A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Slavín | |
---|---|
Společná hrobka národních velikánů | |
Základní informace | |
Sloh | neorenesance |
Architekti | Antonín Wiehl Josef Mauder (sochař) Josef Fanta (úprava 1929) |
Výstavba | 1889–1893 |
Přestavba | 1929 |
Současný majitel | hlavní město Praha v péči spolku Svatobor |
Poloha | |
Adresa | Praha, Česko |
Souřadnice | 50°3′52,6″ s. š., 14°25′7,6″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 11740/1-1273 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Vyšehrad) |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrobka Slavín je součást Vyšehradského hřbitova, nachází se na jeho východní straně. Koncem 80. let 19. století vznikla myšlenka založení pantheonu – společného místa posledního odpočinku vynikajících českých osobností. Iniciátory byli vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a smíchovský starosta Petr Matěj Fischer.
Stavba
Záměr a provedení
Petr Fischer také stavbu financoval a věnoval ji do užívání vlasteneckému spolku Svatobor. Projekt monumentální hrobky vypracoval architekt Antonín Wiehl, který návrh vypracoval ve dvou variantách (varianta hrobky jako kaple nebyla vybrána). Wiehl později ještě zpracoval projekt „25 čestných hrobek u Slavína na Vyšehradě“.[1] Slavín byl zbudován v letech 1889–1893 na východní straně vyšehradského hřbitova v návaznosti na neorenesanční arkády postavené rovněž podle Wiehlova návrhu. Sochařskou výzdobu provedl Josef Mauder (okřídlený génius na rakvi hlavního pylonu). Na první pohřeb ale hrobka čekala ještě osm let po dokončení. Po dokončení pronikala do hrobky vlhkost, Antonín Wiehl vypracoval tedy projekt úprav. Finanční prostředky na opravy byly zajištěny na konci 20. let 20. století a podle Wiehlových návrhů úpravy realizoval Josef Fanta.
Popis stavby
Slavín tvoří krypta v úrovni terénu hřbitova krytá plošinou. Na plošinu vede v její celé šíři žulové schodiště s balustrádovým zábradlím. Uprostřed plošiny stojí pomník se sarkofágem. Nad sarkofágem se sklání alegorická postava „Génia vlasti“ s křídly. Po stranách pomníku je socha „Vlasti truchlící“ a po pravé straně socha „Vlasti vítězné“. Na pomníku jsou ve třech sloupcích desky se jmény 15 osobností pochovaných ve Slavíně jako prvních. První pohřbený – básník Julius Zeyer (1901) – je autorem veršů na soklech soch Vlasti: „Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací“ a „Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá“. Pod sarkofágem je vytesáno motto Slavína podle Fischerovy věnovací listiny: „Ač zemřeli, ještě mluví“.[2] Na zdi kolem plošiny jsou desky s dalšími 36 jmény. Plošinu zdobí pilíře s kamennými vázami. Na schodišti před pomníkem je umístěn kamenný katafalk s bronzovým křížem s Ukřižovaným podle návrhu sochaře Václava Levého. Katafalk je určen pro vystavení rakve nebo urny při pohřebním obřadu před uložením do krypty (případně do hrobu na Vyšehradském hřbitově).[3] Krypta je zčásti postavena za východní ohradní zdí hřbitova, kde na zadní stěně pomníku jsou desky se jmény umělců pohřbených od sedmdesátých let – Jaroslava Marvana, Eduarda Kohouta, Ladislava Boháče, Václava Bednáře a Karla Högera.
Pohřbení
V roce 1901 zde byl jako první pochován básník Julius Zeyer.[4] Jako zatím poslední sem byla uložena herečka Jiřina Štěpničková na podzim 2022. V hrobce je 44 pohřebních kobek, většinou s rakvemi, v některých jsou uloženy urny. Celkem bylo do roku 2013 do Slavína pohřbeno 56 osobností – v hrobce tak k tomuto roku zbývala poslední volná pohřební kobka, kam se mohlo vejít až 8 uren nebo jedna rakev. Spolek Svatobor, správce Slavína, ale neměl v úmyslu do hrobky dále pohřbívat.[5] V listopadu a prosinci téhož roku byla v rámci Vyšehradského adventu po necelých 65 letech pro veřejnost otevřena krypta hrobky, do níž mají jinak přístup jen pozůstalí.[6] Krypta byla před dokončením rekonstrukce v roce 2007 v poměrně dezolátním stavu (ze 44 původních náhrobních desek se jich našlo jen 27).[5] Na všech náhrobcích jsou jen životopisné údaje zemřelých; výjimkou je pouze Jaroslav Vrchlický, jemuž byla splněna jeho poslední vůle, podle níž chtěl mít na hrobě několik svých veršů.
Ve Slavíně jsou pochováni:
Julius Zeyer, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Růžena Svobodová, Jan Klecanda, Jaroslav Hilbert, Antonín Klášterský, František Xaver Svoboda, Josef Hora, Karel Toman, Marie Pujmanová, Josef Štefan Kubín
Otýlie Beníšková, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Eduard Kohout, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan, Karel Höger, Jiřina Štěpničková
Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Václav Špála, Antonín Pelc, Antonín Strnadel
Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Ladislav Šaloun, Jan Lauda
Ema Destinnová, Otakar Mařák, Vilém Zítek, Richard Kubla, Kamila Ungrová, Václav Bednář
Jan Kubelík, Jaroslav Kocian, Karel Hoffmann
|
|
Někteří, například Eduard Kohout, byli do Slavína pohřbeni i proti vůli, kterou za svého života projevili. Tělo Jana Nerudy muselo být dokonce po protestech jeho hospodyně a rodiny Fričovy ze Slavína vyjmuto a podle jeho přání pohřbeno v nedalekém hrobě.
„ | Když je už pěkný čas, dám se někdy zavézt na Vyšehradský hřbitov a sednu si na schod Slavína. Chodím tam rád. Je tam dobrá společnost – jak říká můj známý, který bydlí nedaleko a na hřbitově bývá často… Mám tam mezi básníky ostatně i dva kamarády. | “ |
— Jaroslav Seifert[7] |
Galerie Slavín
O Slavín se zasloužili
-
Petr Matěj Fischer (1883) Vilimek
-
Mikuláš Karlach (1903)
-
Václav Levý (Jan Vilímek)
Pohledy na pomník, plastiky a desky
-
Detail okřídleného Génia
-
Detail desek se jmény
-
Deska se jmény
-
Pohled od vedlejších hrobů
Odkazy
Reference
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21–27. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ KERNOVÁ, Petra. Sochař Josef Mauder (1854-1920). Olomouc, 2011 . 131 (132–163 textové a obrazové přílohy) s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta – Katedra dějin umění. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Alena Kavčáková, Dr.. s. 23–24. Dostupné online.
- ↑ Slavín . Praha: Svatobor . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-18.
- ↑ Julius Zeyer. Ilustrovaný svět. 1901, roč. I, čís. 8, s. 225.
- ↑ a b http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/153877-slavin-hrobka-slavnych-se-otevre-verejnosti/
- ↑ http://praha.idnes.cz/vysehradsky-slavin-se-otevre-po-petasedesati-letech-navstevnikum-1dd-/praha-zpravy.aspx?c=A111121_105000_praha-zpravy_ab
- ↑ Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 196
Literatura
- KERNOVÁ, Petra. Sochař Josef Mauder (1854–1920). Olomouc, 2011 . 131 (132-163 textové a obrazové přílohy) s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta – Katedra dějin umění. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Alena Kavčáková, Dr.. s. 23–24. Dostupné online.
- LIŠKA, Václav. Slavín. Zpráva o rekonstrukci. Svatobor : 2006. ISBN 80-86946-07-X
Související články
- Seznam osobností pohřbených na Vyšehradě
- Vyšehradský hřbitov
- Mikuláš Karlach
- Petr Matěj Fischer
- Antonín Wiehl
- Josef Mauder
- Josef Fanta
- Václav Levý
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavín na Wikimedia Commons
- Díl pořadu Rodinné štěstí věnovaný Vyšehradskému hřbitovu a Slavínu
- Slavín na Atlas Česka
- Slavín, Svatobor
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk