A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Záhřebská univerzita | |
---|---|
Sveučilište u Zagrebu a Universitas Studiorum Zagrabiensis | |
Datum založení | 23. září 1669 |
Vedení | |
Rektor | Damir Boras (2014–2022) |
Počty akademiků | |
Studentů celkem | 65 436 (2023) a 56 113 (2004) |
Další informace | |
Zeměpisné souřadnice | 45°48′38,42″ s. š., 15°58′12,35″ v. d. |
Členství | Mediterranean Universities Union, World Wide Web Consortium, Asociace evropských univerzit a Univerzitní agentura frankofonie |
www | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Univerzita v Záhřebu (chorvatsky Sveučilište u Zagrebu, latinsky Universitas Studiorum Zagrabiensis), při svém vzniku Univerzita Františka Josefa I., je státní univerzita v Záhřebu, hlavním městě Chorvatska. Jde o největší a nejstarší univerzitu v zemi. V roce 2019 měla přibližně 70 000 studentů. Záhřebská univerzita je také významnou výzkumnou institucí s podílem přes 50 procent univerzitního výzkumu v Chorvatsku.
Dějiny
Akademie
V září 1669 byla založena jezuitská akademie Neoacademia Zagrabiensis z iniciativy císaře Leopolda I., zároveň chorvatského krále.[1]
Po zrušení jezuitského řádu papežem Klementem XIV. v roce 1773 dostala akademie novou strukturu, a to včetně rozsáhlé knihovny. V roce 1776 instituci povýšila Marie Terezie na Královskou akademii věd (lat. Regia Scientiarum Academia) s fakultami filozofie, teologie a práva. [1] Někdejší fakulty politických věd se stala součástí právnické fakulty.
Univerzita
Struktura akademie byla do značné míry zachována až do roku 1874. V roce 1861 navrhl římskokatolický biskup Josip Juraj Strossmayer chorvatský parlament zřízení univerzity v Záhřebu dříve, včetně císaře Františka Josefa I. podepsaného ve stejném roce dekretem, a 5. ledna 1874 byl ratifikován také parlamentem.
Slavnostní zahájení provozu pod názvem Univerzita Františka Josefa I. v Záhřebu proběhlo 19. října 1874. Univerzita je třetí nejstarší v maďarské části rakousko-uherské dvojmonarchie.[2] Od doby založení studovalo na univerzitě více než 200 000 studentů, kteří získali diplom, a více než 8 000 postgraduálních studentů Ph.D.
-
Budova knihovny Záhřebské univerzity
-
Averse pamětní medaile u příležitosti otevření univerzity v roce 1874
-
Zadní strana medaile
19. září 2008 bylo podáno trestní oznámení na podezření z korupce u některých profesorů na obchodní a dopravní fakultě. Ti měli ve velkém měřítku dávat dobré hodnocení u zkoušek a umožňovat nezákonně obcházení vstupních testů. Policie provedla 100 prohlídkami a 21 osob bylo zatčeno. Mezi zatčenými byla také Deša Mlikotin Tomićová, předsedkyně protikorupčního výboru v chorvatském parlamentu.
Při zemětřesení na v roce 2020 byly poškozeny budovy lékařské fakulty a právnické fakulty. [3]
Mezinárodní spolupráce
Univerzita ve svých strategických dokumentech „Iskorak 2001“ a „Mezinárodní mise a politika“ (International mission and policy) vyjádřila svou vůli k mezinárodní spolupráci. V květnu 2005 přijal Senát strategický plán, který stanoví cíle, kterých chce univerzita dosáhnout. V květnu 2007 přijal Senát prohlášení na podporu mezinárodních výměnných programů.
Fakulty
- Agronomická fakulta
- Fakulta architektury
- Báňská fakulta, geologie
- Fakulta chemická
- Fakulta elektrotechnická
- Lesnická fakulta
- Fakulta geodézie
- Fakulta grafická
- Fakulta informatiky
- Fakulta katolické teologie
- Kineziologická fakulta
- Fakulta potravinářské technologie a biotechnologie
- Fakulta strojního inženýrství
- Matematická fakulta
- Fakulta medicíny
- Hutní fakulta
- Fakulta učitelského vzdělávání
- Fakulta farmakologie a biochemie
- Fyzikální fakulta
- Filozofická fakulta
- Fakulta politologie
- Právnická fakulta
- Fakulta stavby lodí
- Fakulta speciální pedagogiky a rehabilitace
- Fakulta sportovních věd
- Fakulta textilní technologie
- Fakulta veterinárního lékařství
- Fakulta dopravní
- Ekonomická fakulta
- Stomatologická fakulta
Akademie
- Akademie múzických umění
- Záhřebská akademie umění
- Záhřebská hudební akademie
Osobnosti spojené s univerzitou (řazeno chronologicky)
- Štefan Moyzes (1797–1869), slovenský katolický duchovní, pedagog a politik
- Ivan Mažuranić (1814–1890) spisovatel, politik
- Josip Juraj Strossmayer (1815–1905), teolog, biskup, spisovatel a vlastenec
- Jan Jaromír Hanel (1847–1910), český právník a historik
- Vincenc Dvořák (1848–1922), český fyzik a profesor
- František Sláma (1850–1917), český politik
- Andrija Mohorovičić (1857–1936), geofyzik, meteorolog
- Osman Nuri Hadžić (1869–1937), bosenskohercegovský spisovatel
- Stjepan Radić (1871–1928), politik
- Melko Čingrija (1873–1949) poslanec rakouské říšské rady, guvernér státní banky
- Milan Begović (1876–1948), spisovatel
- Ivan Ribar (1881–1968), jugoslávský politik
- Ibrahim Hadžiomerović (1886–?), bosenskohercegovský právník a politik
- Stevan Moljević (1888–1959), srbský četnik
- Ante Pavelić (1889–1959), právník, politik
- Tin Ujević (1891–1955), filozof, básník
- Husein Alić (1892–1962), bosenskohercegovský politik a pedagog
- Anto Babić (1899–1974), bosenskohercegovský historik a pedagog
- Alija Nametak (1906–1987), bosenskohercegovský spisovatel, novinář a folklorista
- Đuro Kurepa (1907–1993), srbský matematik
- Edhem Čamo (1909–1996), bosenskohercegovský veterinář a pedagog
- Eduard Čalić (1910–2003), historik
- Vladimir Bakarić (1912–1983), komunistický politik
- Enver Čolaković (1913–1976), bosenskohercegovský spisovatel
- Rudi Supek (1913–1993), filosof a sociolog
- Sergej Kraigher (1914–2001), slovinský politik
- Vjenceslav Richter (1917–2002), architekt
- Franjo Kuharić (1919–2002), arcibiskup-metropolita záhřebský a kardinál, čestný člen Chorvatské akademie věd a umění.
- Franjo Tuđman (1922–1999), důstojník, historik, politik, prezident
- Savka Dabčević-Kučar (1923–2009), ekonomka a politička
- Sulejman Kapić (1925–1998), filmový producent
- Miko Tripalo (1926–1995), komunistický politik
- Josip Vrhovec (1926–2006), komunistický politik Jugoslávie
- Slavko Goldstein (1928–2017), scenárista, spisovatel, střihač a politik
- Branko Horvat (1928–2003), ekonom
- Ivan Štraus (1928–2018) bosenský architekt
- Andrija Mutnjaković (* 1929), architekt
- Boris Magaš (1930–2013), architekt
- Dragutin Pavličević (* 1932), historik
- Stjepan Mesić (* 1934), právník, politik
- Hrvoje Šarinić (1935–2017), chorvatský politik
- Anđelko Runjić (1938–2015), komunistický politik, možnil přechod k demokracii v Chorvatsku
- Bruno Bušić (1939–1978), vydavatel
- Munib Maglajlić (1945–2015), bosenskohercegovský pedagog a literární historik
- Slobodan Praljak (1945–2017), chorvatský důstojník a režisér
- Pavao Pavličić (* 1946), spisovatel, jazykovědec
- Zlatko Mateša (* 1949), politik
- Dubravka Ugrešićová (1949–2023), spisovatelka
- Davorin Kračun (* 1950), slovinský ekonom a politik
- Dževad Karahasan (1953–2023), spistovatel
- Jadranka Kosor (* 1953), novinářka, politička
- Srđa Trifković (* 1954), srbsko-americký politiolog a historik
- Ranko Vilović (* 1957), právník a diplomat
- Aleksandar Žiljak (* 1963), spisovatel science fiction, překladatel a ilustrátor
- Zoran Milanović (* 1966), právník, politik
- Blaženka Divjak (* 1967), politik a ministr vědy a vzdělávání
- Zvonimir Boban (* 1968), fotbalista, historik
- Dejan Jović (* 1968), srbsko-chorvatský politolog
- Vedran Mlikota (* 1969) divadelní, televizní a filmový herec [4]
- Andrej Plenković (* 1970), politik a diplomat
- Josip Zovko (1970–2019) divadelní, televizní a filmový herec a režisér [5]
- Zlatko Hasanbegović (* 1973), historik a politik
- Ivica Kostelić (* 1979), sportovec, filozof [6]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Universität Zagreb na německé Wikipedii.
- ↑ a b Rüegg, Walter: "European Universities and Similar Institutions in Existence between 1812 and the End of 1944: A Chronological List", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 685.
- ↑ Charle, Christophe: "Patterns", in: Rüegg, Walter (Hrsg.): A History of the University in Europe. Bd. 3: Universities in the Nineteenth and Early Twentieth Centuries (1800–1945), Cambridge University Press, 2004, ISBN 978-0-521-36107-1, S. 41.
- ↑ Zbrajanje štete. Archivováno 24. 3. 2020 na Wayback Machine. In: novilist.hr. 23. März 2020, abgerufen am 24. März 2020 (kroatisch).
- ↑ https://www.biografija.com/vedran-mlikota/
- ↑ https://www.slobodnadalmacija.hr/kultura/clanak/id/8798/zovko-rezira-zovka
- ↑ Archivovaná kopie. zg-magazin.com.hr . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Záhřebská univerzita na Wikimedia Commons
- Oficiální web Záhřebské univerzity (chorvatsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk