A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ramla רמלה | |
---|---|
Pohled na Ramlu | |
Poloha | |
Souřadnice | 31°56′ s. š., 34°52′ v. d. |
Nadmořská výška | 80 m n. m. |
Stát | Izrael |
distrikt | Centrální distrikt (Izrael) |
Ramla | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11,854 km²[1] |
Počet obyvatel | 72 300 (2014[2]) |
Hustota zalidnění | 6029,5 (r.2014) obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Michael Vidal (מיכאל וידל) |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ramla (hebrejsky רמלה, arabsky الرملة, v oficiálním přepisu do angličtiny Ramla[3]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. Ramla je správním střediskem izraelského Centrálního distriktu.
Geografie
Nachází se jihovýchodně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině. Leží v nadmořské výšce 80 m. Spolu se sousedním městem Lod vytváří souvislou aglomeraci, jež je volně začleněna do metropolitní oblasti v zázemí Tel Avivu.
Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 44. Jihovýchodně od Ramly prochází i dálnice číslo 6 (Transizraelská dálnice). Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace silnice číslo 431. Město je rovněž napojeno na železniční trať. Stojí tu železniční stanice Ramla. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv – Jeruzalém a železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa.
Dějiny
Město bylo založeno v roce 716 chalífou Sulajmánem ibn Abd al-Malikem, jméno je odvozeno od arabského slova raml, což znamená písek. Jde o jediné větší sídlo založené nově na území dnešního Izraele během arabské vlády.[4] Za křižáckých válek byly o Ramlu jakožto o strategické město vedeny tři bitvy, nakonec ji ovládli křižáci a Ramla se jako součást hrabství Jaffa a Askalon stala významným zastavením pro poutníky na cestě do Jeruzaléma. Na začátku osmanského období byla Ramla převážně v ruinách a měla velmi málo obyvatel (v roce 1548 pouhých 528 muslimských a 82 křesťanských domácností).
Toto se příliš nezměnilo až do sklonku 19. století, kdy pro Ramlu začalo období rozkvětu. Za mandátní britské správy Ramla rostla, v roce 1945 měla už 12 000 muslimských a 3300 křesťanských obyvatel (až do roku 1948 žilo v Ramle velmi málo Židů). Za války za nezávislost byla Ramla významným místem bojů. Z města operovaly nepravidelné arabské jednotky, útočící na židovské jednotky, komunikace a osady v okolí města, což židovské jednotky oplácely. 12. června 1948 arabská Ramla kapitulovala. Ti obyvatelé, kteří neuprchli, byli většinou vyhnáni, s výjimkou asi 400 Arabů, a to buď křesťanů, nebo osob pro izraelskou vládu obchodně významných. V následujících měsících se Ramla stala domovem mnoha nových židovských imigrantů, v únoru 1949 židovská populace v Ramle překročila 6000.
Demografie
Ramla je středně velké město s etnicky smíšenou populací. Podle údajů z roku 2005 tvořili 78,5 % obyvatel Židé, a 21,5 % Arabové, přičemž 17,1 % obyvatel města činili muslimští Arabové, 4,4 % arabští křesťané a 0,1 % arabsky mluvící Drúzové.[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili většinu obyvatel Židé - přibližně 49 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 52 000 osob). Arabská komunita čítala 13 700 osob.[3] K 31. prosinci 2014 zde žilo 72 300 lidí, z toho 52 600 Židů.[2]
V rámci židovského obyvatelstva vyniká Ramla jako centrum malé komunity karaitského judaismu.
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1948 | 1 547 |
1949 | 10 900 |
1950 | 12 600 |
1951 | 17 200 |
1952 | 19 200 |
1953 | 20 500 |
1954 | 21 000 |
1955 | 21 500 |
1956 | 21 600 |
1957 | 21 900 |
1958 | 22 100 |
1959 | 22 400 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1960 | 22 700 |
1961 | 23 200 |
1962 | 23 900 |
1963 | 24 900 |
1964 | 26 600 |
1966 | 28 100 |
1967 | 28 500 |
1968 | 29 200 |
1969 | 29 900 |
1970 | 30 800 |
1971 | 32 600 |
1972 | 34 100 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1973 | 36 000 |
1974 | 36 300 |
1975 | 36 800 |
1976 | 37 400 |
1977 | 37 900 |
1978 | 38 700 |
1979 | 40 600 |
1980 | 41 700 |
1981 | 42 300 |
1982 | 43 200 |
1983 | 42 200 |
1984 | 43 200 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1985 | 43 500 |
1986 | 43 700 |
1987 | 43 900 |
1988 | 44 500 |
1989 | 45 000 |
1990 | 47 900 |
1991 | 49 300 |
1992 | 52 900 |
1993 | 55 500 |
1994 | 57 300 |
1995 | 58 385 |
1996 | 60 009 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
1997 | 60 444 |
1998 | 60 618 |
1999 | 61 200 |
2000 | 61 884 |
2001 | 62 515 |
2002 | 62 800 |
2003 | 63 100 |
2004 | 63 500 |
2005 | 63 700 |
2006 | 64 200 |
2007 | 64 900 |
2008 | 65 700 |
Rok | Obyvatelé |
---|---|
2009 | 65 800 |
2010 | 66 200 |
2011 | 67 900 |
2012 | 68 000 |
2013 | 69 000 |
2014 | 72 300 |
2015 | 73 700 |
2016 | 75 000 |
2017 | 75 700 |
2018 | 75 500 |
Partnerská města
- Kansas City, Missouri
- Vaughan, Ontario, Kanada
- Moers, Německo
- Daugavpils, Lotyšsko
- Mekele, Etiopie
- Čeljabinsk, Rusko
Odkazy
Reference
- ↑ a b נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 . Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 . Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2009 . Izraelský centrální statistický úřad . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ Ramla (Israel) . Flags of the World . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramla na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk