A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kielská univerzita | |
---|---|
Datum založení | 1665 |
Počty akademiků | |
Studentů celkem | 27 468 (2021) |
Další informace | |
Adresa | Kiel, 241 18, Německo |
Zeměpisné souřadnice | 54°20′20″ s. š., 10°7′21″ v. d. |
Členství | Spolek pro podporu německé výzkumné sítě, Německá konference rektorů, Všeobecný německý spolek univerzitního sportu, Asociace evropských univerzit, Informační služba Věda, RIPE NCC, Národní infrastruktura pro výzkumná data a ORCID |
www | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Univerzita v Kielu, oficiálně Univerzita Kristiána Albrechta v Kielu (německy Christian-Albrechts-Universität zu Kiel, CAU), je univerzita ve městě Kielu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v Německu. V roce 1665 ji založil vévoda Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský, po němž je pojmenována. Jedná se o nejstarší, největší a nejprestižnější vysokou školu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Dnes zde studuje přes 27 000 studentů.[1] Tvoří ji celkem 8 fakult, kde vyučuje přes 400 profesorů. Christiana Albertina, jak se škola neoficiálně nazývá, byla až do období 1864/1866 nejsevernější německou univerzitou a současně druhou největší univerzitou v Dánsku. Zdejší absolventi a badatelé získali 12 Nobelových cen.
Historie
Univerzita v Kielu byla oficiálně založena jako Academia Holsatorum Chiloniensis (Holštýnská univerzita v Kielu) 5. října 1665. Mnozí kielští občané nebyli zpočátku příliš nadšení z očekávaného přílivu studentů, neboť se domnívali, že s sebou přinesou jen obžerství, ožralství a veřejné pohoršení, a stavěli se proti. Avšak ti, kteří si dokázali představit ekonomické výhody, jež skýtá univerzita, zvítězili, a Christiana Albertina se tak stala nejsevernější univerzitou ve Svaté říši římské národa německého.
Po roce 1773, kdy Kiel patřil sice do Německa, ale vládl mu dánský král, začala univerzita vzkvétat, a když město v roce 1867 připadlo Prusku, začala se Christiana Albertina rozrůstat. Otevřela jednu z prvních botanických zahrad v Německu (dnes Stará botanická zahrada v Kielu). Řadu nových univerzitních budov, jichž bylo zapotřebí vzhledem k vzrůstajícímu počtu studentů, navrhl architekt Martin Gropius, prastrýc zakladatele Bauhausu Waltera Gropia.
V roce 1933 uposlechla Christiana Albertina jako jedna z prvních německých univerzit nařízení Zákona o státní službě schváleného 7. dubna 1933, jen 2 měsíce po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem, na jehož základě byli neárijští akademičtí pracovníci a studenti vypuzeni ze školy. Mezi jinými tak byli vyhnáni i sociolog, ekonom a filozof Ferdinand Tönnies či klasický filolog Felix Jacoby.
Za 2. světové války byly univerzitní budovy značně poškozeny, proto byly po válce postaveny na jiném místě. V zachovalých starších budovách se usídlila lékařská fakulta.
Od roku 2006 se univerzita zapojila do Iniciativy excelence německých univerzit. Skupina zvaná Budoucí oceán (The Future Ocean) založená ve spolupráci s Helmholtzovým centrem pro výzkum oceánu v Kielu GEOMAR v roce 2006 se těší mezinárodnímu uznání. Druhá excelentní skupina Zánět v rozhraní ("Inflammation at Interfaces") se zabývá chronickými zánětlivými chorobami. Také Kielský institut pro světovou ekonomii je úzce propojen s Christianou Albertinou.
V roce 2019 univerzita oznámila, že zakazuje zakrývání obličeje v učebnách. Poukázala přitom na potřebu otevřené komunikace, jež zahrnuje i výraz obličeje a gesta.[2][3]
Fakulty
- Teologická fakulta
- Právnická fakulta
- Fakulta obchodu, ekonomie a společenských věd
- Lékařská fakulta
- Fakulta svobodných umění a humanitních věd
- Fakulta matematiky a přírodních věd
- Fakulta zemědělské vědy a výživy
- Fakulta inženýrství
Osobnosti
Studenti
Vyučující a badatelé
Nositelé Nobelovy ceny
S univerzitou je spojeno několik nositelů Nobelovy ceny včetně:
- 1902 Theodor Mommsen – Nobelova cena za literaturu
- 1905 Philipp Lenard – Nobelova cena za fyziku
- 1907 Eduard Buchner – Nobelova cena za chemii
- 1918 Max Planck – Nobelova cena za fyziku
- 1922 Otto Meyerhof – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
- 1939 Gerhard Domagk – Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
- 1950 Kurt Alder a Otto Diels – Nobelova cena za chemii
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku University of Kiel na anglické Wikipedii.
- ↑ Martina Drexler: 5500 neue Studenten an der CAU Kiel
- ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Kiel University bans full-face veil in classrooms - DW - 13.02.2019 . Dostupné online.
- ↑ German university bans burqa, niqab during lectures - IOL News . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kielská univerzita na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Univerzity Kristiána Albrechta v Kielu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk