A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Versailles | |
---|---|
Účel stavby | |
palác, muzeum umění a filmové místo | |
Základní informace | |
Sloh | francouzská barokní architektura |
Architekti | Louis Le Vau, François d'Orbay, Jules Hardouin-Mansart, André Le Nôtre, Charles Le Brun, Robert de Cotte a Ange-Jacques Gabriel |
Výstavba | 1661 |
Poloha | |
Adresa | Versailles, Francie |
Souřadnice | 48°48′17″ s. š., 2°7′13″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | PA00087673 |
Web | Oficiální web a Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Versailles | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
Smluvní stát | Francie |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, ii, vi |
Odkaz | 83 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1979 (neznámé zasedání) |
Rejstřík památek | PA00087673 |
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie. Představuje vrcholnou ukázku francouzského barokního klasicismu. Mnohé evropské paláce (Petrodvorec, Schönbrunn, Eszterháza, Nymphenburg, Caserta, Queluz apod.) se snažily být jakousi kopií Versailles. V roce 1979 byl zámek s parkem zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Od roku 1682 do Francouzské revoluce (1789), s přestávkou za vlády regenta Filipa Orleánskeho, byl zámek sídlem královského dvora a vlády Francie.
Architektura
Zámek se skládá z jádra zámku, severního křídla s budovou Opery a jižního křídla. Hlavní branou se přichází na Nádvoří ministrů, které pokračuje Královským nádvořím s jezdeckou sochou Ludvíka XIV. z roku 1837. Následuje Mramorové nádvoří, které obklopuje nejstarší část zámku, jádro ve tvaru písmene U. Fasáda zámku obrácená do nádvoří má typické prvky architektury počátku 17. století: střídání cihel a otesaného kamene a špičaté střechy, nádvoří se sochami, kde se konala divadelní představení. Odlišně působí fasáda obrácená do zahrady: první poschodí člení pilastry a rytmicky vystupující portiky, nejvyšší poschodí je s malými polokruhovitými okny. Toto průčelí má šířku 680 m.
Nejkrásnější místností zámku je Zrcadlový sál umístěný v prvním poschodí zámeckého jádra, 79 m dlouhý, překlenutý klenbou s bohatou malířskou výzdobou. 17 oknům vedoucím do zahrad odpovídá 17 zrcadel na protější stěně („Zažehli tisíce světel, která se odrážela v zrcadlech a na briliantech kavalírů a dam“). V tomto patře byly i královské komnaty: v králově ložnici s okny vedoucími do Mramorového nádvoří se scházela francouzská šlechta ke královu rannímu „lever“ (vstávání). Vedle řady dalších salónů se zde nachází Herkulův sál a kaple sv. Ludvíka. V přízemí centrální části zámku se původně nacházely komnaty následníka trůnu a králových dcer. Galerie bitev v jižním křídle zámku s impozantními rozměry 120 × 13 m získala svou výzdobu za Ludvíka Filipa.
Stavební vývoj zámku
Počátkem 17. století byly Versailles malá vesnice, obklopená močály a lesy plnými zvěře, kam Ludvík XIII. chodil na lov. V roce 1624 zde koupil pozemek, na kterém dal postavit venkovské sídlo. Poté, co panství Versailles převedl pařížský biskup Gondi na krále, Philibert Le Roy přestavěl toto sídlo v letech 1631–1634 na lovecký zámeček (dnes jádro paláce okolo Mramorového nádvoří).
Poté, co se stal králem Ludvík XIV., nechal zámek přestavět na rezidenci (ve snaze vyhnout se bouřící se Paříži) a upravit okolí tak, aby se tam mohly vytvořit zahrady pro různé slavnosti. Přestavba a úpravy probíhaly v letech 1661–1710, první hýřivé slavnosti se zde konaly od roku 1664. Na přestavbě se podíleli architekti Louis Le Vau (v letech 1662–1670, fasády v italském stylu) a Jules Hardouin-Mansart (v letech 1678–1708, rozšíření o severní a jižní křídlo). Vnitřní výzdoba je dílem Charlese Le Bruna, který vedl práce malířů, sochařů a dekoratérů (1661-1683). Vyzdobil i Zrcadlový sál, který nahradil terasu spojující ložnice krále a královny. V roce 1682 se stal zámek sídlem královského dvora, který se sem přestěhoval. Ještě o dva roky později tu však stále pracovalo 22 000 dělníků na stavebních pracích (byly prováděny zejména změny zařízení interiérů). V roce 1688 byl zámek prakticky hotový; jeho údržba stála asi 25 % vládních příjmů Francie. V roce 1710 byla vysvěcena zámecká kaple.
Paralelně se zámkem byl budován zámecký park a zahrady, vedením byl pověřen zahradní architekt André Le Nôtre. V roce 1668 král koupil sousední vesnici Trianon, kterou přičlenil k panství Versailles a dal zbourat; na jejím místě dal postavit zámek Porcelánový Trianon, který později dostal název Velký Trianon.
V období regentství Filipa Orleánskeho (po smrti Ludvíka XIV.) v letech 1715–1722 ve Versailles nesídlil král ani královský dvůr. Ludvík XV. se do Versailles vrátil, ale zpočátku nechával upravit pouze zámecké interiéry (v roce 1736 byl otevřen Herkulův sál). Pozdější stavební úpravy včetně přístavby Opery jsou hlavně dílem architekta Ange-Jacquese Gabriela, který pro krále postavil v letech 1761–1768 také zámeček Malý Trianon v zámeckém parku. Z doby Ludvíka XVI. pochází zlatý kabinet a knihovna, vzhled zámku se již víceméně neměnil. Pro královnu Marii Antoinettu byla v parku postavena Královnina vesnička.
Poté, co byla za Velké francouzské revoluce v roce 1789 královská rodina donucena Versailles opustit, zámek chátral. Královské sbírky byly převezeny do Louvru, zařízení rozprodáno nebo rozkradeno, zahrada zanedbána, budovy sloužily různým účelům. V letech 1806–1810 dal zámek opravit a znovu zařídit Napoleon, v restaurování pokračovali Ludvík XVIII. a Karel X. Po červencové revoluci roku 1830 byl však zámek znovu zanedbáván. Před zbouráním zámek zachránil Ludvík Filip Orleánský - po zrestaurování tam z vlastních prostředků roku 1838 otevřel muzeum věnované „veškeré slávě Francie" (Muzeum francouzských dějin, od té doby výrazně přebudované, je v části zámku dosud). К celkovému zvelebení Versailles došlo až po první světové válce zásluhou amerického mecenáše J. D. Rockefellera. Další rozsáhlé rekonstrukce probíhaly v 50. letech 20. století a v prvních letech 21. století (mj. Zrcadlový sál).[1] [2]
Versailles v dějinách
- v letech 1682–1715 a 1722–1789 byl versailleský zámek sídlem francouzských králů
- 3. září 1783 zde byla podepsána Versailleská smlouva, ukončující války mezi Velkou Británií a spojenci amerických osad (společně s Pařížskou smlouvou, která uznala nezávislost Spojených států)
- roku 1789 byly do Versailles svolány generální stavy; jejich zasedání (v nedalekém Hôtel des Menus Plaisirs a v Míčovně) bylo počátkem Velké francouzské revoluce
- 6. října 1789 povstalci zaútočili na zámek a donutili královskou rodinu přestěhovat se do Paříže
- za prusko-francouzské války (1870-1871) byl zámek Versailles dočasně hlavním sídlem německé armády ; 18. ledna 1871 bylo v Zrcadlovém sálu vyhlášeno Německé císařství
- za Pařížské komuny v roce 1871 uprchla z Paříže do Versailles Thiersova vláda; v letech 1871–1879 zde v budově Opery sídlilo i Národní shromáždění III. republiky
- 28. června 1919 byla v Zrcadlovém sále podepsána Versailleská mírová smlouva jako oficiální ukončení 1. světové války (v zámku Velký Trianon byla poté podepsána 4. června 1920 Trianonská smlouva, upravující hranice Maďarska)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Château de Versailles na francouzské Wikipedii.
- ↑ PROFOUSOVÁ, HANA. Paříž, Versailles, St-Denis, Euro Disneyland : průvodce do zahraničí. 2., doplněné. vyd. Praha: Olympia, 1998. 110 s. ISBN 8070334754, ISBN 9788070334751. OCLC 39105641 S. 104–107.
- ↑ Versailles - architektonická perla Francie | Francie na Světadílech. francie.svetadily.cz . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Versailles na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Versailles (francouzsky a anglicky)
- Palace and Park of Versailles (UNESCO) (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Eurovision Song Contest
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Štěpán I. (papež)
Švédsko
Švýcarsko
11. květen
12. květen
1364
1664
1924
1944
1983 v hudbě
2014
23. duben
24. duben
25. duben
254
29. duben
3. květen
7. květen
8. květen
Alexander Reichenberg
Alexandr Sergejevič Jesenin-Volpin
Americký dolar
Anděl (cena)
AstraZeneca
Bernard Hill
Bluegrass
Bulletin Board System
César Luis Menotti
Chat
Chris Cannon
Colorado (album, Kabát)
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
Demo (hudba)
Dlouhý pochod (raketa)
Dole v dole
Druhá světová válka
E-mailová konferencia
Emotikon
Encyklopedie
Eska Cheb
Eurovision Song Contest
Eurovision Song Contest 2024
FGM-148 Javelin
Finsko
Frank Stella
Giovanna Marini
GRU
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
HMS P311
Humza Yousaf
Izrael
Jagellonská univerzita
James Harris Simons
Jiří Bušek
Joe Biden
Josef Vojtek
Kabát (hudební skupina)
Kauza Vrbětice
Kazimír III. Veliký
Koncentrační tábor Lety
Kosmodrom Wen-čchang
Krakov
Krymská operace
Lety (okres Písek)
LGBT práva v Česku#Tranazice
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Má jí motorovou
Měsíc
Mšička révokaz
Milan Špalek
Miroslav Imrich
Mistrovství světa v ledním hokeji 2024
Molière
Muzeum romské kultury
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní centrála proti organizovanému zločinu
Nadace Wikimedia
Nebinární identita
Nemo Mettler
Občanský zákoník (Česko, 2012)
Odvrácená strana Měsíce
Ota Váňa
Písek (město)
Palachův pylon
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Pancéřování
Papež
Polské království
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Prezident Spojených států amerických
Protitanková řízená střela
Radek Hurčík
Rock
Roger Corman
Rolled Homogeneous Armour
Rozhlas a televize Slovenska
Rudá armáda
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Sevastopol
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam prvních ministrů Skotska
Simona Postlerová
Skotská národní strana
Skotsko
Slovensko
Soubor:CasimirtheGreat.jpg
Soubor:FGM-148 Javelin - ID 061024-A-0497K-004.JPEG
Soubor:Kabát – Dejme dětem šanci 2019 05.jpg
Soubor:Palachuv pylon.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Sterilizace (antikoncepce)
Třída T (1936)
Tartuffe
Tchaj-wan
Teplice
Thrash metal
Tomáš Krulich
Transgender
Transsexualita#Přeměna
Ukrajina
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka na Donbase
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích
Vakcína Oxford–AstraZeneca proti covidu-19
Veřejnoprávní médium
Versailles (zámek)
Vláda Petra Fialy
Vypich
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikimedia Česká republika
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Základní vojenská služba
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk