dnešní podobě.
Po druhé světové válce padlo území Durynska, ačkoliv bylo celé osvobozeno západními Spojenci, do sovětské okupační zóny, takže se stalo součástí Německé demokratické republiky. Zde mu po správní reformě roku 1952 zhruba odpovídaly kraje Erfurt, Gera a Suhl. Zejména poslední jmenovaný kraj tvořil výrazný výběžek do území Západního Německa.
Po znovusjednocení Německa roku 1990 bylo Durynsko obnoveno jako jedna ze šesti „nových“ spolkových zemí, s hlavním městem v Erfurtu.
Poloha
Na východě hraničí se Svobodným státem Sasko (délka hranice 265 km), na severovýchodě se Saskem-Anhaltskem (296 km), na severozápadě s Dolním Saskem (112 km), na západě s Hesenskem (270 km) a na jihu se Svobodným státem Bavorsko (381 km). Největší vzdálenost od severu k jihu je 160 km, od západu k východu pak 198 km.
Durynskem procházejí dálnice A4, A9, A38, A71 a A73. Na dálnici A4 leží od západu na východ města Eisenach, Gotha, Erfurt, Výmar, Jena a Gera.
Geografie
Díky svému lesnímu bohatství je Durynsko nazýváno „Zeleným srdcem Německa“ nebo „Zelenou zemí zamilovaných“.
Jihu Durynska dominuje pohoří Durynský les (Thüringer Wald), procházející zemí od Eisenachu k Sonnebergu. Severně od něj se rozkládá Durynská pánev (Thüringer Becken). Na Durynský les navazuje na východě Durynská břidličná vrchovina (Thüringer Schiefergebirge). Ze severu zasahuje do Durynska pohoří Harz. K dalším horám a pohořím patří Rhön, Dün, Kyffhäuser a Hainich. Nejvyšší durynskou horou je Großer Beerberg (982,9 m). Nejnižší místo v Durynsku (114 m) se nachází u města Wiehe.
Jde o poměrně vlhkou oblast protkanou sítí řek, které zde většinou pramení. Většina území patří do povodí Labe, prostřednictvím Sály a jejích přítoků Unstruty, Bílého Halštrova a dalších. Jihozápad odvodňuje Werra a jižní výběžky Durynska náleží povodí Mohanu (resp. Rýna).
Administrativní členění
V současné době se Durynsko člení na 17 zemských okresů (Landkreise).
|
|
Mimo tyto okresy se zde nachází ještě 6 městských okresů (Kreisfreie Städte):
Města v Durynsku
obyvatel v roce 2010
- Erfurt (204.994)
- Jena (105.129)
- Gera (99.262)
- Výmar (65.479)
- Gotha (45.593)
- Nordhausen (44.296)
- Eisenach (42.750)
- Suhl (38.776)
- Mühlhausen (35.978)
- Altenburg (34.972)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Durynsko na Wikimedia Commons
- Durynsko na OpenStreetMap
- Slovníkové heslo Durynsko ve Wikislovníku
- Oficiální web Svobodného státu Durynsko
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk