A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Piaristické gymnázium v Litomyšli | |
---|---|
Budova gymnázia, dnes muzeum (2019) | |
Účel stavby | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Architekt | Giovanni Battista Alliprandi |
Výstavba | 1714 |
Poloha | |
Adresa | Litomyšl-Město, Česko |
Ulice | Jiráskova |
Souřadnice | 49°52′20,78″ s. š., 16°18′42,54″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 35832/6-4226 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piaristické gymnázium v Litomyšli bylo gymnázium piaristické koleje založené roku 1640. Gymnázium se od roku 1719 nacházelo v budově poblíž kostela Nalezení sv. Kříže, ve které se nyní nachází Regionální muzeum. Roku 1874 přešlo gymnázium do správy státu a roku 1923 se přestěhovalo do nové budovy, dnes Gymnázium Aloise Jiráska.
Historie
Gymnázium vzniklo založením piaristické koleje, jejíž zakládací listinu podepsala 3. září 1640 majitelka litomyšlského panství Frebonie Eusebie z Pernštejna.[1][2] Hlavním důvodem přivedení řádu piaristů do Litomyšle byla podpora protireformace v oblasti se silným vlivem husitství a bratrství.[3] Vyučování ve škole začalo v listopadu 1644 – rok poté, co se piaristé usadili v nově vybudované koleji. Město na provoz gymnázia přislíbilo částku 200 zlatých ročně a dodávky dřeva z městských lesů, sama Frebonie z Pernštejna pak založila pro žáky takzvanou chlebíčkovou nadaci. Každou sobotu bylo mezi studenty rozdáno 84 bochníků chleba pod podmínkou, že se pomodlí (pětkrát Zdrávas Maria a pětkrát Otčenáš).[4][5]
Nová budova gymnázia
Se stavbou nového kostel Nalezení svatého Kříže musely být mezi lety 1714 a 1716 zbourány stávající budovy školy a kostela vedle koleje. V roce 1714 zakoupila kolej dům na baště vedle fortny a město darovalo druhé stavební místo.[6] Základní kámen nové budovy podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho byl položen 6. srpna 1714 a budova dokončena roku 1719.[6] V letech 1735 a 1742 poškodil budovu požár, především školní divadlo. Po druhém požáru přibyla věž se zvonkem ulitým v Brně. Opět roku 1775 gymnázium vyhořelo, ve věži umístěné hodiny byly prodány kostelu v Makově a věž až roku 1798 stržena věž a nahrazena menší.[6] Po dalším požáru roku 1814 pokryl budovu novým krovem tesař Martin Fayman se synem Františkem.[6] Následujícího roku byla celá budova upravena, nad portál byl umístěn říšský orel a vedle výklenku namalován v roce 1817 český lev.[6] Celá budova byla opravena roku 1826 a věž nově postavena a pobita mědí.[6]
Organizace výuky
Piaristická škola sestávala z několika přípravných tříd a samotného gymnázia. Zdarma se v ní vzdělávali chlapci ve věku od sedmi let.[7] První tři třídy (tzv. trivium) byly zaměřené na výuku čtení a psaní v národním jazyce, aritmetiku, základy katechismu a latiny. Samotné gymnázium, tj. latinská škola, bylo rozděleno na dvě skupiny: tři třídy gramatiky a tři nejvyšší zaměřené na humanitní vědomosti, rétoriku, poetiku a morální teologii.[8] Součástí studia byla i veřejná vystoupení – divadelní přestavení, akademie a aklamace. Zapojovali se do nich studenti všech ročníků, autory byli nejčastěji profesoři. V letech 1715–1775 bylo celkem odehráno 223 představení. V roce 1775 školní divadlo vyhořelo, v témže roce pak císařovna Marie Terezie školní představení zakázala.[9]
Kromě gymnázia byla v roce 1733 v Litomyšli zřízena ještě samostatná filosofická studia určená studentům mířícím na studium teologie, medicíny či práva na vysokých školách. Filosofický ústav byl však trnem v oku jezuitům ovládajícím v té době pražskou univerzitu, neboť jeho fungování z jejich pohledu škodilo pražské artistické fakultě.[10] V roce 1849 byla filosofie zrušena a dvě její třídy sloučeny s gymnáziem.[11] To bylo v roce 1866 oficiálně prohlášeno za české, čeština se však ve výuce prosazovala již dříve.[12] Roku 1874 pak bylo piaristické gymnázium postátněno a roku 1923 se škola přestěhovala do nově postavené budovy v Masarykově čtvrti.[13][14] Do budovy se v roce 1926 přestěhovalo městské muzeum, dnešní regionální muzeum.
Budova
Stavba gymnázia je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou a v současnosti je sídlem regionálního muzea.[15] Budova je obdélná, na straně zámku má jedno patro, směrem do města má dvě patra. Fasáda je nečleněná, uprostřed se nachází dvojitý portál s pískovcovým ostěním a ořímsovaným nástavcem, na němž stojí po stranách koule a ve středu piniové šišky. Nad portály je nika s mušlovitou konchou v níž stojí pískovcová socha zakladatele piaristického řádu, svatého Josefa Kalasanského, pod ním je kartuše se znaky řádu a letopočtem 1720.[6][16] Ze sedlové střechy, pokryté taškami, vystupuje v ose budovy čtyřboká věž s oblými rohy a polokruhovitě zaklenutými okny. Věž je zakryta měděným plechem pobitou helmou s trojnohou pyramidou nahoře, podle popisu z roku 1908 měla být na vrcholu plechová orlice nad českou korunou.[6] Místnosti jsou zaklenuty pruskými plackami oddělenými pásy, chodby jsou zaklenuty valeně se stýkajícími se výsečemi.[16] Ze severní strany budovy vybíhá krátká zeď s pískovcovým portálem, ke které přiléhá moderní železobetonový přístavek ve tvaru nepravidelného jehlanu, jenž je výsledkem revitalizace muzea.
-
Pohled ze zámeckého parku
-
Pohled ze severu
-
Věž budovy
-
Střed budovy
-
Nika se sochou a kartuš
-
Moderní přístavba
-
Moderní přístavba ze zadní strany
-
Zadní strana budovy
Revitalizace muzea
V letech 2012–2014 proběhla revitalizace a dostavba objektu Regionálního muzea v Litomyšli podle návrhu architekta Josefa Pleskota.
Reference
- ↑ KOVÁŘ, Josef; SKŘIVÁNEK, Milan. Tři sta padesát let litomyšlského gymnázia. : Gymnázium Litomyšl, 1990. 112 s.
- ↑ KOVÁŘ a SKŘIVÁNEK 1990, strana 5
- ↑ KOVÁŘ a SKŘIVÁNEK 1990, strana 5
- ↑ GLOSER, Jaroslav Jan. Litomyšl : městem krok za krokem. : Argo, 2005. 366 s. ISBN 80-7203-749-8.
- ↑ GLOSER 2005, strany 220–221
- ↑ a b c d e f g h HLÁVKA, Josef. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Praha: Archeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa, 1908. 163 s. S. 72, 91–92.
- ↑ KOVÁŘ a SKŘIVÁNEK 1990, strana 9
- ↑ PŘIKRYL, Michal. Piaristické školství v českých zemích. Olomouc, 2007 . Diplomová práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Marcela Musilová. s. 23–25. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ a SKŘIVÁNEK 1990, strana 11–12
- ↑ KOVÁŘ a SKŘIVÁNEK 1990, strana 13
- ↑ GLOSER 2005, strana 221
- ↑ NEJEDLÝ, Zdeněk. Litomyšl: tisíc let života českého města. Kniha druhá. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1954. S. 39.
- ↑ KOVÁŘ a SKŘIVÁNEK 1990, strana 18
- ↑ KOVÁŘ a SKŘIVÁNEK 1990, strana 28
- ↑ Památkový katalog: Muzeum . Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ a b Emanuel Poche. Umělecké památky Čech. Svazek K/O. Praha: Academia, 1978. S. 299.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Piaristické gymnázium, muzeum na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk