A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bazilika San Lorenzo | |
---|---|
San Lorenzo | |
Místo | |
Stát | Itálie |
Souřadnice | 43°46′29,6″ s. š., 11°15′13,91″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Zasvěcení | svatý Vavřinec |
Architektonický popis | |
Architekt | Filippo Brunelleschi |
Stavební sloh | renesanční architektura |
Výstavba | 4. století a 1421 |
Další informace | |
Adresa | San Lorenzo, - Firenze a Piazza San Lorenzo, Florencie, Itálie |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bazilika San Lorenzo neboli bazilika sv. Vavřince (italsky Basilica di San Lorenzo) je jeden z největších a nejstarších římskokatolických kostelů (s titulem basilica minor) ve Florencii.
Popis
Kostel se nachází v centru města na stejnojmenném náměstí a je místem posledního odpočinku všech hlavních členů rodu Medicejů, počínaje Cosimem "starým" Medicejským až po Cosima III.
Patří také mezi nejstarší kostely ve městě. Byl vysvěcen roku 393, zasvěcen sv. Ambroži z Milána, tehdy stál za městskými hradbami. Tři sta let byl městskou katedrálou, než bylo oficiální sídlo florentského biskupa přemístěno do kostela Santa Reparata. San Lorenzo byl také farním kostelem rodu Medicejských.
Roku 1419 poskytl Giovanni z Bicci Medicejský finanční prostředky pro výstavbu nového kostela na místě původní románské budovy. Filippo Brunelleschi, renesanční architekt první poloviny 15. století, byl pověřen vypracováním návrhu stavby, z toho byla provedena v letech 1419-1429 stará sakristie s kryptou Medicejských a obvodové zdivo kostela, stavbu dokončil Cosimo Starý. Kostel je částí rozsáhlého klášterního komplexu zahrnující: Starou sakristii od Brunelleschiho, Medicejskou knihovnu Laurenzianu od Michelangela, novou sakristii také podle Michelangelova návrhu a kapli Medicejských od Mattea Nigettiho.
Historie budovy
Kostel je považován za milník ve vývoji renesanční architektury. Jeho výstavba začala kolem roku 1419, ale úmrtí donátora v roce 1429 a tím i nedostatek peněz zapříčinily zpomalení prací a změny v projektu. Filippo Brunelleschi zemřel roku 1446 a na jeho místo nastoupil buď Antonio Manetti nebo Michelozzo. Hlavní část kostela byla dokončena roku 1459 v době, kdy Florencii navštívil papež Pius II., avšak kaple, vložené obvodovými zdmi do pravé (jižní) boční lodi, byly dostavěny až v 80. a 90. letech 15. století. Výsledná stavba se v mnohém liší od původních Brunelleschiho nákresů.
Budova
Medicejský papež Lev X. zadal Michelangelovi roku 1518 úkol obložit fasádu deskami z bílého carrarského mramoru, jak bylo v toskánské renesanci obvyklé. Michelangelo vytvořil dřevěný model, ale fasáda nebyla nikdy zbudována. Michelangelo poté navrhl a vytvořil vnitřní fasádu kostela, která zahrnuje i troje dveře mezi dvěma pilastry a balkón na dvou korintských sloupech.
Zvonice pochází z roku 1740.
- Stará sakristie (Sagrestia Vecchia), navrhl a vystavěl ji Brunelleschi. Je nejstarší částí současného komplexu staveb. Je zde několik náhrobních tumb členů rodiny Medici.
- Nová sakristie (Sagrestia Nuova), navrhl ji roku 1520 Michelangelo, který také zde navrhl sochy k sarkofágům, dokončil pouze alegorické sochy pro hrobky Lorenza Nádherného a Giuliana, Západ a Východ slunce, Noc a Den, sedící Madonu s Ježíškem a sochy svatých Kosmy a Damiana. Ostatní sochy vytvořili jeho žáci Montorsoli a Baccio da Montelupo.
Cappelle Medici
Kaple Medicejských neboli Cappelle Medicee se nacházejí v apsidě. Rod Medicejů je financoval až do smrti poslední ženské členky rodu, Anny Marie roku 1743. Téměř padesát členů rodu je pohřbeno v kryptě. Podle projektu Alessandra Pieroniho a Mattea Nigettiho (1603-1604) je realizoval Bernardo Buontalenti. Nad kryptou je "Kaple vévodů" (Cappella dei Principi), roku 1604 dokončená oktogonální hala, v níž jsou pohřbeni velkovévodové. Je specificky manýristická: v oktogonu jsou trojboké výklenky, osmiboká klenba kupole je osvětlena okny tambúru, okna jsou asymetrická. Stěny jsou vykládány různě tvarovanými deskami z mramoru a z porfyru (symbolicky upomínají na porfyrové sloupy Davidova chrámu v Jeruzalémě), smutečního barevného ladění. Kamenné sarkofágy mají gigantické měřítko. V čele je Uprostřed kaple bylo zamýšleno umístit Boží hrob, ale pokusy koupit ho nebo uloupit z Jeruzaléma selhaly.
Umělecká díla
- Bronzino (freska Utrpení sv. Vavřince)
- Desiderio da Settignano (Pala del Sacramento, tabernákl jižní boční loď)
- Donatello (dvě bronzové kazatelny, cimbuří, reliéfy, tonda a bronzové dveře k Sagrestia Vecchia)
- Antonio del Pollaiuolo (dřevěný krucifix v kapli jižního transeptu)
- Fra Filippo Lippi (oltářní obraz Annunciation v kapli severního transeptu)
- Rosso Fiorentino (Svatba panny v kapli jižní lodi)
- Verocchio (náhrobek Giovanniho a Piera de Medici v Sagrestia Vecchia)
Pohřbení
- Bernardo Cennini (jižní transept)
- Donatello (severní transept)
- Francesco Landini (jižní loď)
- Anna Marie Luisa Medicejská (Cappella dei Principi)
- Niccolò Martelli (severní transept)
- Kosma Medicejský (před hlavním oltářem)
- Kosma I. Medicejský (Cappella dei Principi)
- Kosma II. Medicejský (Cappella dei Principi)
- Kosma III. Medicejský (Cappella dei Principi)
- Ferdinand I. Medicejský (Cappella dei Principi)
- Ferdinand II. Medicejský (Cappella dei Principi)
- Ferdinand III. Toskánský (krypta)
- František I. Medicejský (Cappella dei Principi)
- Gian Gastone Medicejský (Cappella dei Principi)
- Giovanni di Bicci Medicejský (Sagrestia Vecchia)
- Giovanni di Cosimo Medicejský (Sagrestia Vecchia)
- Julián di Lorenzo Medicejský (Sagrestia Nuova)
- Julián di Piero Medicejský (Sagrestia Nuova)
- Lorenzo I. Medicejský (Sagrestia Nuova)
- Lorenzo II. Medicejský (Sagrestia Nuova)
- Piero di Cosimo Medicejský (Sagrestia Vecchia)
- Nicolaus Steno (Niels Stensen)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Basilica of San Lorenzo, Florence na anglické Wikipedii.
Literatura
- PETROvÁ, Eva. Pontormovy fresky v chóru San Lorenza. Rekonstrukce zničeného díla. Umění, roč. 19, 1970, č. 4, s. 321357, obr.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bazilika San Lorenzo na Wikimedia Commons
- Galerie Bazilika San Lorenzo na Wikimedia Commons
- (anglicky) Oficiální stránky Opera Medicea Laurenziana
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk