Pavel Weigel - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Pavel Weigel
Pavel Weigel
	Pavel Weigel roku 2014
Narození	26. května 1942; Brno Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	30. listopadu 2015 (ve věku 73 let); Praha Česko
Místo pohřbení	Židenický hřbitov
Povolání	spisovatel, publicista, překladatel, ekolog
Národnost	česká
Stát	Československo; Česko
Alma mater	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Manžel(ka)	Anna Mazurová, svatba roku 1970
Děti	synové Pavel (* 1973); a Karel (* 1978).
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Weigel (26. května 1942, Brno – 30. listopadu 2015, Praha) byl český spisovatel a překladatel z polštiny a ruštiny.^[2]^[3]

Život

Roku 1960 maturoval na Střední průmyslové škole chemické v Brně a poté začal studovat na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Po jejím ukončení roku 1965 pracoval do roku 1970 jako technolog v Severočeských chemických závodech v Lovosicích, pak do roku 1972 ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky v Praze, v letech 1972–1991 na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR, resp. na Ministerstvu životního prostředí ČSR, a v letech 1991–1992 na pražském magistrátu v odboru ochrany prostředí. V letech 1987 až 1990 pracoval též jako redaktor časopisu Ochrana ovzduší. Od roku 1992 byl v invalidním důchodu.^[2]

Byl předsedou Dozorčí rady DILIA, členem PEN klubu, Obce překladatelů, Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů. Publikoval v oboru ochrany životního prostředí a literatury faktu. Je autorem esejů a sbírek poezie. Nejvýznamnější částí jeho díla jsou však překlady z polštiny a ruštiny zejména v oblasti science fiction.^[2]

Vlastní knihy

Próza a poezie

Mezitexty (hříčky a nápady) (1999), poezie.
Lemování (2003), poezie.
Porůznosti (2008), eseje a povídky.
Záznamník (2009), poezie.
Laskání (2014), poezie.
Krhútská kronika, humoristická kniha, ve vydání z roku 2013 je původní text Ervína Hrycha doplněn o další zábavné kapitoly pokračovatele krhútské tradice Pavla Weigela.

Literatura faktu

Stanisław Lem: životopis (1995).
Encyklopedie literatury science fiction (1995), spoluautor.

Odborné práce

Plánování a ekonomické stimulování v ochraně ovzduší (1984).
K současné problematice lesního hospodářství, čistoty vod a ovzduší (1986).

Překlady (výběr)

Překlady z polštiny

Ewa Białołęcka: Tkáč iluzí (1999).
Ewa Białołęcka: Kámen na vrcholu (2004).
Aleksander Grobicki: Poklady na dne moří (1980).
Maja Lidia Kossakowska: Řád kraje světa (2012).
Maja Lidia Kossakowska: Pouta krve (2014), společně s Hanou Nevrlou a Ester Niemczykovou.
Maja Lidia Kossakowska: Grilbar Galaxie (2014).
Stanisław Lem: Nepřemožitelný (1976),
Stanisław Lem: Pánův hlas (1981), společně s Františkem Jungwirthem.
Stanisław Lem: Fiasko (1990).
Stanisław Lem: Summa technologiae (1995).
Stanisław Lem: Hvězdné deníky (1999), společně s Františkem Jungwirthem a Helenou Stachovou.
Stanisław Lem: Tajemství čínského pokoje (1999).
Stanisław Lem: Kyberiáda (2000), společně s Františkem Jungwirthem.
Stanisław Lem: Bajky robotů (2002), společně s Františkem Jungwirthem.
Stanisław Lem: Solaris (2003).
Stanisław Lem: Marťan (2005).
Stanisław Lem: Sex Wars (2010).
Stanisław Lem: Invaze (2010).
Konrad T. Lewandowski: Kočkodlak Xin (2002).
Konrad T. Lewandowski: Návrat kočkodlaka (2002).
Konrad T. Lewandowski: Kočkodlakova mise (2003).
Konrad T. Lewandowski: Kočkodlak a nomádi (2004).
Konrad T. Lewandowski: Noteka 2015 (2006).
Robert Makłowicz: Café Museum (2014).
Andrzej Pilipiuk: Kroniky Jakuba Vandrovce (2002).

Andrzej Pilipiuk: Vezmi černou slepici (2003).
Andrzej Pilipiuk: Čaroděj Ivanov (2003).
Andrzej Pilipiuk: Záhada Kuby Rozparovače (2004).
Andrzej Pilipiuk: Sestřenky (2005).
Andrzej Pilipiuk: Věšet každý může (2010).
Andrzej Pilipiuk: Princezna (2011).
Andrzej Pilipiuk: Homo špiritisus (2011).
Andrzej Pilipiuk: Upít z činžáku (2012).
Andrzej Pilipiuk: Dědičky (2013).
Andrzej Pilipiuk: Jed (2014).
Polská ruleta (2003), antologie sci-fi povídek.
Polská ruleta 2: Sfinx (2005), antologie sci-fi povídek.
Marcin Przybyłek: Gamedek: Hranice realiry (2008).
Marcin Przybyłek: Gamedek: Prodavači lokomotiv (2010).
Mariusz Surosz: Pepíci: dramatické století Čechů polskýma očima (2011).
Dorota Terakowská: Dcera čarodějek (2002).
Dorota Terakowská: Tam, kde padají andělé (2013).
Robert M. Wegner: Sekera a skála, meč a žár (2011).
Robert M. Wegner: Šíp a vítr, dýka a moře (2013).
Adam Wiśniewski-Snerg: Robot (2003).
Vládcové času (1988), antologie sci-fi povídek-.
Janusz A. Zajdel: Právo na návrat (1981).
Janusz A. Zajdel: Edenie (2002).
Andrzej Ziemiański: Achája, tři díly (2004, 2005, 2008)
Rafał A. Ziemkiewicz: Červené koberce, odměřený krok (1997).

Překlady z ruštiny

Kir Bulyčov: Alenka z planety Země (1985).
Kir Bulyčov: Alenčiny narozeniny (1987).
Kir Bulyčov: Mimozemšťané v Guslaru (2002), společně s Ivo Králem.
Kir Bulyčov: Vynálezci z Guslaru (2002).
Olga Gromyková: Povolání: Zaklínačka (2012).
Sergej Lukjaněnko: Vládcové iluzí (2005), společně s Evou Bůžkovou.
Sergej Lukjaněnko: Bludiště odrazů (2007).

Sergej Lukjaněnko: Lživá zrcadla (2008).
Sergej Lukjaněnko: Lord z planety Země (2009), společně s Evou Bůžkovou.
Sergej Lukjaněnko: Rytíři Čtyřiceti ostrovů (2012).
Sergej Lukjaněnko: Chladné břehy (2012).
Sergej Lukjaněnko: Nadchází ráno (2012).
Sergej Lukjaněnko: Tance na sněhu (2015), společně s Evou Bůžkovou.
Sergej Lukjaněnko: Genom (2015), společně s Evou Bůžkovou.

Ocenění

Za svou práci obdržel Pavel Weigel řadu ocenění:

1995: tvůrčí odměna v rámci Ceny Josefa Jungmanna za překlad knihy Summa technologiae od Stanisława Lema.
1996: cena Akademie science fiction, fantasy a hororu Nejlepší překladatel.
1997: cena Akademie science fiction, fantasy a hororu Za dlouholetou práci pro SF.
2012: Cena Euroconu pro nejlepšího evropského překladatele science fiction.
2014: Cena Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu Krhútská kronika.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b WHOSF: Pavel Weigel Ing. - Interkom
↑ ^a ^b ^c Pavel Weigel – Obec překladatelů. www.obecprekladatelu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-30.
↑ Pavel Weigel - Fandom. www.fandom.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-27.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Weigel
Pavel Weigel na webu LEGIE
Pavel Weigel v Databázi knih
Pavel Weigel – Databáze českého uměleckého překladu
Zemřel Pavel Weigel – Obec spisovatelů ČR

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Pavel_Weigel
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[REF0-1] WHOSF: Pavel Weigel Ing. - Interkom

[REF1-2] Pavel Weigel – Obec překladatelů. www.obecprekladatelu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-30.

[REF2-3] Pavel Weigel - Fandom. www.fandom.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-27.

[1]

[2]

[3]

Pavel Weigel
Pavel Weigel roku 2014
Narození	26. května 1942 Brno Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	30. listopadu 2015 (ve věku 73 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Židenický hřbitov
Povolání	spisovatel, publicista, překladatel, ekolog
Národnost	česká
Stát	Československo Československo Česko Česko
Alma mater	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Manžel(ka)	Anna Mazurová, svatba roku 1970^[1]
Děti	synové Pavel (* 1973) a Karel (* 1978).^[1]
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.