A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ve vesmíru v současnosti pobývá 10 lidí. Následující přehled shrnuje chronologický vývoj počtu lidí pobývajících ve vesmíru. Obsahuje orbitální lety všech astronautů a kosmonautů uvedených v Seznamu kosmonautů zúčastnivších se kosmických letů.
Současný a rekordní počet lidí ve vesmíru
Od 5. června 2024, 14:52:15 UTC (16:52:15 SELČ, okamžik startu mise Boeing Crew Flight Test), ve vesmíru pobývá 12 lidí. Jsou jimi Oleg Kononěnko, Nikolaj Čub, Matthew Dominick, Michael Barratt, Jeanette Eppsová, Alexandr Grebjonkin, Tracy Caldwellová Dysonová, Jie Kuang-fu, Li Cchung, Li Kuang-su, Barry Wilmore a Sunita Williamsová.
Platným rekordním počtem lidí pobývajících ve vesmíru je 17, dosažen byl ve dnech 30. a 31. května 2023 a dosud nebyl vyrovnán.
Vývoj rekordního počtu lidí ve vesmíru
Prvním člověkem ve vesmíru byl Jurij Gagarin při svém letu 12. dubna 1961. Dva lidé současně (ve dvou různých lodích Vostok 3 a Vostok 4) byli v kosmu mezi 12. a 15. srpnem 1962 a tři kosmonauti (v jedné lodi Voschod 1) ve dnech 12. a 13. října 1964.
Další rekord – 4 lidi – ustavili američtí astronauti společným letem dvou lodí (Gemini 7 a Gemini 6A) ve dnech 15. a 16. prosince 1965, sovětští kosmonauti ho pak vyrovnali mezi 15. a 17. lednem 1969 a současně poprvé na oběžné dráze proměnili posádky – 2 kosmonauti ze Sojuzu 5 přistáli v Sojuzu 4.
Hned dva další rekordy připadly Sovětskému svazu díky společnému letu tří lodí. Nejprve Sojuz 7 se třemi lidmi na palubě 12. října 1969 vytvořil formaci se Sojuzem 6, který odstartoval o den dříve s dvoučlennou posádkou. Dvě souběžně letící lodě s pěti kosmonauty pak o další den později doplnil Sojuz 8 s dvěma lidmi, takže od 13. do 16. října 1969 ve vesmíru pobývalo celkem 7 osob.
Osm lidí současně bylo ve vesmíru poprvé mezi 8. a 11. únorem 1984, kdy k pětičlenné posádce mise STS-41-B raketoplánu Challenger přibyli tři kosmonauti v Sojuzu T-10 na cestě ke stanici Saljut 7. A už o dva měsíce později – od 6. do 11. dubna – se rekord zvýšil hned o 3 na 11 lidí. Nezávisle na plně obsazeném Saljutu 7 s dvěma trojčlennými posádkami lodí Sojuz T-10 a Sojuz T-11 na oběžné dráze pobýval opět raketoplán Challenger s pěti astronauty mise STS-41-C.
Na 12 osob se rekordní počet lidí v kosmu rozrostl ve dnech 2. až 10. prosince 1990. K raketoplánu Columbia se sedmičlennou posádkou mise STS-35 a dvěma kosmonautům ze Sojuzu TM-10 připojeného ke stanici Mir přibyl Sojuz TM-11 se třemi kosmonauty, také na cestě k Miru.
Na 13 lidí současně pobývajících ve vesmíru se rekord zvýšil ve dnech od 14. do 18. března 1995, kdy k 7 astronautům mise STS-67 raketoplánu Endeavour a 3 kosmonautům připojeným s lodí Sojuz TM-20 ke stanici Mir přibyla tříčlenná posádka lodi Sojuz TM-21, která také mířila k Miru. Tento rekord vydržel dlouhých 26 a půl roku.
Rekordní pobyt 14 osob byl ustaven 16. září 2021, kdy k 7 lidem na ISS (posádky lodí Sojuz MS-18 a SpaceX Crew-2) a 3 lidem v čínské lodi Šen-čou 12, přibyli 4 neprofesionální astronauti v lodi Inspjration4 na samostatném letu. Rekordní počet 14 lidí na oběžné dráze trval pouhých 29 hodin a skončil s přistáním čínské lodi, ale byl od té doby již několikrát vyrovnán a také poměrně brzy – za pouhých 20 měsíců – překonán.
Platný rekord 17 lidí současně pobývajících ve vesmíru si vyžádal společnou přítomnosti 2 plně obsazených Crew Dragonů dvou posádek lodí Šen-čou a jednoho Sojuzu. Desítka astronautů a kosmonautů v dlouhodobých posádkách TSS (z lodi Šen-čou 15) a ISS (z lodí SpaceX Crew-6 a Sojuz MS-22, resp. po náhradě poškozené lodi Sojuz MS-23) byla nejprve 21. května 2023 doplněna čtyřmi astronauty z posádky Axiom Mission 2, kteří na několik dní zavítali na ISS, a 30. května se k TSS vydali 3 čínští kosmonauti, čímž byl ustaven nový rekordní počet. Ani tentokrát však neměl dlouhého trvání, necelých 26 hodin, protože už 31. května se od ISS odpojila a na Zemi přistála posádka Axiom Mission 2.
Další zajímavosti
Zatím posledním časovým úsekem, kdy mimo Zemi nepobýval ani jeden člověk, byl týden od 24. do 31. října 2000, mezi přistáním raketoplánu Discovery při letu STS-92 a startem Sojuzu TM-31, který dopravil první stálou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Od 31. října 2000 je tak ISS obsazena lidskou posádkou nepřetržitě již více než 20 let.
První okamžik, kdy se ve vesmíru potkaly lodě z obou obou zemí, které provozovaly pilotované lety (SSSR a USA), nastal v prosinci 1973, kdy kolem Země současně, ale nezávisle na sobě, obíhalo Apollo SL-4 (připojené ke stanici Skylab) a Sojuz 13. Další příležitost už byla doslova společným letem Apollo-Sojuz 19 v červenci 1975. Raketoplány Space Shuttle pak sdílely vesmír s ruskými loděmi Sojuz během velké části svých letů, počínaje prvním startem mise STS-1 v dubnu 1981.
První lodí z Číny, třetí země vysílající pilotované mise, která ve vesmíru byla společně s některým americkým strojem, byla mise Šen-čou 12 v létě 2021 – po celou dobu jejího tříměsíčního letu k čínské stanici TSS byla k Mezinárodní vesmírné stanici připojena loď Crew Dragon na misi SpaceX Crew-2, těsně před návratem čínské lodi na Zemi pak dokonce odstartovala druhá americká loď na misi Inspiration4. Naopak s ruskými Sojuzy se čínské lodi potkávají od počátku – nejméně jedna ruská loď byla na oběžné dráze při každém letu lodi Šen-čou s posádkou.
Detailní přehled vývoje počtu lidí pobývajících ve vesmíru
V tabulce jsou chronologicky seřazeny starty a přistání pilotovaných orbitálních letů a počet a jména osob, které od uvedeného dne pobývaly v kosmu. Číslo v závorce za jménem kosmonauta/astronauta uvádí, o kolikátý let v pořadí jeho letů se jedná. Tabulka je sestavena z údajů o jednotlivých misích.