A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Rudolf Hotowetz | |
---|---|
1. ministr zahraničního obchodu ČSR | |
Ve funkci: 25. května 1920 – 26. září 1921 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Vlastimil Tusar Jan Černý |
Předchůdce | nikdo (funkce vznikla) |
Nástupce | Ladislav Novák |
2. ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR | |
Ve funkci: 15. září 1920 – 26. září 1921 | |
Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
Předseda vlády | Jan Černý |
Předchůdce | Kuneš Sonntag |
Nástupce | Ladislav Novák |
Narození | 12. října 1865 Říčany Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. srpna 1945 (ve věku 79 let) Praha Československo |
Národnost | česká |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Hotowetz (12. října 1865 Říčany[1] – 16. srpna 1945 Praha) byl sekretář pražské Obchodní a živnostenské komory, člen výkonného výboru Živnostenské banky, významný národohospodář a pozdější ministr československých vlád, vládní komisař Všeobecného pensijního ústavu nebo první prezident Orientálního ústavu.[2] Byl velmi publikačně činný a ve svých textech usiloval např. o hospodářské sblížení středoevropských podunajských států.[3]
Život
Hotowetz v letech 1884 až 1888 studoval[4] Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, jejíž studia zakončil ziskem titulu doktor práv. Po studiích působil na Českém místodržitelství v Praze a následně roku 1891 přešel do Pražské komory.[5][3]
Po první světové válce byl jmenován předsedou Československé vývozní a dovozní komise. Protože však nesouhlasil s koncepcí minimálního obchodu o zřízení odborových dovozových a vývozových syndikátů, odchází z této předsednické funkce.[5][3]
Roku 1920 se stává ministrem bez portfeje ve druhé Tusarově vládě, jehož úkolem je organizovat Úřad pro zahraniční obchod. Úkol se mu zdárně podařilo splnit a v následující vládě, jejímž premiérem byl Jan Černý, se stává ministrem průmyslu, obchodu a živností a správcem Úřadu pro zahraniční obchod. Během svého ministerského působení byl iniciátorem prvních obchodních smluv s Jugoslávií, Francií i dalšími zeměmi. Provedl též důležité zásobovací akce (například dovoz čínské mouky) a připravil reformu celního sazebníku. Ta se ovšem po jeho odchodu z vlády své realizace nedočkala.[5][3]
Po odchodu z ministerstva (odešel kvůli odmítnutí podpisu zákona zvyšujícího cla na dovoz automobilů, který parlament schválil) se stal vládním komisařem pro Všeobecný penzijní ústav. Úřad během svého působení dokázal pozvednout na důležitou složku sociálního pojištění v tehdejším Československu.[5][3]
V roce 1925 se podílel na založení organizace Mitteleuropaischer Wirtschaftstag.[6]
Když byl roku 1928 zřízen Orientální ústav, stal se jeho předsedou. Dále byl předsedou Evropského celního spolku a Obchodního národohospodářského ústavu.[3]
Úspěchy
Hotowetz se podílel na propagaci českého průmyslu na světových výstavách (například roku 1900 v Paříži či roku 1906 v italském Miláně). Během svého působení vždy hájil autonomii českých obchodních a živnostenských komor (za první světové války ku příkladu odmítl snahu rakouského ministerstva obchodu o zavedení němčiny v úředním styku českých komor s tímto úřadem).[3]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Říčany
- ↑ Rudolf Hotowetz sedmdesátníkem. Lidové noviny . . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Biografie Rudolfa Hotowetze
- ↑ Hotowetz Rudolf, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), strana 99
- ↑ a b c d TESARČÍKOVÁ, Aneta. Bibliotheca Economica: Rudolf Hotowetz . . Dostupné online.
- ↑ JEŘÁBEK, Miroslav. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědné slavistiky (X) = Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis. Series slavica litteraria. In: Masarykova univerzita. Slavica litteraria. V Brně: , 2011. ISSN 1212-1509. Kapitola Spiritus agens středoevropského hnutí Elemér Hantos a jeho publicistika – „das Schicksaal des kleines Staates“ (1939), s. 127–135.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk