A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zámek Troja v Praze | |
---|---|
Trojský zámek v Praze | |
Základní informace | |
Sloh | Baroko |
Architekt | Jan Baptista Mathey |
Výstavba | 1679–1685 |
Přestavba | 1977–1989 |
Materiál | zdivo |
Další majitelé | Šternberkové |
Současný majitel | Galerie hlavního města Prahy (dar statkáře Aloise Svobody československému státu z roku 1922) |
Poloha | |
Adresa | Praha-Troja, Troja, Česko |
Ulice | U trojského zámku |
Nadmořská výška | 190 m |
Souřadnice | 50°6′59,1″ s. š., 14°24′46,36″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44544/1-1534 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Troja (též Trojský zámek) je barokní stavba v pražské městské části Troja na pravém břehu řeky Vltavy, v bezprostřední blízkosti Pražské zoologické zahrady (západním směrem).
V jeho areálu se nalézá také několik hospodářských stavení, včetně konírny. K zámku patřila i vinice a kaplička svaté Kláry (severním směrem), která je dnes součástí Botanické zahrady. Objekt zámku je obklopen rozsáhlou zámeckou zahradou s mnoha okrasnými i ovocnými stromy a malým přírodním bludištěm, již zdobí fontány, terakotové vázy, štukové prospekty a oranžérie s bustami imperátorů. Zámek je součástí majetku hl. m. Prahy a včetně zahrady je otevřen pro veřejnost. Galerie hlavního města Prahy zde každoročně od dubna do října pořádá sezónní výstavy. V zámeckém interiéru můžeme spatřit unikátní freskovou výzdobu sálů.
Historie
Zámek nechal postavit v letech 1679–1685 hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako své letní sídlo a pobýval zde se svou chotí Klárou a dcerou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a později Jean-Baptiste Mathey, stavitelem byl Silvestro Carlone (viz také sekce Architektura a výzdoba).
V roce 1685 byla založena přilehlá zahrada a roku 1697 byla postavena terasa a hospodářské budovy v okolí zámku. Od Šternberků v roce 1763 zakoupila zámek pro Ústav šlechtičen Marie Terezie a sama tu také několikrát pobývala. Roku 1776 koupil zámek Jan Václav Alsterle z Astfeldu a Vydří, roku 1832 byl odkázán klášterům alžbětinek a milosrdných bratří. Roku 1842 zámek koupil Alfred kníže Windischgrätz, který tu založil vinice. Jeho potomci pak zámek prodali roku 1873 rodině Židlických.[1]
Poslední soukromý majitel, velkostatkář Alois Svoboda, 7. října 1922 věnoval rozsáhlé pozemky a nemovitosti v Praze-Troji včetně zámku u příležitosti 70. narozenin T. G. Masaryka, k památce vzniku Československa a uctění 250. výročí úmrtí J. A. Komenského československému státu, a to s podmínkou, že zde budou vybudována osvětová a sociálně-humanitní zařízení ve prospěch mládeže původem i rasou československé v Komenského duchu. Počítalo se především s vybudováním rozsáhlého pavilónového komplexu škol a internátních zařízení všech stupňů, dětských domovů atd. Ministerská rada poté na přelomu let 1923 a 1924 ustanovila Kuratorium trojských nemovitostí, které mělo rozhodovat o přidělení pozemků. Část těchto pozemků byla využita k vybudování pražské zoologické a botanické zahrady, ačkoliv proti předání pozemků zoologické zahradě se ostře stavěl například Stanislav Růžička.[2] V prosinci 1926 začalo Ministerstvo školství a národní osvěty jednat o využití pozemků s pražskou městskou radou, ministerstvem sociální péče a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ale žádná z oslovených institucí na nabídku nereflektovala. Projekty výchovné osady od Stanislava Růžičky a Eduarda Štorcha byly zamítnuty.[2]
V letech 1977–1989 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Při povodni v roce 2002 byl zaplaven sklep a přilehlá zahrada, během velké povodně v roce 2013 byla opět poničena dolní část zahrady.
Příprava sloučení
V roce 2008 se objevily zprávy, že již několik let (podle mluvčí PBZ již 9 let) se uvažuje o sloučení Pražské zoologické zahrady a přilehlé Botanické zahrady hlavního města Prahy.[3] Rada hlavního města Prahy měla návrh projednat 22. září 2009.[4] V budoucnu měl sloučenému subjektu přibýt do správy i Trojský zámek.[4] Nyní je možné do všech 3 sousedících objektů zakoupit společnou vstupenku, tzv. Trojskou kartu.
Architektura a výzdoba
Při vypracování projektu se burgundský architekt Jean Baptiste Mathey nechal inspirovat typem římské příměstské vily, s nímž se seznámil za svého italského pobytu. Původní koncepci změnil na pravidelnou dispozici s ústředním sálem, zabírajícím dvě poschodí, jako dominantou celé hmoty stavby. Ze sálu vede do dvou stran chodba s přilehlými salonky. Z hlavního sálu v úrovni prvního patra ústí monumentální vnější dvojramenné schodiště vyzdobené plastikami Georga a Paula Heermannových z Drážďan (po 1685). Sochařská výzdoba schodiště zpodobňuje boj titánů s antickými bohy a alegorie denních i ročních období a světadílů. Antické výjevy patrně ovlivnily i název „Troja“, který se pak rozšířil na celou oblast, původně zvanou Zadní Ovenec.
Autory malířské výzdoby zámku byli Carpoforo Tencalla, Francesco Marchetti a jeho syn Giovanni. Výzdobu hlavního sálu vytvořili vlámští malíři Abraham a Isaac Godynové v letech 1688–92. Námětem nástropních a nástěnných fresek v hlavním sále je vítězství nad Turky u Vídně a oslava rodu Habsburků. Tři místnosti v severovýchodním traktu prvního patra zámku, tzv. čínské komnaty, jsou vyzdobeny nástěnnými malbami s orientálními motivy. Malby jsou dílem neznámého umělce a pocházejí patrně ze druhé poloviny 18. století.
Zahrada
K zámku přiléhá zahrada v původním barokním stylu s kašnami a zdmi zdobenými terakotovými vázami. Před hlavním průčelím s reprezentativním schodištěm je obdélná zahrada s terasou a dvojicí oranžérií. Východní lichoběžníková část zahrady je komponovaná okolo centrálního labyrintu. K zámku patřila i vinice s kaplí svaté Kláry a část zahrady, která byla později určena na vybudování botanické zahrady.
Galerie
-
Průčelí se sochami zdobeným schodištěm
-
celkový pohled
-
Souboj titánů v zahradním schodišti
-
Detail iluzivní malby v hlavním sále
-
Terakotové vázy zdobící zeď zámecké zahrady
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, Troja (význam 2, str. 785, sv. 25)
- ↑ a b Tibor Vojtko (Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové): "Nové město, nová generace, naděje pro společnost", aneb úsilí o vybudování osady Růžičkov v Praze‑Troji (1925-1930) Archivováno 19. 4. 2012 na Wayback Machine., Lidé města, číslo 13, 2011, ročník 3
- ↑ Botanická zahrada a zoo by se mohly sloučit po roce 2010, Pražský deník, 11. 9. 2008, Jan Brodníček
- ↑ a b Pražští radní projednají sloučení zoologické a botanické zahrady, Regiony24, 22. 9. 2009, Mediafax
Literatura
- HORYNA, Mojmír. Zámek Trója u Prahy: stručná historie. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2000. 102 s. ISBN 80-7185-333-X.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trojský zámek na Wikimedia Commons
- Galerie hlavního města Prahy – stránky věnované Trojskému zámku
- Stránky městské části Troja
- Virtuální prohlídka interiéru na 360° fotografiích Petra Šálka.
- Sternbergové, Modrá krev, Česká televize
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk